Mamma Mia! Here We Go Again

Co si budem, tvůrcům jsem to celé sežral i s navijákem a film jsem si užil. Prostě hodně příjemná (guilty pleasure) věc s ohromným feel good nábojem. A oproti jedničce to dokonce ani není pouhá bezduchá blbina. Dvojka se totiž dokáže opřít i o nějaké ty filmařské kvality a (alespoň v rámci možností) o trochu invence. (08.08.2018)

Kvalitativně dozajista sešup o třídu níž. Jednotlivé choreografie a písně už nejsou důsledkem plynulého vyústění děje, ale jsou tam prakticky jen proto, aby byly (přeci jen to má být muzikál). Zatímco jedničku mám celkem rád právě kvůli tomu, jak scénář spolu s dramaturgií pracují s tempem, dynamikou, příběhem i hudbou, tady mi to místy přišlo vyloženě na sílu. Meryl mně osobně moc nechyběla a Lily James se role zhostila dobře (kromě toho, že žila v Británii a byla opálená už od začátku filmu - nicméně to je jen detail). Lepší scény střídaly ty infantilní (celý flashback s Harrym), a nová Mamma Mia tak na diváka působí spíše neutěšeným dojmem, než aby navozovala letní pohodu, jako tomu bylo u jedničky. Celkově však nijak extrémně neurazí a většina diváků/divaček bude odcházet z kina spokojená už proto, že když někdo zpíval, dalo se to poslouchat. Ke všemu příběh hrál trochu více na city, než minule (ačkoliv to minule fungovalo mnohem lépe). Celkově tak průměr a 3 hvězdičky. Pokud bych si měl vybrat, rozhodně si mnohem raději pustím o deset let staršího sourozence (a trojku nepotřebuji). :::: Po zhlédnutí jedničky jdu na dvě, protože tohle je fakt ignorace faktů... Aspoň z toho vznikla pěkná slovní hříčka. (29.08.2018)

Zatímco jednička Mamma Mia i po deseti letech zůstává ztřeštěnou záležitostí, u které se doporučuje pít nějaký alkohol, dvojka je úplně jiný film. Dospělejší, vycizelovanější a s mnohem lepší dramaturgií a výběrem písní. Výborné propojení obou časových rovin, mladé verze původního ansámblu se nemají za co stydět a zkrátka snímek celkově hraje na city, ale naštěstí vás nevydírá. V kolonce "executive producers" jsou totiž jména Richarda Curtise a Toma Hankse, což se na snímku odrazilo v tom nejlepším slova smyslu. Je to opravdu pecka a jsem mile překvapený. (18.07.2018)

Upřímně, první díl je moje guilty pleasure. Na druhou stranu, ať si kdo chce, co chce povídá, formálně se jedná o kvalitně natočený a vystavěný muzikál. Dvojka je ovšem absolutní peklo - mizerné aranžmá písniček, příšerná choreografie, děsivý zpěváci (ono je rozdíl, když neumí zpívat Pierce Brosnan a když to neumí nějaká druhořadá TV hvězdička). Děj otřesně špatný. Každý muzikál musí více či méně ospravedlnit svůj fikční svět, v němž postavy začínají zničehonic zpívat a tančit. MM2 se o to vůbec nesnaží, přičemž činí tak nestoudně špatně, až je člověku 99 % stopáže stydno - postavy večeří v napoleonské restauraci - Waterloo, jedna postava se jmenuje Fernando - Fernando... Na všech, co zůstali od minula, vidíte, jak ukrutně je to nebaví - hlavně Brosnan a Firth. MM2 bude od teď vyhrávat žebříčky nejzbytečnějších a nejupachtěnějších sequelů... Ačkoliv, i to je v dnešní době obdivuhodný výkon. (12.08.2018)

And turning out the light, I must have yawned and cuddled up for yet another night, And rattling on the roof I must have heard the sound of rain, The day before you came. Chcete nádhernou květinu, ale nedáte ji dostatek vláhy. A tak i toto pokračování postrádá veselost, lehkost, spontálnost, krásy Řecka a neotřelý hlas Donny Sheridan. (19.07.2018)