Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (191)

RHK 

všechny recenze uživatele

Úžasně natočené soudní drama Stanleyho Kramera o tzv.opičím procesu, tedy o právu učit (na jihu USA, 1925) Darwinovu evoluční teorii i přesto, že je to proti zákonu a proti Bibli. Fanatičtí věřící s transparenty proti hrstce intelektuálů. Výtečný charakterní Spencer Tracy v roli obhájce. Trailer: http://www.sms.cz/film/kdo_seje_vitr/ukazka ()

Skip 

všechny recenze uživatele

Matthew Harrison Brady (Fredric March) jako obhájce bigotní víry v Písmo svaté a Henry Drummond (Spencer Tracy) jako obhájce zdravého rozumu a práva na svobodné myšlení se střetli v bizarním, tzv. Opičím procesu, který byl veden v malém jižanském městě Hillsboro proti mladému středoškolskému profesorovi, který porušil absurdní zákon tím, že ve škole učil o vývoji druhů podle Darwina a nikoliv podle Bible. Mnohé z toho, co řekl u soudu Henry Drummond o fundamentalismu, bohužel platí i dnes a obávám se, že bude platit ještě dlouho. Zatímco Fredric March působí chvílemi jako nechtěně komická figura, Spencer Tracy je bezchybný. Skvělou vedlejší roli cynického novináře E. K. Hornbecka zahrál Gene Kelly. Velmi dobrý a stále aktuální film. ()

Reklama

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Soudní dramata já rozhodně můžu! Stanley Kramer je pro mě velikánem světové režie a ve velmi krátké době jsem slupnul jako malinu už jeho třetí kousek a musím říct, že jsem si vysloveně pošmáknul. Spencer Tracy a proti němu Fredric March, je učiněná radost sledovat jejich souboj před ctihodným plukovníkem Potterem. 90% ()

roorybacky 

všechny recenze uživatele

NA TENHLE FILM BY SE MĚLI PODÍVAT ÚPLNĚ VŠICHNI. Naprosto v pozitivním slovasmyslu zdrcující protikřesťanský/proevoluční soudní drama. Ukazuje čirou hrůzu extremistickýho náboženství, který šíří strach a nenávist. Otázky zní: Je onen strach z pekla, který křesťanství šíří mezi svoje věřící, opravdu žádoucí? Je žádoucí ona nenávist vůči nevěřícím, kterou křesťanství svým následovníkům vštěpuje? Opravdu je potřeba lidi strašit tím naprosto nejhorším představitelným trestem, aby se chovali morálně správně? A je opravdu křesťanská morálka tou jedinou správnou morálkou? A je ono utěšování věřících sliby, že pokud budou poslušně následovat náboženský doktríny, tak půjdou do nebe, žádoucí? Činí je to opravdu lepšími lidmi? Nebo je to činí pouze vyděšenejma a proto i poslušnejma ovečkama? A i kdyby je to lepšíma lidma činilo, není špatně to, že k tomuto žádoucímu chování dospěli na základě strachu ze s nejvyšší pravděpodobností lživý manipulace? Ve filmu je krásně (hnusně) vidět kterak náboženský fanatici odmítaj naslouchat svejm antagonistům, kterak odmítaj kriticky uvažovat, racionálně argumentovat a především bejt upřímný a nelhat; namísto toho se snaží nevěřící zesměšňovat a vyhrožovat jim peklem za to, že si vůbec dovolili se jim postavit. Scéna ve který kněz posílá do pekla svojí vlastní dceru je dokonalou ukázkou nezměrnosti zla, který náboženství může vyvolat, a to i v dobrejch lidech. Náboženství zde stojí v kontrastu s pokrokem, v kontrastu s pravdou, v kontrastu s vědou, v kontrastu s rozumem, v kontrastu s dobrem. I do not think about things that I do not think about - Do you ever think about things that you do think about? ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Nedokážu se rozhodnout v hodnocení. Začátek je tragický, ta odrhovačka spolehlivě odpudí nepřesvědčeného a uspí unaveného diváka. Vlažný rozjezd se ovšem nekoná, zákon klade paži na rameno a už jsme před soudem. Staví se na dialogu a nic než dialogu, a k tomu nám dopomáhej Studio pro úpravu zahraničních filmů. Bohuš Záhorský byl bezpochyby nejlepším, resp. nejpřesvědčivějším dabérem Spencera Tracyho a kdo by tomu nevěřil, nechť se sám přesvědčí. Sokem v bitvě jazyků se mu stal Martin Růžek. Konec je trochu natahovaný, ale to už divák rozdychtěný porcí mimořádného lingvistického zážitku v jazyce mateřském spokojeně klímá a těší se na zítřejší hlavní zpravodajskou relaci na Nově, ve které bude vyléčen. A o tom to není. Za dabing 6, za film 4. ()

Galerie (58)

Zajímavosti (6)

  • William Jennings Bryan, jehož jméno bylo ve filmu změněno na Matthew Harrison Brady (Fredric March), ve skutečnosti nezemřel v soudní síni, jak je prezentováno ve filmu, ale pět dní po skončení procesu ve spánku na mrtvici. (Chegi)
  • Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)
  • Opičí proces se dostal i do seriálu Simpsonovi – konkrétně do 21. epizody 17. série, která nese název Opičí proces. Ve škole se má učit i teorie kreacionismu. Líza chce, aby se učila jen jedna teorie. Při hlasování je však rozhodnuto, že se bude učit teorie kreacionistická. Po zatčení Lízy – poté, co tajně učí evoluční teorii – následuje opičí proces, kde se nakonec Homer díky Marge stane důkazem potřebným pro vítězství evoluční teorie. (VMa)

Reklama

Reklama