Korunní princ

Hele, nebylo to zlý. Pár povedenejch vtipů se zapomínáním a pár dobrejch dějovejch šmodrchanců, který se rozuzlily celkem plynule a nenásilně. Problém se současnou pohádkou mám především v tom, že postavy zkrátka postrávdají osobnost. Nejde o to, že by herci hráli blbě, jenom za těma lidma prostě necítím nic dalšího, "hlubšího". Plakátoví kluci a holky říkají semtam nějaký vtip. Zábavné? Ano. Zapomenutelné snadno. (29.12.2016)

Osobně jsem byl tedy velice zklamán výběrem pohádky na tento den. Již několik let patří mezi naše tradice zasednout po štědrovečerní večeři k televizi, zapnout ČT1 a strávit společné chvíle u nové pohádky. Tento rok jsme byli všichni velice zklamaní. Mě prostě hrozně vadí, když se v pohádkách snaží zakomponovat nějaké zmodernizované scény a věci. Mám raději typickou klasickou pohádku bez všech těch hloupostí a udělátek. Místy mi to přišlo spíše jako parodie. No, ČT1 má ještě dva pokusy (dnes a zítra), kde chystají také nové pohádky. Momentálně u mě ale stále vede Sedmero krkavců, které vysílala Prima trošku s předstihem. (25.12.2015)

Když už jsem začínal mít pocit, že s českou pohádkou je definitivně konec, dorazil Korunní princ a s ním kapka naděje, že by nemuselo být tak zle. Konečně po dlouhé době zase jedna povedná. Pohádková, úsměvná a konečně i lidsky milá pohádka, která vypadá přesně tak by pohádka vypadat měla. Nechyběla romantika, humor, ani napětí. Až na Hádka nikdo křečovitě nepřehrával, Gandalf Abrahám pobavil, Patrik Děrgel několikrát rozesmál, stejně jako zápletka s lahví, která je vždy po ruce, aby děj zkomplikovala. Animovaný úvod vyvolal v paměti ozvěnu klasických zemanových pohádek kombinovaných se vzpomínkou na Harryho relikvie smrti, nechyběl slušný rytířský turnaj evokující Příběh rytíře, a hudba potěšila, přestože občas byla velkolepější než celá pohádka. (31.12.2016)

Dobré to bylo. Janák se scénáristou Hudským se inspirovali ve světě tu u Shreka, tu u Hvězdného prachu, tu u Příběhu rytíře, a smíchal dohromady něco, co sice není takovou tou milou, ryze českou pohádkou, ale zato to funguje samo o sobě. Příběh je vtipný a relativně zajímavý, humor funguje a ústřední pár je sympatický a fandíte mu, Děrgel s Josefíkovou navíc opravdu vypadají jako filmová princátka. Lokace jsou velmi pěkné (Kokořín, Křivoklát), ale co potěší nejvíc, to je herecké obsazení. Kryštof Hádek coby závistivý druhorozený princ je přesně slizký, Pavel Kříž je fajn coby přitroublý sluha Pakosta... a pak tu máme české herecké zlato: Josef Abrhám, Ladislav Mrkvička, Jaromír Hanzlík, Veronika Freimanová, Petr Štěpánek. Tyhle bardy jsou už dlouho v pohádce neviděla, takže jejich přítomnost mě velice potěšila. Jedna z mála novějších pohádek, na které se ráda podívám znovu. 70 % (29.12.2015)

Příjemné překvapení. V úhoru současných televizních i celovečerních pohádkových příběhů zastává Korunní princ tu přijatelnější formu, částečně také proto, že se dokázal vymanit ze zavedeného líbivého stereotypu (což je vzhledem k výběru režiséra přinejmenším podivuhodné). Příběh má spád, myšlenku a je na něm znát jistá scénáristická propracovanost, přestože leccos by se dalo ještě vylepšit. Jak už se ve svém obšírném pojednání zmínil kolega Adam Bernau, za nejslabší považuji překvapivě oba královské páry, které se stávají pouhou kulisou, přičemž jejich rozhodující slovo má nemalý význam. Tradičním nešvarem moderních pohádek je potom jejich záliba v rytířských turnajích, většinou stylizovaných do velkorysé akční podívané, ale v případě Karla Janáka je to přece jen posun k lepšímu (viz. jeho předchozí tvorba). Celkově nelze proti Korunnímu princi nic zásadního namítat, atmosféra je přímo pohádková, elixír zapomění bych ocenil jako jednu z nejzdařilejších ingrediencí současných českých pohádek a herci hrají své postavy s neskrývaným potěšením a elánem. Příjemně překvapili jak mladí, tedy Děrgel, Hádek i Josefíková, tak herci starší generace, především vynikající Kříž a Abrhám. Ten v roli půvabného čaroděje, tedy mimo svůj klasický záběr, naznačuje, že by mohl být vítanou posilou i lehčích žánrů. Po letech prachbídného strádání a nepřekonatelného odporu se konečně objevil záblesk něčeho lepšího, vtipnějšího a stylovějšího. Na obyčejnou televizní pohádku málem zázrak. (27.12.2015)