Režie:
Dušan KleinKamera:
Josef VanišHudba:
Harry MacourekHrají:
Milan Kňažko, Alicja Jachiewicz, Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček, Vladimír Menšík, Pavel Zedníček, Jiří Hálek, Marián Labuda st., Zdeněk Řehoř (více)Obsahy(1)
Autorskou dvojici – spisovatele a lékaře Ladislava Pecháčka a režiséra Dušana Kleina – znají diváci z jejich společné komedie Jak svět přichází o básníky a z jejích čtyřech volných pokračování. Koncem osmdesátých let se oba autoři setkali i při realizaci příběhu z protialkoholní léčebny. Zde se sešla pestrá společnost – vzdělanec a topič Lexa, neúspěšný malíř Ament, profesor dějepisu Zlámal, farář Dorenda, číšník Čtvrtečka a herec Šmok. Ti všichni zápolí s démonem alkoholu, v separaci prožívají své malé radosti i trápení. Nesnášejí despotického vrchního ošetřovatele Masáka a jeho „experimentální“ léčebné metody. Jediný Lexa, rváč a bojovník za práva nejen svá, ale i ostatních, se mu dokáže postavit… Režisér Dušan Klein o filmu řekl: „Z hrdiny v závěru hovoří vnitřní hlas, touha žít, nepoddat se ničemu, nezůstat v zajetí, nebýt manipulovaný alkoholem ani lidmi. Člověk by sám měl přijít na to, jak žít.“ Předností filmu jsou vtipné dialogy a vynikající herecké výkony v čele s Rudolfem Hrušínským v roli ošetřovatele Masáka a Milanem Kňažkem jako topičem Lexou. Svou poslední filmovou roli – alkoholika Honzíčka – zde vytvořil Vladimír Menšík. (Česká televize)
(více)Recenze (280)
ale to je přeci Wilman.......Vy jste vykradl galerii?...... To je kopie mého přítele......Ale kvalitní. Jak jste k ní přišel?......Vyměnil jsem jí za triko FC Barcelona..... Za triko, kde si vzal triko z Barcelony?.......To jsem vyměnil za háčkovanou dečku.... Za dečku ?..... Tu jsem vyhandloval za 2kg banánů...... To chápu, ale kde jste sehnal ty banány :o)) Hodně povedená tragikomedie z protialkoholní léčebny, o věčném ( marném ) boji s " démonem " zvaným alkohol. Chytrý scénář a opravdu povedené herecké výkony v čele s Milanem Kňažkem ( asi jeho nejlepší herecký výkon ) a již tradičně výborným Rudolfem Hrušínským st. jako krutým ošetřovatelem , jenž s oblibou rozdává ( černé ) puntíky. Dušan Klein dosti povedeným způsobem ( za vydatné podpory herců ) odkrývá toto závažné téma, které bylo až do této chvíle TABU. 85% ()
Kleinův snímek, který se hemží nestory české herecké školy stojících na jedné či druhé straně barikády v protialkoholní léčebně, přináší zajímavou sondu do stinnějších stránek lidského bytí (a nemám tím na mysli jen boj s démonem alkoholu). Inu jak se říká: „Alkohol je metla lidstva!“ Ale já zároveň musím jedním dechem dodat: „Občas se zamést musí!“ :-) No a teď si pojďme společně zazpívat hymnu Václava Hrabině, který chtěl alespoň rovně viset, když nemohl rovně stát: "Žít jako člověk, chtít lepším být, pracovat pilně, přestat už pít, líbat svou ženu, rodiče ctít, dětem svým příkladem jít. Můj bratře v bílém, pomoz mi žít, pomoz mi hledat, pomoz mi chtít, pomoz mi dávat, pomoz mi brát, pomoz mi zas rovně stát." ()
Nie je veľa takých kvalitných domácich filmov, ako sú návratní holubi. A sympatické je, že tú kvalitu neobstarala celá galéria kvalitných hercov, ale aj zaujímavý námet, scenár a jedna z najlepších režijných prác, aké odviedol Dušan Klein. Je to film, ktorý pri každej repríze po pár rokoch pripraví divákovi príjemné prekvapenia, a to aj vtedy, keď si myslí, že ho už pozná dostatočne. Aj keď film nie je iba o alkoholizme, ukazuje ho v podobe, ktorú my, príležitostní pijani nikdy nespoznáme. Pre slovenských divákov nie je prekvapením, že si v ňom zahral Milan Kňažko, ale že ním stvárnená postava sa volá Miloš Lexa. ()
Hodně podařená a krajně depresivní podívaná. Z obou přiřazených žánrů převládá rozhodně drama, avšak o velmi příjemný a nečekaně vtipný humor zde člověk rovněž nejednou zavadí. Myslím si, že se tento snímek rozhodně může zařadit po bok těch vůbec nejlepších, jaké Československo vyprodukovalo. Celé to bylo skvěle obsazené. Na ústřední postavu jsem si sice musel chvíli zvykat, ale jakmile se poštěstilo, tak mi byl velmi sympatický. Rudolfa Hrušínského jsem vůbec poprvé spatřil v roli maximálně odporného člověka a strašně mě sral, čímž ukázal, jak velký je herec. Opravdu mimořádný snímek s velkým myšlenkovým sdělením. ()
