Zoufalé ženy dělají zoufalé věci

Viděl jsem plakát a název, viděl jsem režiséra, viděl jsem reakce všech ostatních tady a dovolil jsem si to propojit. Takže ano, už při vstupu jsem čekal křeč a trapnost, hysterickou estetiku, tuny bizarního nonsensu, chromý scénář, který nedokáže být vtipný dokonce ani omylem a trvalý pocit studu za všechny ty alespoň trochu známější herce, jejichž přítomnost zde vskutku implikuje onu titulní zoufalost. Fakt, že i přesto se ZŽDZF podařilo moje očekávání překonat stonásobně pak vlastně trochu vnímám jako kvalitu sui generis. --------------- Přehlédl jsem, pravda, Pawlowské jméno u předlohy a scénáře, proto to jisté zmatení z oněch pokusů o ženské mudroprdství, do kterého se tato - kdysi poměrně svébytná, vkusná a místy i vtipná - dáma s léty propracovala. Rovněž od Renče nelze čekat mnohé, ale tam, kde dříve jeho tvorba alespoň trochu připomínala činnost někoho, kdo aspoň v zásadě ví, jak by alespoň obecně vzato měl (normální) film vypadat, nyní výsledek působí jako když pustíte za kameru dítě, které nejdřív vyzkouší všechna hejblata a následně se vloupá do cukrárny a sní všechno, na co přijde, až po úporný břichabol. Což se vší tou občasnou oplzlostí fakt nepůsobí dobře. --------------- Ale veškerá manýra a ztráta soudnosti stranou (konečně osobně bych snad radši to, než se dívat na film někoho, kdo nejenže filmy dělat neumí, ale vlastně ani nechce, neví proč a v životě snad jich ani moc neviděl, jak bude působit o rok pozdější Ženská na vrcholu), když nejdůraznějším pocitem z filmu je ona až opresivní blbost, ze které je diváku místy nesnesitelně trapně. Proč Mexičan? Proč to mariachi trio? (chápu, že odpověď druhá asi navazuje na odpověď první, ale to mi nevysvětluje proč!) Proč nás to provází celým filmem? Proč ty prenatální, digitální obludnosti? Proč “psychologie”? Proč prase? Proč Martin Kraus? A nevíc z toho všeho - proč transsexuální Kříž? --------------- Na rozdíl od jiných, tento film vám ani zdaleka nemůže ublížit. Ale trpět budete rozhodně. (20.03.2021)

Filipa Renče mám rád a jeho filmy se mi líbí. A právě proto musím dát jeho novému filmu odpad. Nemohu totiž pochopit, proč tvůrce Rebelů, Románu pro ženy, Hlídače č.47, natočil tak trapnou, nevkusnou a nevtipnou "věc". Přesně takhle si představuji zábavu á la Nova. Tváře z jejich nekonečných seriálů, nesympatické "herectví" a look telenovely. Připadalo mi, jako bych se koukal na vykastrovaný Kameňák. (25.05.2018)

Tuhle byla debata kde si p. Marhoul stěžoval, že nikdo nekupuje české filmy, zatímco rumunské, polské, maďarské se prodávají do celého světa. Důvodem mělo být téma těchto filmů, ale postupem času z debaty vyplynulo, že těch důvodů proč to nikdo nechce je mnohem víc.... Vězte, že ani tento film nechtěli ani v Turkmenistánu ani v Tatarstánu ani zadarmo. (03.11.2018)

Kdyby nebyl humor Zoufalých žen utopený v neskonale zoufalé režii Filipa Renče, mohla vzniknout poměrně vtipná oddechová komedie. Když se oprostím od toho příšerného obalu, nepřipadá mi to tak hrozné, jak naznačuje zdejší hodnocení. Herecké výkony všech zúčastněných jsou více či méně povedené, přičemž Klára Issová coby hlavní hrdinka Olga (pro mě trochu překvapivě) nezapře svůj komediální talent. Nedá mi to a musím trochu nadhodnotit, protože si myslím, že do černých čísel tenhle film nepatří. (50%) (27.08.2022)

Sic vám dvě hvězdičky, ale bavil jsem se slušně. 80 minut byla přesně taková stopáž, jakou si film zasloužil. A to se ještě jely utratit peníze na Slovensko, kde vznikly absolutně zbytečné scény. Vždy, když se na scéně objevil Kříž a zďáblil se, bavil jsem se. Každá proměna Dvořáka byla krásně prdlá a vždy pobavila. Sezení u psychologů bylo krátké ale velmi intenzivní a já se neudržel a rozchechtal se nahlas. Na druhou stranu kdykoliv je v záběru Issová (jak jsem ji měl dřív rád), jde o strašný průser - buď dojem hodně kazí její skutečný věk, když hraje 18ku, nebo se má chovat neskutečně prdle a u ní mi to prostě vůbec nesedělo. Černá čísla si film ale rozhodně nezaslouží a každému bych ho vřele doporučil. (06.01.2020)