Scénář:
Vladimír KörnerKamera:
Václav HanušHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Jiřina Šejbalová, Karla Chadimová, Marie Vášová, Miroslav Macháček, Jaroslav Blažek, Oto Ševčík, Vladimír Erlebach, Iva Janžurová, Jan Maška (více)Obsahy(1)
Je téměř dvacet let po válce. Rány minulosti, co se nikdy zcela nezacelily, ale stále mnozí nosí ve svých srdcích. Traumata doby si sebou nese i Marie Vláčilová (J. Šejbalová), která přežila jeden ze zajateckých táborů v Německu. Nyní po tolika letech se podařilo nalézt masový hrob zajatců z onoho tábora a vyšetřovatelé navštíví právě Marii, aby od ní získali jakékoliv zprávy o táboře. Díky jejím významným informacím se má pak stát korunním svědkem obžaloby v Německu a nyní se připravuje na cestu. Jenže to vyvolává další a další nepříjemné vzpomínky – hlavně na dceru Pavlu, co si prošla německou převýchovou a svou matku po shledání téměř neznala… (Česká televize)
(více)Recenze (33)
Prvotina Dušana Kleina je ovlivněna dobou. Námět, který ještě mnoho let po válce měl co říci, neboť mnoho lidí ještě tuto dobu zažilo. Z pohledu dneška to trošku moc tlačilo na pilu, ale je to dáno dobou a režimem. Paní Šejbalová byla prostě velká herečka a filmu dodala tu správnou atmosféru dramatu matky, která dvakrát za život přijde o dceru. ()
Další zapomenutý film československé filmové vlny šedesátých let přináší neotřelý pohled na československo - německé vztahy poválečného období. Vše umocňuje čarovná kamera, nečernobílý scénář postupně nabíhajícího Pražského jara a špičkové herecké výkony, jimž zřetelně dominuje Jiřina Šejbalová. Naši předkové se tehdy zbavovali černobílého pohledu a dopracovávali se lidských souvislostí v pohledu na tyto palčivě bolestné body. ()
Složitý vztah matky a dcery, která byla poslána na "převýchovu" do Německa a matce se vrátila. Kriminalitsická koncovka nebolí, ale celé je to dosti rozhárané, chtělo to trochu více citu.! Výkon paní Šejbalové je však nepřekonatelný, snad ještě paní Medřickou či Fabiánovou si v této roli představím.. ()
Snímek popisuje příběh staré nemocné ženy, která zvažuje zdá má svědčit jako hlavní svědek proti válečnému zločinci nebo má radši nechat minulost minulosti a tím pádem se vyhnout zlobě obžalovaného, který je dnes vlivným občanem poválečného Německa. Neméně důležité jsou vzpomínky, která paní Vláčilovou ( Šejbalová ) ovlivňují - návrat dcery, která byla převychována v německé rodině. Tento film určitě není nějak napínavý a dnešního diváka bude asi nudit, ale svou naučnou hodnotu určitě má (hlavně ty vzpomínky - osud Pavly ). Navíc pointa se dle mého docela povedla. P.S. Jelikož je film poněkud starší, zvuková a obrazová kvalita není stoprocentní. 65% ()
Majngot, tyhle oficiální texty distributora to je mor. Civilní vylíčení práce kriminalistů je tady pomalu to poslední oč jde. --- Körnerův rukopis jde zde poznat, stýkání a potýkání s Němci je jeho bytostné téma, a vždy to pojme netradičně, jakož i zde. Některé scény a záběr jsou skvělé - poněmčelé děti čekající na nádraží na svých kufrech s cedulkou kolem krku až si je najdou jejich původní čeští rodiče, bloudění hrdinčiny bíle oděné dcery lesem křivolakých černých stromů (kde vůbec takový les je?), tmavá "německou minulost" skrývající skříň na vybílené půdě (symbol jak hrom). Prostě, kamera zde často čaruje a v tom ji účinně podporuje hudba. K tomu výkon Jiřiny Šejbalové, ale nejen její. Nejslabší je režie, takže nakonec dávám slabé čtyři hvězdičky, protože si shodně s předhodnotitelem mchnk myslím, že film je nedoceněný, leč často jsem si na mnoha místech filmu říkal, co by s takovým námětem, s takovým kameramanem a s takovým hereckým obsazením zvládli Vláčil či Kachyňa. ()
Reklama