Autorské duo Klein-Pecháček vneslo do české kinematografie československého období výrazný osobitý tón, jehož asi nejtrvalejším plodem zůstane již zklasičtělá básnická pentalogie. Alkoholismus je pravděpodobně nejznámější látkou, na níž se dá zvlášť dobře vyložit dnes všeobecně přijímaný fakt , že čas černobílého zjednodušeného rozlišování "zdravých" a "nezdravých" látek vhodných či naopak smrtelně nebezpečných pro naše zdraví je nenávratně pryč. Řečeno s nadsázkou fakt je ničím, kontext a poměrnost jsou naopak vším. Cesta či návrat do normální společnosti zdravých a vyvážených dospělých jedinců je krajně nesnadná a pro mnohé uzavřená; alkoholismus totiž zpravidla není omezen na drogovou závislost, ale sdružuje současně další osobnostní trudy, nevyváženosti a patalogie; lze říci, že sám o sobě je rovněž patologií. Důvěrná znalost prostředí - původním povoláním je Pecháček lékař, další z těch, kteří medicínou vrostli do české literatury a získali si v ní poprávu stálé místo - je východiskem do celé galerie postav a osobností na obou stranách - jak klientů, tak léčících. Milan Kňažko, poprávu mimořádně hrdý na kvalitu své češtiny, ve svém Lexovi předvedl suverénní výkon, dokonale odrážející muže na citlivém rozhraní plebejství, tvořivého umělectví a nepochybné kultivovanosti, krerý zápasí s viditelným Kainovým znamením svého plebejského původu, nedokončeného vzdělání a potácivé pouti životem. Brilantní je i Sommerův výkon v úloze primátora a Hrušínského vrchní ošetřovatel Masák, suverén v barokních labyrintech kunštátského kláštera balancující na ostří nože mezi nezbytnou razancí a značnými psychickými zvláštnostmi (v tomto ohledu navazuje na pana Kopfrkingla ze SPALOVAČE MRTVOL), dále rozmnožuje skvělou sérii Hrušínského nápaditých vrcholných kreací z komediálních filmů osmdesátých let. Za víc než zmínku stojí další velikán této generace Vladimír Menšík. Kleinova konstatace, že na malou plochu kunštátských exteriérů se odařilo shromáždit galerii skvělých českých herců, je doplněna neméně dobře zvládnutým komparsem klientů léčebny. Lyrické pozvolné plochy, v nichž je film natáčen, kamera, která se doslova mazlí s barokními interiéry kláštera, pozvolna převádí všední den léčebny do další polohy, symbolizované Lexovou spolužačkou Soňou, operní pěvkyní, jejíž vnějšková suverenita je nahlodána stejnými pochybami jako Lexova. Ve všech svých věových ztvárněních podobně jako v Lexově případě (v případě mladého Lexy se jednalo o jednu z vůbec prvních rolí tehdy jinošského Michala Dlouhého) je ztvárněna na mimořádné úrovni - vedle Evy Vejmělkové tu září přední polská herečka Alicja Jachiewiczová. Finále filmu - neúspěšný Lexův pokus o adaptaci ve světě slavné spolužačky končí návratem do léčebny a uchýlením do domicilia konečně nalezené dospělosti. "S knihami je to jako s alkoholem. Nejsou dobré nebo špatné samy o sobě, ale tím, co v nás probouzejí" Toto myšlenkové vyznění HOLUBŮ poctivostí své věcnosti a otevřenosti vlastně není špatné. I pro nás, diváky, může být dobrým odrazovým můstkem do skutečně žitého plného života. Také dnes. () (méně) (více)
Galerie (17)
Zajímavosti (25)
- Když zemřel Vladimír Menšík, Milan Kňažko poslal amatérský filmový záznam, který vytvořil v průběhu natáčení, jeho rodině. (sator)
- Ve filmu zazní skladba „Karel nese asi čaj“ od Jiřího Korna. (SONY_)
- Během čekání mezi záběry se Milan Kňažko rozhodl, že si soukromou videokamerou zvěční Vladimíra Menšíka, jak o přestávkách baví filmový štáb. Díky tomu Kňažko dodnes pečlivě opatruje ve svém domácím archivu čtyřicetiminutový amatérský záznam zákulisního Menšíkova vyprávění. Ten tehdy svolil, aby Kňažko natáčel – s podmínkou, že se záznam nezveřejní. (SONY_)
Související novinky
Zemřel režisér Dušan Klein
Ve věku 82 let zemřel oblíbený režisér Dušan Klein. Kvůli svému židovskému původu byl jako dítě internován v koncentračním táboře Terezín. V 50. letech se objevil v dětských rolích ve filmech Můj… (více)
Marián Labuda 1944 - 2018
Ve věku 73 let zemřel náhle slovenský herec Marián Labuda. Syn krejčího a nadšený ochotník absolvoval divadelní fakultu VŠMU v roce 1965 a hned nastoupil do činohry Slovenského národního divadla. O… (více)
Reklama