Ozark

Rodina se dostává do stále většího nebezpečí a spolu s tím propadá do stále většího morálního bahna. Přesto vypadají, jako by zůstávali čistí. Ale možná je to tak s ničemností a bolestí vždy, vše skryto hluboko a na povrchu jen zdání. V tomto případě perfektně nenápadný make-up. Všichni jsou vzhledem k prožitému adepti na psychologa, přesto si většina zachová mentální integritu a někteří jsou opravdoví psychopati. Tvoří dva póly. Ti mezi tím a ti, co chtějí být dobří, mají možnost volby. Je to je o malých a velkých každodenních rozhodnutích, které se neustále řetězí a nikdo neví, kam povedou. To vás udržuje v permanentním napětí. A to je návykové a tak se ptám, dává mi to něco? A u prvního dílu 2. série končím, jen omílání téhož, jen víc krve a vražd. Nedopřává mi to ani oddech, jen víc toxicity to mé nebohé hlavy. Dávám tři hvězdy, průměrné to rozhodně není, ale ambivalentní a kontroverzní určitě. (10.08.2019)

Nevěrohodný a překombinovaný scénář je vada na kráse této jinak dobře míněné "lokálky" Netflixu, to Bloodline byl nenápadný skvost po všech stránkách povedený, zejména na poli scénáristickém, když pominu delikátní lokální záměr. Druhá série Ozarku byla celkem utrpení a nuda, třetí to zase napravila a dala tomu grády a nové sympatické postavy, takže jsem si mohl toto dílko odškrtnout komplet vcelku bez větší námahy.. Až ti naši nasvícení diktátoři křížení odborníky na všechno možné a velký Kačer Donald otevřou hranice, pojedu se na tento US Orlík podívat.. (16.04.2020)

Ultraslušný účetní, který pere prachy mexickému drogovému kartelu je dobrá startovací pozice. Samozřejmě, že velice záhy se přejde od abstraktního světa čísel do konkrétního světa vyčíslování zisků, ztrát a mrtvol. Víte ale co? Ubilo mě to. Situace se pořád horší a horší, hrdinové hledají stále zoufalejší řešení, logicky se nevyhnou tomu, že i sami zabředávají do morálního bahna víc a víc. Zakrátko už není mezi pravými zločinci a vzornou rodinkou žádný rozdíl, kromě vnějšího zdání. Seriál se vyznačuje několika typickými rysy: velmi silné ženy a nezodpovědnost. Kdokoliv udělá cokoliv špatného, hned to bezdůvodně háže na nebohého Jasona Batemana a rezolutně se u něj dožaduje odškodnění nebo nějaké satisfakce. Chvílemi mi seriál připomínal pohádku O Kohoutkovi a Slepičce. Vždycky, když účetní našel řešení, musel za to zaplatit dalším problémem a další dlužnou protislužbou. Silné ženy – manželka, právnička, stará vidlačka a mladá vidlačka – byly prototypy samostatného, tvrdého ženství na hranici karikatury. Série se podle mě nemá, kam dál posouvat. I v další řadě budeme sledovat zoufalý boj o život a ztrácení morálních hodnot. 4. řada. Štvali mě už úplně všichni, takže mi bylo jedno kdo, koho, proč a jak zabije. (06.01.2022)

Přirovnávání k Breaking Bad mi nepřijde přesné a je spíše zavádějící. Ano, jedná se o příběh běžného člověka ve složité a eskalující situaci, ale tím společné znaky se seriálem o Walteru Whitovi končí a nerad bych tímto označením Ozark shazoval a škatulkoval, neboť si jde vlastní cestou v ideálním tempu, které není ani zběsilé, ani příliš pozvolné, zkrátka zcela akorát. Příběh se rozjede zajímavým způsobem a budete neustále zvědaví, co přinese příště. Tvůrci šikovně kombinují příběhové prvky ze světa podsvětí a rodinné drama a díky střídání a kombinování těchto poloh se nikdy nezačnete nudit, neboť Ozark přesně ví, kdy je nejlepší čas na to přepnout výhybku. Postavy jsou skvěle napsané a zahrané a vy budete díky tomu jejich osudy sledovat velmi zaujatě. Ozark tedy rozhodně není klonem Breaking Bad, ale návykový je stejně! (09.03.2018)

Namotal som sa už pri úvodnom monológu o % šanciach na šťastný a spokojný život. Veľmi skoro sa dostavil dojem, že pôjde o akýsi mix seriálov Perníkový táta a Banshee. Postáv je tu toľko, že by aj Hra o trůny závidela. Všetky sú však dostatočne iné, nesplývajúce, zábavné, nezbytočné a dej obohacujúce. Prvá séria je skôr rodinné dráma na pozadí ktorého sa odohrávajú mafiánske kšefty/pletky. Od druhej série, keď už všetky postavy a prostredie dostatočne poznáme, sa do popredia derú gangsterské praktiky naplno. A to tak silno a kvalitne, že o 5* parametroch už nebolo žiadnych pochýb. Po dlhej dobe som opäť pocítil ten hrejivý pocit, že sa neviem dočkať ďalšej časti. Bavil ma vývoj postáv. Často sa odohrávali nezabudnuteľné dialógové prestrelky, kde pnutie medzi postavami bolo vyšponované na max. A predovšetkým ma bavilo, že sa neustále niečo deje. Žiadne čakanie na posledný diel série, aby scenárista naservíroval vygradované konflikty v štýle padni komu padni. Tu sa tieto veci diali x krát za sériu. Bohužiaľ, cca od polovice tretej série, som si začal čoraz výraznejšie uvedomovať nelogickú hierarchiu postáv. Ďalej čítať len ak ste videli kompletný seriál. SPOILER: Chybou bolo, že šéf kartelu priskoro odhalil svoju tvár. A ruka v ruke s tým prišiel aj o svoju veľmi dobre vybudovanú povesť. Bol totiž až nepochopiteľne prístupný a zhovievavý. Jeho postoj k bezpečnosti vlastnej osoby, najbližších a obchodov ako takých, bol neprimerane neopatrný. So slzou v oku spomínam na Dela a časy, kedy sa chyby rázne trestali. Marty a predovšetkým Wendy sa natlačili do pozície šéfov všetkého a všetkých. Pritom k tomu vôbec nemali žiadne opodstatnenie. Oni mali kuť pikle v tajnosti a dúfať, že ich jedna či druhá strana nenačapá. Čo však robili oni? Na všetkých kričali, každému rozkazovali...kartel, vidláci, FBI...vrcholom bol moment, kedy sa Marty stal dočasným šéfom kartelu...tu už všetko začalo byť tak strašne nepravdepodobné a prekombinované. Moje spomienky na uvažovanie (po druhej sérii) o možnom kandidátovi do TOP 20 seriálov, začali vyvolávať trpké úsmevy. Veľká škoda, že sa pistáciová zmrzlina postupným topením nelogikou zmenila v skôr mátovú. Napriek všetkým výčitkám skvelý seriál, ktorý ma bavil určite viac, ako na začiatku spomínaný Perníkový táta. (14.10.2023)