Mamma Mia! Here We Go Again

And turning out the light, I must have yawned and cuddled up for yet another night, And rattling on the roof I must have heard the sound of rain, The day before you came. Chcete nádhernou květinu, ale nedáte ji dostatek vláhy. A tak i toto pokračování postrádá veselost, lehkost, spontálnost, krásy Řecka a neotřelý hlas Donny Sheridan. (19.07.2018)

To co v jedničce mile naznačili, ve dvojce otrocky ukázali. Líbilo se propojení obou časových linek, výběr lokalit (ačkoliv to není milované Řecko), casting nových herců. Nelíbilo vaření vyvařené nudy a fakt, že se jim na to Meryl zvysoka vyprdla. Jo a Cher, která prostě jako nejstarší ze všech vypadá pořád výborně. A Andy Garcia. Výhrady bych měl tentokrát k titulkům (nedočetl jsem se, jestli to překládala Anna Karenina nebo kdo) - od druhé písničky jsem se nutil na ně nedívat a poslouchat slova, protože když překladatel začne básnit, i v jeho rýmech by měl aspoň trochu být zachován původní smysl. Tady se ale koza a voza ještě dost vzdálily jedna druhé. (18.07.2018)

Po 10 letech se Mamma Mia vrací! Když před rokem přišla zpráva, že se chystá pokračování Mamma Mii, byl to celkem šok. Ano, jedničku mám rád jelikož energičtější muzikál by ste těžko sháněli, po konci jedničky jsem si ale byl jistý, že pokračování nebude, protože prostě není kam jít. A i původní muzikál končí zakončeně. Jsme ale pořád v 21. století, kde každý hit dostává pokračování a bylo jasné, že jednička, která si před 10 lety došla pro 609 mega dostane sourozence. A ten sourozenec nakonec opravdu vznikl a je tady. Z trailerů jsem si pořád nebyl jistý jestli to je ta správná cesta a nálepky zbytečný sequel se prostě nezbavil. Jenomže víte vy co.... dočkali jsme se důstojného pokračování. Jednička je dodnes ztřeštěný zábavný muzikál plný energie a výpravných hudebních čísel s perfektními vizuálními nápady. Dvojku ale už nerežíruje Phyllida Lloyd, nýbrž Ol Parker. A dá se snadno rozeznat, že Parkerova režie je jednoduše jiná než té Lloydové. Zatím co jednička je svou povahou spíše pubertální děcko plné hormonů, dvojka je spíše typ člověka co má za sebou úspěšnou maturitu a než dospěje, chce si ještě jednou pořádně užít. Bál jsem se toho, že jednička vlastně ukradne všechny písně z jedničky a nedostaneme žádné nové. Při tom starých písní z původního filmu se objeví asi čtyři a z toho všechny se objeví v dějové lince s mladou Donnou kam i logikou patří. Tady se ale objeví i písně nové a rozhodně nejsou o nic horší než ty z jedničky. Ve filmu se samosebou objeví i Colin Firth, Pierce Brosman, Stellan Skarsård a Meryl Streep, většina z nich má ale menší role (především Streep má spíše cameo) a objeví se jejich výrazně mladší verze. Jako by se ale stál zázrak, mladé tváře sedí na ty staré. Irvine je slušný nový Brosman, Hugh Skinner slušný nový Grant a Dylan zase slušný nový Skarsgård. Celý film si ale pro sebe ukradne především vždy roztomilá Lily James jako mladá Meryl Streep. James je jako mladá Meryl perfektní a rozhodně své starší herecké kolegyni nedělá ostudu. Co se týče nových postav z přítomné časové linie, Andy Gracia je jako vždy cool a Cher je příjemným způsobem ztřeštěná. Musí se nechat, že jsem možná trochu zaujatý, jelikož na písních Abby jsem vyrůstal a dodnes si sem tam nějakou pustím. Dvojka je ale stejně jako jednička film plný života a energie, který je prostě tak šílený a občas naivně hloupý, že je geniální. Všechny hlavní postavy jsou opět perfektní, falešné Řecko pořád dokáže být nádherné a rytmus hudby je prostě neuvěřitelný. Prozatím nejzábavnější film roku a překvapivě důstojné pokračování, což z trailerů zárukou nebylo. Takže spokojenost a velký palec nahoru! (19.07.2018)

A jsme tu znovu! Teda, Mamma Mia tu je znovu. Po deseti letech. Herci nám zestárli a já si první polovinu filmu říkám, zda tohle vůbec bylo nutné. Už při oznámení mě napadlo, že všechny dobré písničky si tvůrci vystřílely poprvé. Tak co nás čeká ve dvojce? Opakování je matka moudrosti že? Neva, já si moc rád některé písničky v novém podání připomenu. Navíc One Of Us a Knowing Me, Knowing You jsou skvělé. Přesto mě první půlka většinu času nudila a příběh je skutečně nastavovaná kaše, kde mi uniká pointa. Navíc se tvůrcům nepovedlo vychytat všechny detaily spojené s jedničkou. Škoda. V tento moment jsem byl přesvědčený o druhé hvězdě. S tím, že tohle je zbytečné pokračování, o které nikdo nestál. To by ovšem nesměl přijet Colin Firth a Stellan Skarsgård na lodi a za doprovody klasické melodie rozpoutat hudební peklo. Jakmile se sejde stará garda, tak já jsem vlastně spokojen a vidím vcelku podařený sequel, kde vše odsýpá jak má. Finále tak na mě působí trošku vynucené, ale závěrečné titulky se všemi herci je podařené. Druhá Mamma Mia je průměrná komedie ve stínu jedničky. I když se tady najdou čtyřhvězdičkové momenty. [Dolby Atmos] (58%) (29.07.2018)

Zatímco jednička Mamma Mia i po deseti letech zůstává ztřeštěnou záležitostí, u které se doporučuje pít nějaký alkohol, dvojka je úplně jiný film. Dospělejší, vycizelovanější a s mnohem lepší dramaturgií a výběrem písní. Výborné propojení obou časových rovin, mladé verze původního ansámblu se nemají za co stydět a zkrátka snímek celkově hraje na city, ale naštěstí vás nevydírá. V kolonce "executive producers" jsou totiž jména Richarda Curtise a Toma Hankse, což se na snímku odrazilo v tom nejlepším slova smyslu. Je to opravdu pecka a jsem mile překvapený. (18.07.2018)