Hidamari ga kikoeru

Tady se Japoncům podařilo odvyprávět moc hezký příběh mangy o nedoslýchavém klukovi tak, aby byl děj srozumitelný i divákovi, který se s Japonskem moc nekamarádí. Hodně se mě líbila postava Taiichiho, který i přes varování spolužáků dal Koheiovi šanci, a mohli jsme tak sledovat jejich roztomilý vztah. Pro mě to mělo tu správnou jiskru, a film jsem si užil. Body strhávám jen za chladné polibky. 90% (26.02.2024)

Věrohodné převedení komiksu do filmu. Projevy postav jsou místy vtipné, spíš ale směšné, pokud nejsem vyloženě fanoušek žánru. Především jde však o emoce a melodrama, možný počátek nějaké lásky, kdy jeden už ví, zatímco druhý teprve objevuje. Chápu, že se tvůrci chtěli držet předlohy, pro film je však stopáž zbytečně dlouhá. (26.02.2024)

Film jsem viděla tak před půl rokem a nechtěla jsem být zlá, proto jsem ho tady ani nehodnotila. Za mě byl problém v tom, že mi nesedlo, jak je to natočené. Znáte ten pocit, když se díváte na něco, všechno je v pohodě, všechno je milý a všechno prostě "moc fajn", ale zároveň sami nevíte, proč jste vůbec nic necítili? Takhle jsem film vnímala já. Navíc...prostě to jde, jde a najendou je konec. A ještě k tomu tak nějak prapodivně střihnutý. A nechává nevyřčeno, jak to tedy dopadlo (což mi ale nevadilo). Nechci se bavit o tom, jak film vypadá po technické stránce (předpokládám, že většina stejně viděla tu nekvalitní verzi, která po zvukové stránce dost trhá uši...jaká to ironie!). Ale občas jsem si připadala, jako kdyby mi někdo před očima kradl scény nebo kdyby se jelo přesně podle předlohy a potom zapracoval střih a tím se to pokazilo, protože výsledek mi občas nedával logický smysl, byť příběh odvyprávěl správně. Ale abych se dostala k pointě: je to prostě moc krátký. Možná proto mi udělala radost verze pro rok 2024, kde jsem už během prvního dílu cítila mnohem víc než během celého tohohle filmu. A už jenom ten první díl jsem si neskutečně užila. Možná sem časem ještě doplním hodnocení :) (29.06.2024)

Film byl natočen dle mangy, a to věrně, neodchýlil se a já si myslím, že japonská mládež už mnoho let kopíruje z mang styl účesu, že mladíci vypadají jako nějaké křehké slečinky. Snímek je velmi zdařilý, jen větší prožitek mi nedovolovala nekvalitní kopie. Mezi oběma hlavními postavami jsem ale cítil větší věkový rozdíl, než jak mělo být, že jsou stejně staří, ale nevadilo mi to. Starší Sugihara Kohei, nedoslýchavý a bázlivý, jeho postava byla zahrána věrně, a mladší Sagawa Taiichi a budují mezi sebou vztah, který řeší problémy se sluchem Kohei a jak by mu mohl Taiichi pomoci. Tento vztah nakonec vykvete, i když dle mě mi na konci nebylo jasné, jak velkou hloubku citů má především Taiichi vůči Kohei, ale bylo to tak dle mangy. Pěkný prožitek ... 6776 (04.03.2021)