Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce... Film režiséra Stanleyho Kramera je již klasickým dílem, které se pokouší vyrovnat s nelehkou otázkou: jaký podíl nesou jednotliví "obyčejní" lidé na zvěrstvech druhé světové války, potažmo na každém totalitním politickém systému? Jako ideální se v tomto směru ukázal žánr soudního dramatu. Třebaže se většina děje odehrává v uzavřeném prostoru soudní síně, neztrácí film ani na chvíli strhující tempo. Kromě dlouhé řady mezinárodních cen získal Kramerův snímek dva Oscary: za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Maximilian Schell jako obhájce dr. Rolfe) a za scénář (Abby Mann). V dalších devíti kategoriích byl na tuto prestižní cenu nominován. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (243)

genetique 

všechny recenze uživatele

Dokonalé rozprávačské umenie scenáristov, skvelé výkony hercov robia z tohto filmu umelecké dielo. Plní úlohu informatívnu, takmer s dokumentárnym razením, dokáže pobaviť, nadchnúť, zamraziť, i dojať. Spencer Tracy sa vo filmoch, ktoré sa odohrávajú v súdnej sieni doslova vyžíva, a o rok neskôr, po dokonalom výkone v 'Inherit the Wind' predvádza niečo podobné. 90%. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

“Takže Hitler je mŕtvy, Goebbels a Goring tiež a súdiť budeme sudcov, podnikateľov a doktorov“... Nekonečne dlhé 6 minútové úvodné titulky ma trošku vytočili, ale potom sa to už iba zlepšovalo, až tesne pred záverom film dosiahol dokonalosť samu. Asi najlepším ťahom bolo ukázať procesy takzvaného druhého sledu, pre mnohých už nezaujímavý, kde dokázať vinu už nie je také jednoznačné ako u najväčších predstaviteľov Tretej ríše. Otázka viny či neviny sa celý čas prelieva z jednej strany na druhú a ak ste pred filmom stáli na jednej strane, je možné, že po jeho skončení nebudete na žiadnej. S. Tracy hraje sympatického sudcu i človeka a B. Lancaster toho prekvapivo veľa nenarozpráva, ale svoj čas využil na 100%. Veľmi zaujímavý mi pripadal aj obyčajný rozhovor sudcu so služobníctvom na tému – ako sa žilo za Hitlera. Oscar pre rakúskeho herca M. Schella je viac-menej zaslúžený, ale klobúk dole pred scenárom a dialógmi, ktoré vo filme zaznejú. Záverečná obhajovacia reč- „Ak sú vinní oni, je vinný celý svet“ ma absolútne odrovnala a zapôsobila tak, ako už dávno nič. Dlho po skončení som na film myslel. I na Churchilov výrok, ktorý som doteraz nepočul. Jednoznačne najlepší film zo súdnej siene, aký som videl a zaslúžený plný počet. 100% ()

Reklama

InJo 

všechny recenze uživatele

Místy úchvatné (Janningova zpověď), většinu času ale docela nuda. Chválit herecké obsazení nemá smysl (ale přesto – Schell s Lancasterem jsou lahůdkoví!), to samo o sobě dělá tuhle rekonstrukci dobrým filmem. Ale to, co by tohle "dílko“ mělo povýšit na umělecké dílo – vypiplaný scénář a pevné režijní vedení – trochu zaostává. Jak už jsem napsal u "Kdo seje vítr“, Kramerovy filmy zrovna nevyhledávám, a tento je další, který mi potvrdil, proč to tak je – jen málokdy totiž dokáže postavy představit tak, aby vám skutečně padly do oka (nebo naopak), jen málokdy dokáže vygradovat scény do toho nejnesnesitelnějšího napětí, jen málokdy dokáže diváka nefalšovaně emočně sejmout nebo mu nějakým podmanivým způsobem nabídnout silné podněty k přemýšlení. A jen tak na okraj – vizuálně mě vyloženě nestrhl snad nikdy. Celkově vzato solidních 70 %, ale je to hlavně za ty herce. P. S. Novější zpracování z roku 2000 s Alecem Baldwinem a Brianem Coxem v hlavních rolích na mě zapůsobilo o dost víc. ()

