Režie:
James GrayKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Max RichterHrají:
Brad Pitt, Tommy Lee Jones, Ruth Negga, Donald Sutherland, Liv Tyler, Kimberly Elise, Loren Dean, Donnie Keshawarz, Sean Blakemore, Bobby Nish, John Finn (více)VOD (6)
Obsahy(2)
22. století. Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy. Na Zemi se staví nová babylónská věž. Je to anténa, jejíž konec dosahuje až do vesmírného prostoru a která má sloužit k vyhledávání inteligentního mimozemského života. Tým budující tuto obří stavbu vede Roy McBride (Brad Pitt). Astronautem se stal díky svému otci (Tommy Lee Jones), jenž byl velitelem výzkumné expedice projektu Lima. I jejím úkolem bylo pátrat po vyspělém mimozemském životě a před dvaceti lety zmizela kdesi v hloubi vesmíru. Nyní je Země postižena řadou nečekaných katastrof, které zasáhnou i stavbu obří antény. Americké zpravodajské služby se domnívají, že Royův otec stále žije a ohrožení Země má původ v explozích, ke kterým dochází u planety Neptun a souvisí s projektem Lima. Roy je vyslán na vesmírnou misi vedoucí přes Měsíc a Mars až k vnějšímu okraji sluneční soustavy, aby zde otce našel. Jeho cesta však odhalí tajemství zpochybňující samou podstatu lidské existence a jejího místa ve vesmíru. (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (995)
Predovšetkým veľmi pekne natočené, aj keď v konečnom dôsledku nuda. Úvod a prvá hodina ma veľmi milo prekvapili, cestovalo sa hore dolu po planétach a aj keď príbeh nebol bohvie ako pútavý, zaujal ma. Bavil ma Brad Pitt a dizajn vesmírnych lodí, ktorý mám rád asi už od prvého Votrelca. Dokonca sa tu aj jedna hororová scéna nachádza. No potom ako sa časomiera presunie cez hodinu, nastáva len dumanie vo vesmíre, pomalé tempo a finále, ktoré je už podávané za studena. Nemusel by to byť zlý film, ak by to točil iný režisér. A vlastne ani zlý nieje, iba s časti nezvládnutý, aby upútal plnú pozornosť až do konca. 65% - 3* ()
Vypadá to nádherně. Hoyte Van Hoytema si říká o Oscara a nekonečnost a velkolepost vesmíru je tu doslova hmatatelná. Krásně se na to kouká, skvěle to zní a v tomhle směru Ad Astra může bez problémů stát po boku Interstellaru i 2001: Vesmírné odysey. Filmu ale bohužel podráží nohy příběh, respektive jeho podání. Samotná zápletka s hledáním otce a další motivy nejsou nezajímavé, ale nejsou ani nijak zásadně nové nebo objevné. Což by nebyl problém, některé otázky si budou lidé pokládat nejspíš vždycky, ale James Gray jakoby neměl důvěru ve svoje diváky a zbytečně je vede za ručičku. Místo toho, aby mě nechal „meditovat o životě uprostřed nekonečna“, snažil se mi servírovat odpovědi až pod nos. Až to bylo nepříjemné. Jakoby Gray věděl, že natočil zajímavý a chytrý film, nevěřil však, že si ho jeho publikum zvládne interpretovat nebo vykládat samo, a tak se mu to pokoušel usnadňovat a na můj vkus zbytečně moc. Což mně osobně nakonec dost zkazilo celkový zážitek. ()
James Gray se po Ztraceném městě Z trefil ještě jednou! Ad Astra je v podstatě mistrovské dílo, které umně balancuje mezi blockbusterem a staromilským sci-fi eposem, přičemž se pevně obtáčí kolem tématu otec a syn. Klíč k úspěchu spočívá v tom, že se jede po archetypální žánrové kostře, všechno je ale realizované skrz prakticky působící efekty a přísný důraz na hlavní postavu. V jiných rukou by z Ad Astra byl typický akční flák moderního střihu. Gray se však vešel někam mezi Interstellar a Gravitaci a natočil skvěle ubíhající dobrodružství, které je tak akorát napínavé a tak akorát osobní, aby vás ty dvě hodiny poctivě semlely ze všech stran. Z fleku se tu dá žasnout nad vizuálním podáním, nad akcí, nad herci i nad přímočarou vizí, jejíž prohlubování je možná doslovné - ale vzhledem k tématu je právě verbalizování ústředních motivů tím, co ve finále utahuje šrouby. Za mě tedy velká paráda a pevně doufám, že takhle spokojený nebudu sám. ()
Trochu mi to pripomnelo Interstellar, i kdyz kazdej film si jde nastesti trochu jinou cestou. Jedinej problem filmu je, ze tu je vsechno jen tak naznaceny, mame tu cestu do hlubokyho vesmiru, vztah syna s otcem, vztah s manzelkou, ohrozeni Zeme, ale jako kdyby vse bylo jen tak mimodek a na pozadi a jde tu hlavne o sondu do osobnosti hlavniho hrdiny. Brad Pitt je v roli naprosto perfektni, ostatni mu jen tak pricmrndavaj. Film je ocekavane vcelku pomalej a nic moc se tu vlastne nedeje, ale i diky skvely hudbe a trikum tu je furt takovej pocit nalehavosti a clovek je vlastne celou dobu napnutej, jak to dopadne. Samotnej konec me lehoucce zklamal, ale jinak prakticky bez namitek. Lepsi 4*. ()
Dovolím si citovat repliku z Muže z oceli, která sem padne jak ulitá: "Ty jsi odpověď, synu. Ty jsi odpověď na otázku, jestli jsme ve vesmíru sami..." Další film Jamese Graye, další maximální hodnocení. Ad Astra je výjimečný sci-fi snímek, a opět jeden z nemnoha pomníků žánru samotnému, protože tak krystalicky čisté vesmírné dobrodružství už se dnes vídá jen na stránkách 60 let starých knih těch největších klasiků mezihvězdné literatury. Jinak bych na základě nejen zdejších komentářů rozhodně nečekal, že to celé bude mít tak strhující průběh, kdy jedna infarktová situace střídá druhou, a na oddech v podstatě není čas. Sunshine a Gravitace spolu měli dítě, a výsledek se na filmových databázích pohybuje v modrejch číslech, tomu říkám ignorace. ()
Galerie (35)
Photo © 20th Century Fox
![Ad Astra - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/163/624/163624594_ed1592.jpg)
Zajímavosti (22)
- Složka s informacemi o jaderných zbraních určených k likvidaci projektu Lima nese označení „52B“. B-52 je označení vojenského letadla firmy Boeing, které v roce 1952 poprvé vzlétlo jako nosič jaderných zbraní USA. (awful)
- Většina scén ve stavu beztíže se točila téměř bez počítačových efektů. Tvůrci tedy museli být vynalézaví. Pro scény ve stavu beztíže připravili dva natáčecí ateliéry – jeden svislý a druhý vodorovný. Na svislém place byli herci upoutáni na kabelech, zatímco na tom vodorovném byli upevněni vzhůru nohama na pohybující se plošině. [Zdroj: Fandimefilmu.cz] (Kinofil)
- Vzdálenost od kráteru Tycho (kde Roy přistane na Měsíci) do centra Farside (kde se nachází „Cepheus“) je zhruba 2 700 km. Pokud by se Royův rover pohyboval zobrazenou rychlostí a nepředpokládali bychom žádné zastávky, trvalo by pár dní, než se tam dostane. (klukluka)
Reklama