Na břehu

Náhodou myslím si, že na dobu svého vzniku rozhodně podařený film. Možná už zestárnul a dneska působí trochu naivně a taky bych oproti té romantické linii upřednostnil spíš tu katastrofickou, ale s doslova a do detailu překopírovaným, bezkrevným a sterilním Mulcahyho remakem si to vytírá řiť na plné čáře.60% (15.09.2021)

Žijeme v době, kdy je mainstreamová filmová produkce převážně v prdeli, Hollywood požírá sám sebe svými remakeami a předělávkami předělávek a digitálními verzemi nových klasik, kina nasazují převážně přepálené CGI omalovánky (čím více triků tam v rámci bitvy Marvelu a DC Comics nasereme, tím lépe a Transformeři si taky přisadí), svoje kouzlo už má pro mě jenom něco z hororové a indiscény a mě se tenhle přes poslední dekádu udávaný směr kinematografie ani trochu nezamlouvá. Asi už stárnu a nedržím pod palcem tep doby (a hlavně ani nechci), tak filmy podobného ražení, jako je tento, jsou pro mě balzámem na duši. Pozvolna, rozvážně vyprávěný příběh, s bezchybným vedením herců, a přitom je ke stěžejnímu tématu apokalypsy přistupováno neotřelým, osvěžujícím způsobem – nevidíme ho, ale skrze dialogy ho cítíme, i když okolí si žije dál svými běžnými rituály. Filmům Stanleyho Kramera jsem vždycky rozuměl a měl je rád. Prostě použiju mozartovskou parafrázi – „Stanley, tvoji jablonečáci ti rozumějí.“ :o) (17.05.2016)

Jak se u skvělých filmů stává, většina komentářů je úplně mimo. A tento film skvělý je. Zdaleka není bez chyb - vedle někdy ne úplně přesvědčivých psychologických momentů tu je zbytečně slabší důraz na katastrofu, co lidstvo čeká, ani si nejsem jist, zda v době, kdy se urputně šetří s benzínem, by se pořádaly automobilové závody (třebaže každý druhý závodník se v nich chtěl zabít), důraz na poselství "Ještě je čas, bratře" je až příliš zřetelný; zkrátka řemeslně bych klidně hvězdu ubral. Ale já dal plný počet za "umělecký dojem" - tak nádhernou nostalgii za odcházejícím světem jsem ještě neviděl. Jako červená nit se filmem táhne snaha uchovat si lidství, zachovat si naději (úsloví, že naděje umírá poslední, platí v tomto filmu doslova) a i vzhledem k blížící se neodvratné katastrofě pokusit se normálně žít. Postupně se ale na povrch dostávala stále větší melancholie, na řadu přicházejí děsivé záběry (prázdné ulice San Franciska, fronta lidí na "prášky", atmosféra je tíživější a tíživější, vpravdě pekelný je poslední záběr filmu na vylidněné ulice města, které dosud po dvě hodiny obývali hrdinové, k nimž si divák budoval vztah). Postavy se taky zdařily - napsat, obsadit i sehrát. U Pecka a Gardnerové to nepřekvapí, potěšil mě Norman Bates Perkins v další roli nervózního (i když tentokrát oprávněně starostlivého) mladíka, ale nečekaně nadchnul Fred Astaire, jehož vědce Juliana bych se nebál označit za nejzajímavější, nejpropracovanější a nejlépe zahranou postavu. Svět mířící do zkázy pozvolna zaniká, nekoná se ani náznak happy endu (Ava Gardnerová) a mě to maximálně oslovilo, rozesmutnilo a přibilo do gauče. Krása. (12.07.2014)

Zdejší komentáře mě připravily na nudu, patos, režijní bezradnost, ale já jsem asi sledovala jiný film, mě se Na břehu líbilo moc. Jestli někde na začátku katastrofy byla nějaká hysterie, film vplul už do klidných a vyrovnaných vod očekávání nevyhnutelného. Skupinka našich lidiček užívala své poslední měsíce jak chtěla, měla či mohla. Někdo se v pohodě s občasnými propady do melancholie a bilancování upíjel, jiný si plnil sen a zazávodil si v autě, další sháněl "lék", aby, až půjde do tuhého, jeho rodina netrpěla nemocí z ozáření, ale jen tiše usnula, našel se i prostor pro lásku a nejen tu romantickou. Čekání na smrt, srovnávání se s dosavadním žitím a budoucím prázdnem snad ani dynamické být nemělo nebo ano? Nevím, jestli by se mě to v tom případě tak hezky smutně dotklo. (23.01.2007)

Slovy Jána Poničana: "na brehu nestoj / na brehu spletených nití / i tvoj život je niťou / z ktorých je obraz života šitý // na brehu nestoj / nestojíš / života prúd ťa vlečie v diale / tisíce vlákien prebija vlákno tvoje / cez prúdy brodíš neustále // na brehu nestoj / klamú ťa brehy / pomníky valiacich sa vĺn / podmýva ich prúd: / před pádom / vyhotov si čln". (21.08.2015)