Atypický

I just got a hand job in an igloo. Prvá séria krásne predstavuje postavy a ich charaktery. Bizarný svet detí s autizmom snažiacich sa zapadnúť do spoločnosti a nájsť si miesto v živote má určite veľa úskalí. A seriál sa snaží vtipnou formou niektoré z nich prezentovať. Zároveň ale nechce byť komédiou a skôr sa v tom tragickom snaží nájsť to úsmevné. Pritom sa ale nebojí byť skutočný a tým pádom v niektorých miestach nepríjemný. Ale ústrednú rodinku spoznávame cez rôzne pohľady a na konci série ( v prípade, že sa nám dostala pod kožu) sme zvedaví kam sa ich vzťahy budú ďalej vyvíjať. Veľmi zvláštny počin, ktorý mi ale prirástol k srdcu. Všetci sú nacastovaný perfektne, hoci najviac ma potešil Michael Rapaport. Jeho otec snažiaci sa prísť na to, ako byť správnym otcom bol podaný veľmi ľudsky a uveriteľne. Za mňa spokojnosť. Uvidíme čo ďalej. 1.séria 80% (15.10.2021)

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o Antarktidě/autismu (ale báli jste se zeptat) aneb "jakože autistická Báječná léta pro 21. století". A ne, byť se to na první dobrou může zdát jako laciný pokus "o něco jako Sheldona", tak Atypical je o něčem jiném a jinak. Málokterý seriál dokáže tak suverénně balancovat na tenké hraně dramatu, komedie, sentimentu i nevtíravého ponaučení a přitom nesklouznout k moralizování, vtíravosti či něčemu podobně nízkému. Všichni chybují, všichni přirostou k srdci; speciálně pak ústřední sourozenecké duo. Jediná výraznější výtka je, že některé vedlejší charaktery jsou až příliš jednorozměrně sitcomové (byť povětšinou jde o postavy vtipné, ne že ne), což k jinak ryze hořko-sladké rodinné linii Gardnerových ne vždy sedne. A pak také odklon směrem do sitcomových vod ve třetí sérii. Ano, je to přežitý nic-proti-ničemu typ seriálu jak z devadesátek. Ne, nevadí to, protože ve svém ranku "pro celou rodinu" patří k těm vůbec nejlepším za poslední dobu. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | S3: 3/5 | S4: 3/5 | (22.11.2019)

Chápu, že mnoha lidem lidem tento seriál připadá zábavný, ale není možné na něj spoléhat jako na dobrou autistickou reprezentaci. Cílem totiž není šíření povědomí o autismu ani nabídnout lidem ve spektru něco, s čím by se ztotožnili, cílem je, aby se co nejširší publikum pobavilo nad lidmi, kteří jsou v něčem jiní. Je to seriál, který vytvořili neurotypici pro neurotypiky. Tvůrci se radili s psychology a rodiči autistických dětí, ale samotní lidé na spektru se na něm prakticky nepodíleli a dokonce i hlavní postavu hraje neurotypik. Sam spíše než jako člověk působí jen jako slepenec stereotypů. Bylo by třeba tyto stereotypy spíš bořit, než se k nim neustále vracet. Někteří lidé se shodují, že věrnější zobrazení autismu vidí spíš v Casey a Else. Seriál neukazuje Samův svět, jeho prožívání a jeho těžkosti, ale spíše to, jaké problémy přináší Samův autismus lidem kolem něj. (26.04.2022)

Po americku příjemně koukatelný rodinný seriál, na kterém není vysloveně nic špatného, ale zároveň nějak nevím, proč bych z něj měl být u vytržení. A navíc si úplně nemyslím, že tu ty postavy jsou tak originální, abych se s nimi bavil každou další scénou. Ano, je to o autistovi a ano, snaží se mu podhazovat zdánlivě běžné věci, aby to jako mělo nějakou komediální šťávu. A neříkám, že jsem se kolikrát nepobavil. Upřímně si ale myslím, že seriál zapadne v množství dalších rodinných dramedií a sitcomů, kam prostě patří. Příjemné, pohodové, ale zapomenutelné. Na běžné odpolední popracovní relax koukání ale na pohodu. (18.12.2019)

Vydarený americký mix sitcomu a rodinnej drámy s autistickým jedincom v hlavnej úlohe. Pre mňa ako sympatizanta handycapovaných a znevýhodnených postáv, ale najmä osôb v reálnom živote a zároveň s osobnou skúsenosťou ppomerne osobná záležitosť. Slabšie miesta spočívajú v niektorých karikaturistických postavách a situáciách, ktoré ten správny balanc sitcomovej štylizácie a realizmu drámy narúšajú až príliš. Rovnako sa sem tam vyskytne podobne neuveriteľný scenáristický hlod. Inokedy zasa štvú až príliš doslovné paralely so zvieracou rýšou, ktorou je hlavná postava autistu Sama fascinovaná. V epizódach, kde na túto doslovnosť tvorcovia netlačia príliš pritom paralely fungujú omnoho príjemnejšie a aj dojem z nich je prirodzenejší. Našťastie dokáže byť seriál aj dostatočne nápaditý, ale najmä sa odvážne drží nad hladinou a netopí sa v manieroch lacných melodrám. Mnohé problémy postavy riešia ako ľudia: komunikáciou. Žiadne more unáhlených záverov, rýchlych odpustkov, kombinácii vzťahov rôznych postáv. Skrátka sa tu pracuje s naozaj ľudskými postavami, ktoré svoje problémy neprekonávajú a nehádžu za hlavu epizódu po epizóde. výnimkou sú už spomínané vedľajšie postavy, ktoré slúžia často skôr ako karikatúry. Navyše všetky hlavné postavy sú však natoľko sympatickými a šarmantnými ľuďmi so všetkými svojimi ľudskými chybami, že spomínané výkyvy kvality z hľadiska celku hravo potiahnu. V konečnom dôsledku je to veľmi príjemné, miestami vtipné a miestami obsahujúce chyby. Čo je predsa ľudské. Alebo nie ? (25.10.2020)