Režie:
James GrayKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Max RichterHrají:
Brad Pitt, Tommy Lee Jones, Ruth Negga, Donald Sutherland, Liv Tyler, Kimberly Elise, Loren Dean, Donnie Keshawarz, Sean Blakemore, Bobby Nish, John Finn (více)VOD (4)
Obsahy(2)
22. století. Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy. Na Zemi se staví nová babylónská věž. Je to anténa, jejíž konec dosahuje až do vesmírného prostoru a která má sloužit k vyhledávání inteligentního mimozemského života. Tým budující tuto obří stavbu vede Roy McBride (Brad Pitt). Astronautem se stal díky svému otci (Tommy Lee Jones), jenž byl velitelem výzkumné expedice projektu Lima. I jejím úkolem bylo pátrat po vyspělém mimozemském životě a před dvaceti lety zmizela kdesi v hloubi vesmíru. Nyní je Země postižena řadou nečekaných katastrof, které zasáhnou i stavbu obří antény. Americké zpravodajské služby se domnívají, že Royův otec stále žije a ohrožení Země má původ v explozích, ke kterým dochází u planety Neptun a souvisí s projektem Lima. Roy je vyslán na vesmírnou misi vedoucí přes Měsíc a Mars až k vnějšímu okraji sluneční soustavy, aby zde otce našel. Jeho cesta však odhalí tajemství zpochybňující samou podstatu lidské existence a jejího místa ve vesmíru. (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (997)
Když by se film sestříhal na záběry z vesmíru a mimo Zemi, plus se k tomu nechala ta objevitelská hudba, tak by to byl asi nejhezčí dokument o Vesmíru, který kdy vznikl s nějakou tou, neskutečně krásně nasnímanou měsíční akcí, která prostě neměla chybu. Takhle je ale ve filmu ještě příběh a Brad Pitt a ti té kvalitě moc nepřidávají. Film učarovat třeba v iMaxu může svým vizuálem, ale po scénáristické stránce se budete těšit na moment, až skončí. ()
Jednoduchá zápletka zaobalená banálnou myšlienkou, množstvom nielen vedeckých nezmyslov a miestami i rušiacim voiceroverom ústredného protagonistu. Ak chcel James Grey nakrútiť film o komplikovanom vzťahu medzi otcom a synom, mohol ostať pokojne i na Zemi. Väčšiu prehru odvracia iba tradične spoľahlivé Pittovo herectvo a výborná kamera Hoyta van Hoytemu, no inak má Ad Astra, nefungujúca ideálne ani v rovine klasického blockusteru, ani ako hĺbavejší zážitok, poriadne ďaleko od inteligentnej snímky, ktorou by tak veľmi chcela byť. 50% ()
Omlouvám se fanouškům, protože film je to moc hezky natočený a je vidět, že to není úplná blbost. Ale je to fakt tak strašná nuda a to skoro po celou dobu. Je pravda, že já tyhle vesmírné filmy v drtivé většině případů moc nemusím, ale tohle bylo teda fakt úplně o ničem. Dávám jednu extra hvězdu za efekty s dobrými hereckými výkony, ale i tak to stačí jen na 2 hvězdy. 45-50% ()
Film, který je tak snadné odstřelit nebo se mu vysmát nějakou schazující hláškou, ale který přesto během sledování hypnoticky vtáhne do sebe a dlouho potom ještě svými výjevy v člověku doutná. Nelze se ubránit dojmu, že zde něco chybí a současně přebývá, ať už to jsou monology, akční scény nebo brakové prvky, které z kontemplativního pohroužení vytrhují do pobaveného výsměchu. Jako vesmírné "Srdce temnoty" působí "Ad Astra" okleštěně, jako by z něj vypadla celá řada dalších zastávek na cestě k cíli. Záblesky zdejšího světa dávají tušit promyšlenou podobu budoucnosti i osidlování sluneční soustavy. Grayův film pak působí jako sestřih několikahodinové minisérie, který dává příslib na možnost vidět nejen od všeho víc, ale především dostat vše víc propracované, dramaturgicky vycizelované a především pozvolněji plynoucí. Moc bych chtěl, aby "Ad Astra" měla dvojnásobnou, klidně i trojnásobnou stopáž, úměrně tomu více zastávek v kosmu i důkladněji rozvedené některé motivy. Ve své reálné podobě představuje readers digest, jehož fragmenty nezapřou mistrovskou filmařinu a dávají tušit velkolepou vizi. ()
Přenádherně to vypadá (Hoyte van Hoytema na Oscara) a zní, ale to je koneckonců v podstatě všechno. První hodinu jsem byl doslova uchvácen dusnou atmosférou a vizuálem, ale s postupně přibývajícím odhalováním nekonečné vesmírné (a lidské) prázdnoty se začalo mé filosofické já hrozně nudit. Finále je emočně prázdné a zbytek k divákovi neuvěřitelně povrchní. Přál bych si, aby se mi tento film zaryl hluboko pod kůži, ale mně vážně nepřišlo, že bych byl svědkem něčeho výjimečného... něčeho, na co si Ad Astra dozajista hraje. Nezbývá mi nic jiného než na Pittovu vesmírnou odysseu vzpomínat jako na film, u kterého jsem si uvědomil, jak moc mi vadí voiceovery... 5/10 ()
Galerie (35)
Photo © 20th Century Fox
Zajímavosti (22)
- Jedná se o jeden z posledních filmů z produkce studia Fox před plným převzetím studiem Disney. (Kinofil)
- Pro Liv Tyler je to po Armageddonu (1998) už druhý film, ve kterém její partner odletí do vesmíru. (FTP)
- „Snažili jsme se udělat něco jako bajku či mýtus ve vesmíru. Jedna z věcí, co mě štvala na Ad Astře bylo, když lidé říkali: ‚No ve skutečnosti by jeho vlasy v nulové gravitaci poletovaly a nebyl by schopný proletět prstenci planety.‘ To je pro mě dost hloupá úroveň kritiky. Taky nečtete mýtus o Ikarovi a neříkáte si ‚S voskem na peří by se létat nedalo.‘ Samozřejmě to je pravda, ale všechno to jsou v podstatě metafory. Chápal jsem to tak, že jsme se snažili udělat něco mytického, skoro jako bajku,” prohlásil James Gray, když se na film snesla kritika kvůli vědeckým nepřesnostem. (Duoscop)
Reklama