Něžný barbar

Patřím k té hrstce Čechů kteří nemají rádi Bohumila Hrabala.... Ležím si pěkně s planými neštovicemi, a považuji jeho tvorbu za plané kecy. Ovšem mám ráda Bolka Polívku. A to dokonce na tolik, že se podívám na každou hovadinu ve které hraje. A že jich nebylo málo! Tohle byla jedna z nich. Příšerná Chýlková se samozřejmě co nejrychleji svlékla do naha, aby to bylo pěkně v Hrabalovském stylu. Neskutečně mě tady vadil Goldflamův Bondy co neustále vyřvával kurvafix. A jeho hlášky "To mi připomíná Morgensterna, kterého zrovna překládám" mi připadají jako naprosto nemožný scénář. Tohle se přece nemůže dělat!!! Ať už je to poklona kterýmkoli českým umělcům, bez ohledu na to že některé mám ráda, tohle je nesledovatelný film. (27.01.2014)

Vážení přátelé...myslím, že toto je hodně povedená adaptace Hrabalova... Fantastický Bolek i Arnošt Goldflam. Bylo by na pět hvězd, nebýt dvou věcí, které filmu ubírají. Především je to Jiří Menzel, který se na představitele Hrabala typově naprosto nehodí a nechápu jak to režiséra mohlo vůbec napadnout. Menzel má zde navíc svoje plodná léta už bohužel dávno za sebou a to jak herecky tak režisérsky... Jeho mizerné herectví mi tu připomíná jeho poněkud pozdější trapné účinkování v Novácké Hospodě - totálním to sračkoidním výplachu. Ostatně jeho "umělecké" směřování se definitivně potvrdilo v režii Anglického krále - který je podle mě filmovou tagedií roku. Problém č.2 je závěr filmu. Nikdy jsem moc nechápal, z jakého důvodu tvůrci adaptací mění konec knihy...A nechápu to ani v tomto případě - naprosto neodůvodnitelném. Kdyby to Koliha natočil podle knihy - bude to dokonalý závěr...takhle vyznění celého filmu dostalo notně na prdel. PS: Nechápu taky nesmyslné měnění jmen postav v adaptacích. Zde mám na mysli změnu z Tekly na "Terezu"??? (08.10.2007)

Petr Koliha se hrabalovského tématu chopil po svém a vznikl z toho bohémský, humorný, ale i vcelku depresivní pohled na trojici kamarádů Bohumila Hrabala (Jiří Menzel), Vladimíra Boudníka (Boleslav Polívka) a Egona Bondyho (Arnošt Goldflam). Obsazení ústřední trojice je dobře zvolené, i ostatní postavičky mají svoje kouzlo. Zásadní je i kamera Vladimíra Smutného, která střídá černobílou a barevnou s různými odstíny. Určitě zajímavě pojaté zfilmování těchto tří zásadních umělců, které se odehrává v 50. létech 20. století. (13.07.2016)

Nejslaběji nafilmovaný Hrabal, co jsem zatím viděl. Mám pocit, že ho Nývlt s Kolihou chtěli přepsat doslovněji, s onou poetikou, která je nosnou částí Hrabalova díla v knize, ale tady se rozplývá v ubohé nesourodé filozofování, které nedává dohromady smysl a nepřináší žádnou myšlenku. Koliha sem začlenil protagonisty Divadla na provázku, jehož tvorba mě nikdy nebyla blízká. Zvlášť mi nesedl Arnošt Goldflam, ale ostatně ani Polívka, který rozhodně nebyl vybrán do role malíře nijak šťastně. Mimochodem, zdálo se mi to, že Vladimír na konci skutečně páchal sebevraždu? Nějak jsem to všechno dohromady vůbec nepochopil. Jen ty pěkné písničky z 50. let, ty mě chytly za srdce. Ale odehrávalo-li se to v 50. letech, tak je nesmyslem říkat, že byl Berlín rozdělen zdí... (20.03.2018)

Ach jo, já nevím. Pan Hrabal je bezesporu třída, ale asi jak pro koho. Zpočátku skvělý film s komediálními prvky se stále více a více zvrhává v hádky dvou protagonistů. Egon se vytrácí, a snímek se stává postupně nezajímavým. Dokonce bych řekl, že mi zvýšil depku. Přesto se na něj jistě podívám někdy znovu. A vůbec netuším proč. (06.02.2017)