Hello, Dolly!

Legenda, ke které se jednou za čas vracím a která mne vždycky stejně zklame. Myslím si, že za to může právě Gene Kelly - člověk s geniálním citem pro choreografii a rytmus, ale s dřevěným uchem na melodii. Vždycky u toho trpím jako pes. Dvě hodiny křepčení a choreografických vychytávek bez jediné zapamatovatelné melodie - pak jeden chytlavý titulní song, pak dalších deset minut a je po filmu. A to se vyplatí :/ (14.09.2011)

Dýchavičný muzikál bez tempa, který potvrzuje, že žánru v této podobě na konci šedesátých let odzvonilo. Po plátnech už se dávno proháněli Bezstarostní jezdci, Bonnie a Clyde se nechávali rozstřílet na cucky a romantiku na úrovni předznamenal Absolvent. Topit peníze ve dvouapůlhodinovém eskapistickém tyjátru se neukázalo jako dobrý nápad (na druhou stranu o rok starší Oliver! zahrál na temnější dickensovskou notu a vyšlo mu to). Klady představují Walter Matthau, jehož komediální talent založený na zamračených grimasách a znechuceném odsekávání vět výborně funguje, stejně tak i pingpongové slovní výměny v první půli. Jenže pak se tu vyskytuje zoufale gestikulující, v roli se topící Barbra Streissand, které nevěřím ani její zlaté šaty. Napadá mě kacířská myšlenka, že hrát její roli Jack Lemmon za vynechání zpěvu a křečovitých tanečních výstupů, mohla vzniknout nezapomenutelná komedie. So goodbye, Dolly! (Festival 70 mm filmů Krnov 2013) (15.04.2013)

Tak jsem se těšil a myslel, že se Hello, Dolly zařadí na špici mých muzikálů, až jsem byl zklamaný. Písničky nijaké, za zmínku stojí akorát ta s Louisem Armstrongem, choreografie sice povedená, strhující či pohledná mi ale nepřišla, příběh měl potenciál, jenže také se nevyvedl na výbornou a byl žel rozvláčný a natahovaný ani postavy to tady nezachraňovaly, s výjimkou Dolly (výborná Barbra Streisand), se všichni chovali moc afektovaně, čímž byli otravní a mně nesympatičtí, takže jsem jim dokázal pořádně fandit... (30.06.2015)

Jednoduše si nemyslím, že by byla Barbra Streisand tak skvělou herečkou a prostě mi ve většině filmů spíš vadí. Je to i případ filmu "Hello, Dolly!", kde jsou jiné prvky, které mě dovedly uchvátit. V první řadě skvělá choreografie, výborná režie Gena Kellyho, ale nebyl to příběh, který je takový jednoduchý. (04.04.2017)

Další Barbramusical viděn, juchu:) A naprosto jsem byla utančena k radosti a veselí. Nevím, čím to je, ale tahle hudba je tak hrozně krásně pozitivní a "tance" aka divná chůze jsou skvělé. To taneční číslo na nádraží mi až nápadně připomínalo twerking. Už ten začátek mě uchvátil svým klapáním podpatků, z čehož se udělal start songu - bomba. Vůbec tahle doba 90. léta 19. století musela být báječná. Nejlepší postavou byl samozřejmě pan Wandelgelder (řekněte to třikrát za sebou:D) - cokoliv co řekl, tak bylo tak neskutečně vtipné, že z toho člověk skoro brečel smíchem. "To je urážka! - Ty sám si přerostlá urážka." ......... "Víš, že 90% lidí na světě jsou hlupáci a nám ostatním hrozí, že se od nich nakazíme." ....... "V klidu jsem s ním pohovořil. Vysvětlil jsem mu, že je velký pitomec." .......... "Já umřu. - Na co? - Utrápím se. - Hloupá smrt." ......... "Povyšuju tě na hlavního příručního. - A co jsem byl doteď? - Ten drzý hlupák. A tebe povyšuju z tupého učedníka na neschopného příručního." No a Dolly tomu breku nepomáhala. Tuhle ukecanou, prešibanou a pletichářskou osůbku musí mít rád každý. Prostě z toho čiší neskutečný optimismus a je mi jedno, že to bylo trochu naparáděné, přepychové, pompézní, monstrózní až kýčovité. "Nevrátíme se, dokud nepolíbíme děvče. Bude mi 29. Jednou začít musím. - Mě je 19 a půl. U mě to tak nespěchá." ........"Peníze jsou jako hnůj. Ten taky nemá žádnou hodnotu, ale když se rozhodí po poli, pomáhá mladým rostlinám růst." P.S. a kdybyste něvěděli, tak "Kratší než vteřina je chvilička." (13.02.2014)