Režie:
Dušan KleinKamera:
Josef VanišHudba:
Petr HapkaHrají:
Milan Lasica, Jana Hlaváčová, František Řehák, Valérie Zawadská, Jan Hrušínský, Jiří Kodet, Rudolf Hrušínský, Alena Kreuzmannová, Pavel Zedníček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
… aneb Kupředu, kupředu, Bohouši a Andělo... Padesátiletý Bohouš Fischer (M. Lasica) pracuje jako referent v podniku na výrobu záchodových mís a jiné zdravotnické keramiky. Úředničina ho nebaví, k nesmyslnému vykazování kdejakých zbytečností pociťuje stále větší odpor. Chtěl by se opravdově věnovat ženě, dětem a nějaké smysluplné práci. Jenže soukolí socialistického hospodářství jej "nemilosrdně" vynese na místo ekonomického náměstka, kde je muž nucen dělat ještě větší kompromisy než dosud. Účastní se zbytečných výjezdových zasedání, na které musí z titulu své funkce shánět peníze z podnikových fondů, nebo šalamounsky řeší "pracovní" úraz dvou zaměstnanců, kteří se místo práce věnovali milostným hrátkám. V jeho soukromí to ostatně není o moc lepší. Aby jeho dcery-dvojčata udělaly maturitu, pokusí se Bohouš vyspat s jejich ruštinářkou… Satirická komedie z roku 1989 je dílem osvědčené autorské dvojice - scenáristy a spisovatele Ladislava Pecháčka a režiséra Dušana Kleina (připomeňme si jejich spolupráci na filmech o "básnících"). Film je naplněn svěžím situačním a slovním humorem a také otevřenými narážkami na absurditu reálného socialismu konce osmdesátých let. Název snímku je odvozen ze slov, jimiž se posmutnělý hrdina obrací k divákům, aby potvrdil navenek optimistickou, vpravdě však trpkou skutečnost, v níž se nachází. Premiéra filmu se konala v říjnu 1989. (Česká televize)
(více)Recenze (146)
"My sme kapitáni průmyslu. A my se nebudeme zabejvat pěti flaškama vodky. - Dvaceti, Evžene." O poměrech na sklonku socialismu v československém vydání podávají svědectví Dušan Klein, Ladislav Pecháček, Milan Lasica, Jana Hlaváčová, Julius Satinský a další. Skvělý scénář a herecké výkony, velmi hořký a suchý humor. Asi to nejlepší, co Klein natočil. "Dal bych si Člověče, nezlob se. - Víš, to je taková naše specialita. - Dietní? - Noo... - Uvař mu to." "Prosímtě, hraj, ta Spišáková řve jako kráva. - Jááá ti ho tam našroubuju, já ti ho tam dám... - No tak! - A čééérný muž pod bičem otrokáře žil..." Dodatek 20.7.2021: Některé věci se nemění bez ohledu na režim a čím déle piji z opojné studánky demokracie, tím víc mám chuť si zapět "Až do Antarktidy má píseň doletí" nebo něco podobně agitačního, třeba k oslavě akčního plánu Eurosojuzu na plnou elektrifikaci dopravy nebo k inkluzi školství. ()
Cestou přestavby s vyhlídkou brzkého kapitalismusu, dilemata podnikání a kádrů v dobově pevně ukotvené taškařici L.Pecháčka (nejlepší básníkovská léta), která ve fázi realizace s poetickou ambivalencí propojila československé herecké opory, léta předstíraných hospodářských přeměn, lechtivost sexuální tematiky i salónní rebely Hapku s Horáčkem. Záchodové mísy, kamna, teplo a radost z práce v nadčasovém zpracování s výhodou pro ty, kdo ducha doby zažili. "Hlavně nic neposrat, chystají se změny !" Vanišův nenápadný vypravěčský kameramanský standard. 3-4* ()