Aidan 

všechny recenze uživatele

Snímek je cenný nejen v kontextu doby svého vzniku, kdy posloužil jako potřebná meditace nad vinou a odpovědností "obyčejných služebníků" nacistického režimu a jako výtečná odpověď na ono stále se opakující "nic jsme nevěděli, za všechno mohl Hitler, gestapo a pár fanatiků tam nahoře." Film promlouvá i k dnešku, neboť v jeho druhém plánu se objevuje další úvaha - totiž, zda je možné bránit demokracii a západní hodnoty i za použití prostředků, které tyto hodnoty popírají. Odpověď spravedlivého soudce Haywooda je jednoznačná: NE. Je snad správné lhát ve prospěch pravdy? Je snad správná byť jen nepatrná podlost ve jménu "nekonečné spravedlnosti"? Měli bychom na to myslet tváří v tvář islámskému radikalismu a dalším hrozbám dneška. Někdy je sice nutné použít i vojenskou sílu - tváří v tvář Hitlerovi tomu tak bylo nepochybně - avšak doktríně o preventivní válce Kramerův film nepřímo klade znepokojivé otázky. ()

viperblade 

všechny recenze uživatele

Ve své jednoduchosti strašně komplikovaný film. Takhle mi Judgment at Nuremberg přijde. Celý ten případ se totiž zakládá na zdánlivě jednoduché otázce "lze někoho považovat za vinného jen proto, že dělal něco, co je momentálně zakázáno?" ale když si to rozeberete, tak zjistíte, že to je hodně složitá otázka a není na ni jednoznačná odpověď. Ve filmu je řečeno "odpověď na tuto otázku mohou najít jen příští generace s patřičným ohledem do historie", ale když se nad tím zamyslíte, to taky není pravda. My se na film můžeme podívat a můžeme si zdůvodnit, zda to je či není možné někoho odsoudit za to, že "jen dělal, co mu bylo nakázáno", ale právě díky tomu, že jsme to nezažili, tak nemůžeme opravdu pochopit tu situaci jako celek. Ne nadarmo se říká, že "po bitvě je každý generál" a ono se lehce říká "chovej se čestně", ale pokud by to v té době člověk udělal, riskoval by daleko více, než postavení či práci… A proto mě tento film zcela pohltil. Bál jsem se těch tří hodin, ale uteklo to rychle. Líbila se mi Marlene (a to jí bylo necelých 60!) a docela mě překvapilo, když jsem uviděl jméno William Shatner. Opravdu se mi tento film líbil hlavně proto, co se snažil říct - nic není černobílé. Mám rád filmy, které divákovi dají možnost popřemýšlet a tento snímek mezi ně rozhodně patří. 100 %. ()

Galerie (88)

Zajímavosti (39)

  • V české verzi chybí obraz i zvuk jedné věty z výpovědi svědkyně Elsy Lindnow (Olga Fabian): „Viděla jsem slečnu Hoffmanovou, jak ve dveřích svého bytu líbala pana Feldensteina.“ Je možné, že tento výpadek způsobil špatný technický stav kopie, ze které ČT použila českou zvukovou stopu, proto byl proveden střih i v obrazu. Je samozřejmě i možné, že k vystřižení této pasáže došlo i v době československé premiéry, chybí zde ovšem důvod. Absence této věty poté způsobila nelogičnost následujícího dialogu, který se točí kolem tohoto incidentu. (sator)
  • Film byl později adaptován jako divadelní hra: v roce 1985 v Sovětském svazu, v roce 2001 na Broadwayi a znovu s Maximilianem Schellem (tentokrát v roli Ernsta Janninga). (NinadeL)
  • Premiéra filmu sa uskutočnila v Berlíne pod patronátom vtedajšieho primátora Willyho Brandta. (beso74)

Reklama

Reklama