Reklama

Reklama

Božská Ema

  • angličtina Divine Ema
Československo, 1979, 107 min

Předloha:

Zdeněk Mahler (kniha)

Hrají:

Božidara Turzonovová, Juraj Kukura, Jiří Adamíra, Miloš Kopecký, Josef Somr, Čestmír Řanda st., Josef Kemr, Václav Neužil st., Václav Lohniský (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Působivý film scenáristy Zdeňka Mahlera a režiséra Jiřího Krejčíka z roku 1979 byl volně inspirován významnou epizodou ze života světoznámé české operní pěvkyně Emy Destinnové. Tvůrci se soustředili na zlom v jejím osobním i profesním životě, na dramatický předěl mezi vrcholem slávy a počátkem sestupu. Zpěvaččina cesta k mezinárodnímu věhlasu trvala dvacet let. V roce 1916 se však Ema osudově rozhodla strávit léto v rodné zemi. První světová válka je v plném proudu, přesto Destinnová opouští Ameriku a přes varování všech přátel odjíždí do Prahy. Do vlasti se vrací s „vlastizrádnými“ protirakouskými materiály a je policejními orgány zadržena. Internují ji v ústraní na jejím zámečku ve Stráži, kde má svou velkou životní lásku – správce lesů Viktora. Může se fingovaně provdat za čecho-amerického manažera Samuela nebo zazpívat pro rakouský Červený kříž a byli by ji pustili nazpět do Ameriky. Destinnová však odmítá bojovat stejnými zbraněmi, jaké jsou používány proti ní, tj. přetvářkou, lží a pokrytectvím. Válečná mašinérie tak určí počátek konce její kariéry. Vztah s Viktorem navíc končí tragicky. Destinnová zůstává sama, její osobní tragédie je však symbolem obecného údělu… Titulní roli ve filmu ztělesnila vynikající slovenská herečka Božidara Turzonovová, které v pěveckých partech propůjčila hlas významná operní umělkyně současné doby, Gabriela Beňačková. (Česká televize)

(více)

Recenze (90)

Lima 

všechny recenze uživatele

Příběh o perzekuci operní divy Emy Destinové ze strany Rakouského mocnářství. Výpravný, velice vlastenecky laděný film, který se v době svého vzniku stal jakýmsi manifestem lidí, kteří nesouhlasili se společenskými poměry v normalizační éře. Proto byl brzo ztažen z kin. Pánové Krejčík s Mahlerem si za něj zaslouží absolutorium. ()

naxicka 

všechny recenze uživatele

Strhující, dokonalé... Neskutečně silný zážitek, ještě teď se třesu. Každá sekunda byla prodchnuta dokonalým mistrovstvím jak filmařů, tak herců. Navíc zazněl fenomenální hlas s "H" Gabriely Beňačkové, které tímto vzdávám hold! Přemýšlím o přesunutí tohoto filmu do mé top 10. Vskutku hodno jména - božské... ()

Reklama

zette 

všechny recenze uživatele

Ac preferuji zivotopisne filmy, ktere mapuji cely zivot dane osoby, tak v tomto pripade jsem byl spokojeny. Krejcik si zrejme umyslne vybral obdovi v zivote Emy Destinove, ktere mapuje jeji problemy s urady a policii za Rakousko-Uherska... Myslim, ze Destinova dodnes u nas neni docenena a nezmenil to ani tento film, ani dvoutisicova bankovka (vsadim se, ze minimalne tretina naroda by nevedela, cim vlastne byla). Misty jsem mel pocit, ze se divam pouze na televizni film. Jako nejvetsi slabinu filmu vsak vnimam v obsazeni Juraje Kukury. Nechapu, proc v ceskoslovenskem a ceskem filmu je tak malo mista pro zivotopisny zanr (asi skutecne neumime ocenit nase osobnosti z let minulych)? ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

S ťažkým srdcom som dal tomuto filmu, ktorý nie je životopisným filmom, ale fantáziou, iba tri hviezdičky. Nebolo to primárne preto, že opera je mimo môjho záujmu, ale pre niekoľko scén, ktoré ma rozladili. Inak spev Gabriely Beňačkovej bol aj pre mňa zážitkom, Božidara sa úlohy zhostila so cťou a Krejčíkovi patrí uznanie za to, ako v najtuhšom normalizačnom období vybral zo života Emy Destinnovej také pasáže, pri ktorých sa museli normalizátori nervózne mrviť. ()

tranquill 

všechny recenze uživatele

"Když se kácí strom, naslouchá celý les." Nevěděl jsem, že Ema byla tak hrdá na své češství. To byla největší deviza zohoto filmu, oslava národní hrdosti, a to žádným nacionalistickým způsobem... No a jedna hvězda navrch za excelentní zpěv Gabriely Beňačkové. "Ne ne, zpívat tady a teď! A za pytel brambor... Není to víc? ()

Galerie (10)

Zajímavosti (11)

  • Nejen diváci, ale také doboví cenzoři pochopili, že obraz života nezávislé ženy pod policejním dohledem odkazuje k normalizačnímu Československu, a film byl uváděn hlavně v okrajových kinech. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • V bývalej staničnej hale v Křimove, kde sa snímka natáčala, je obraz "Príchod vlaku do Brna", ktorý bol namaľovaný pre účely tohto filmu. (Raccoon.city)

Související novinky

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

13.09.2012

Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)

Reklama

Reklama