Film o tom, ako sa referent stal namestnikom riaditela. A zacina rozmyslat nad nejakou tvorcou pracou. Chvalim plejadu znamych mien, na ktore sa kedykolvek rad pozriem : Hrusinsky /Spalovac Mrtvol, Tri Veterani, Slavnosti snezenek/, Satinsky, Rehak /obaja Prodavac Humoru/ a pochopitelne Obermaierova. Satira, ako ma byt. 74 % ()
Trampoty samostatného referenta v štátnom podniku s výrobou bielej zdravotnej techniky mi v mnohom pripomínali prvé časti českej série o básnikoch. Lasica je ale veľmi zdatný herec a zvládol tu aj krízu prvého starnutia, povýšenie v práci do nechcenej pozície, dve pubertálne dcéry a obrovské množstvo skvelých situácií a bonmotov. Reálny socializmus srší z každej scény, každej repliky, každého detailu. Keby to nebol rok 1989, tak by za tú satiru snáď aj niekoho zavreli. Busty Gottwalda hneď vedľa modelov záchodových mís a vôbec hajzle úplne všade, to asi nebola predstava ideálneho socialistického podniku. Film vznikal pred revolúciou, ale akoby tvorcovia už s istotou vedeli, ako to dopadne, a že odovzdanie moci je nezvratné. –––– Náš podnik by podle všech ekonomických ukazatelů měl v reálné době zkrachovat. Jenže nezkrachuje. Nakonec vždycky splníme plán a jsou prémie. Jak se to dělá, nevím. A ani to nechci vědět. –––– Tak krásně jsme se tenkrát s Andělou milovali až jsem byl přesvědčenej, že byl počet génius. Jenomže příroda nás převezla. –––– Ač skončí války koncem století. Až do Antarktidy má píseň doletí. Únor je v nás! Únor je v nás. ()
Po dvou Olmerových filmech se Svěrákem a dvou Kachyňových s Heřmánkem přichází na sklonku 80. let Kleinův příspěvek k tématu "krize středního věku sympatického polointelektuála na prahu stárnutí". Všechny tyto filmy mají mnoho společného a podle mne Kleinův opus všechny dosavadní překonává, především bravurním propojením pohledu na osobní smysl života s geniální satirou reálného socialismu. Skoro neuvěřitelné, že to soudruzi povolili, i když v rámci "přestavby", proč ne, že ano. Kouzlem nechtěného se bortící se kamna v závěru mění v proroctví - píše se rok 1989 a je úžasné, jak celý film nezvratně směřuje ke kolapsu systému. Bobovi rodiče ve starobinci naopak dávají připomenout, že tady ještě před "socialismem" byl nějaký jiný svět (nemluvě o panu Palečkovi). Úvodní Hapkova-Horáčkova píseň nemá chybu, flegmatický Lasica je k sežrání. Je tam toho hodně a všechno kompaktní. Zkrátka, z Kleinových filmů, které jsem viděl, je tento nejlepší. Oceňuji geniálně lapidární komntář od NinadeL. ()
Galerie (56)
Photo © Filmové studio Barrandov / Vladislav Knapp
Zajímavosti (7)
- V závěrečné scéně „snového karnevalu“ na náměstí se v roli klauna hrajícího na trubku mihne autor hudby k filmu Petr Hapka. Ústřední hudební motiv filmu je přednášen právě sólovou trubkou. (Skladatel)
- Režisér Klein se po natočení filmu velice divil, že nemusel vystřihnout žádnou scénu. A to přesto, že Miroslav Štěpán volal řediteli Barrandova, aby film okamžitě stáhli. Ale v té době už ani on neměl dost sil, aby zákaz prosadil. (raininface)
- Na začátku filmu je hlavní hrdina buzen melodií „Kaťuša“, linoucí se ze sovětského budíku Alfa Elektronika 12-41A. Ve skutečnosti tento budík uměl budit pouze jednoduchým pípáním. (single)
Reklama