NA HRANĚ / ŘEZNÍK

Je pravda, že dokument nepřináší nic nového, zajímavého. Stačilo by, aby se režisér zeptal na nějakou zajímavější otázku, která se určitě dala vymyslet. Ale myslím, že forma v pohodě těch 16 minut utáhne, a dokument tím pádem nenudí. Jako školní cvičení je to parádní. Jenom nechápu ten pokles frame rateu. (20.03.2016)

Autor se podle mě má ještě mnoho co učit. Celý dokument jen klouže po povrchu a přijde mi, že spíše dává více otázek, než odpovědí. Spousta věcí je nakousnuta, ale nedořečena. Řezník říká, že hudba ho živí jen z části - tak co ho tedy živí? Proč se za celou dobu nedozvíme nic o Martyho frcích? Kdo je De Sade, který je sice v titulkách, ale přitom v dokumentu o něm nepadne ani slovo? Pořád se mluví o tom, že by rád točil film - ale podle čsfd však nějaké natočil... To je jen pár bodů, které mě narychlo napadly. Místo toho si ale zas a znovu poslechneme o Slavíkovi. Pro mě těžce nevyužitý potenciál a doufám, že film o tak zajímavé osobnosti někdo brzy zpracuje mnohem lépe... (28.12.2015)

Co dodat ? Vše podstatné už tady bylo řečeno. Takže bych se jen opakoval. Obsahově za 3. Ale po technické stránce je to kvalitně odvedená práce. Pár záběrů pobavilo jeden nadchnul ( a to ten kdy stéká krev po řezníkovi a všude kolem " ruce " od krve). Každej další dokument o Řezníkovi, De Sadovi či obecně o horrorcore scéně je u mě určitě vítanej. Ave Maria (24.10.2016)

Docela vybroušený medailonek hudebního bubáka z českých luhů a hájů. Lidé jsou daleko více zkaženější, primitivnější a nechtějí si to přiznat. Řezník to má jako duševní autoterapii, když může dráždit šedou mělkou masu. Přitom inteligentnější posluchač pochopí, oč mu jde. Některé songy má povedené. Jeho potenciál by se dal hezky využít do některých celovečerních hraných filmů. 68%. (28.12.2015)

Na hraně je příjemnej krátkej dokument o hrdinovi naší generace. Pro fanouška či znalce situace sice nepřináší až tak moc nového, krom toho, že se dozvíme, že je Márty fanoušek prolapse tulipánů, ale pro ten zbytek diváků je docela fajnovým prostřihem toho důležitého, co dělá Řezníka řezníkem. Proč ale Mártyho zmiňuju jako hrdinu? Protože je jakýmsi temným rytířem v naší dokurvené společnosti a nebojí se jít s vlastní kůží na trh - kontroverzními texty a image bouří a popouzí společnost, nabourává zkostnatělé chápání hudebního průmyslu a pere se za svá práva. A nebo možná i za práva mnohých z nás, kdo na to nemá vlastní koule. Protože jak bylo v dokumentu zmíněno, naše generace vyrostla na stejných pop-culture základech, takže příslušnost a stotožnění s Řezníkovic revoltou považuji za více, než mě vlastní. A neříkám to jen proto, že mě s Mártym pojí pracovní nebo kamarádský vztah - je to o symbolice, kterou díky tomuto dokumentu i ty můžeš pochopit. (28.12.2015)