Kdo seje bouři
Inherit the Wind
Kto seje vietor
Režie:
Stanley KramerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Ernest GoldHrají:
Spencer Tracy, Fredric March, Gene Kelly, Dick York, Donna Anderson, Harry Morgan, Claude Akins, Elliott Reid, Paul Hartman, Philip Coolidge, Jimmy Boyd (více)Obsahy(1)
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (191)
Neumím se s jistotou rozhodnout, zda člověka stvořil Bůh, vyvinula ho evoluce z něčeho chlupatého či ho jen mimozemský konstruktér vysoustružil z želatiny. Jistý jsem si však v tom, že na oprátce, s láskou upletené fanatickými katolíky, bych se houpal velice nerad. V rámci souboje materialismu s vírou považuji tento snímek za velmi zdařilý a dovoluji si vyjádřit překvapení, že něco podobného natočili v zemi, ve které se 106% obyvatelstva hlásí k organizovanému věření a ten zbytek neumí číst. ()
Soudní drama v režii Stanleyho Kramera s velmi příjemným obsazením, kterému vládne Spencer Tracy. Problematický spor vědy a víry v nábožensky založeném městě (zemi) a setkání dvou mužů, kteří argumentují svoje názory až to chvílemi bere dech. Černobílý film těží nejen z herců a dobré režie, ale také z prostředí soudu, které je velmi přitažlivé, ale zároveň se dá lehko zkazit. Což se v Kdo seje vítr nestalo a já jen zalituji, že se podobné filmy netočí i dnes, i když ony už by nebyli ani z polovičky tak dobré... Škoda, že tahle doba je pryč, ale i na své stáří film působí velmi dobře, i když už není tolik aktuální a jako tradičně je jeho tempo pro dnešního diváka možná příliš pomalé. ()
Soudní dramata já rozhodně můžu! Stanley Kramer je pro mě velikánem světové režie a ve velmi krátké době jsem slupnul jako malinu už jeho třetí kousek a musím říct, že jsem si vysloveně pošmáknul. Spencer Tracy a proti němu Fredric March, je učiněná radost sledovat jejich souboj před ctihodným plukovníkem Potterem. 90% ()
„MYŠLENKA JE VZNEŠENĚJŠÍ POMNÍK NEŽ KATEDRÁLA. A ROZMACH LIDSKÉHO MYŠLENÍ JE VĚTŠÍ ZÁZRAK, NEŽ HOLE PROMĚNĚNÉ V HADY NEBO ROZESTOUPENÉ VODY…“ /// Válka proti Bohu v přímém přenosu! Sice jsou zde (trochu tendenčně?) sluhové fanatické víry vyobrazeni jako ďábelská stvoření, ale co s takovým státem, kde je Bůh nadevše. Perfektní slovní špičkování, uštěpačný poznámky a propagace víry ve vlastní rozum. Navíc bych řekl, že je to (až neuvěřitelně!) pořád aktuální obžaloba náboženskýho fanatismu. Baví mě divadelní herecký výkony i nápad, použít tzv. Opičí proces v boji proti McCarthismu. Stejně tak je zábavnej „zázrak prozření“. A pak že Boží spravedlnost neexistuje! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou divadelní hru, která měla premiéru na Broadwayi v lednu 1955, neznám. 2.) Zajímal mě Opičí proces. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Film ukecanější než moje kadeřnice, ovšem za každé slovo v něm bych udílel Oscara. Skvělá atmosféra šedesátek, bravurní scény u soudu a divácky vděčný námět. Nevím teda jak pro věřící, ale pro mě rozhodně. Výtky typu "dneska tohle už nikoho nemůže oslovit" neberu. Sesílání pekla na bezbožné, a tím pádem popírání smyslu víry, je i bezmála šedesát let od vzniku filmu nepříjemně aktuální sport. Nezbývá než věřit, že kdo seje vítr, sklidí bouři. ()
Galerie (58)
Zajímavosti (6)
- Opičí proces se dostal i do seriálu Simpsonovi – konkrétně do 21. epizody 17. série, která nese název Opičí proces. Ve škole se má učit i teorie kreacionismu. Líza chce, aby se učila jen jedna teorie. Při hlasování je však rozhodnuto, že se bude učit teorie kreacionistická. Po zatčení Lízy – poté, co tajně učí evoluční teorii – následuje opičí proces, kde se nakonec Homer díky Marge stane důkazem potřebným pro vítězství evoluční teorie. (VMa)
- Tzv. Opičí proces se opravdu odehrál v roce 1925 ve státě Tennessee. (kowalski)
- Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)
Reklama