The Chintamani Carpet and a Swindler
Režie:
Jiří KrejčíkScénář:
Jiří KrejčíkKamera:
Eduard LandischHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vladimír Šmeral, František Filipovský, Olga Scheinpflugová, Jarmila Kronbauerová, Zora Polanová, Lída Roubíková, Josef Hlinomaz, Iva Janžurová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dvě povídky (…z druhé kapsy) Karla Čapka zfilmoval v roce 1964 režisér Jiří Krejčík. V první z nich, Čintamani a ptáci, jsme svědky sběratelské posedlosti lékaře MUDr. Vitáska, který ve vetešnictví objeví světově unikátní perský koberec. Cesta za jeho získáním je více než strastiplná. Majitelka vetešnictví paní Severýnová nemá o hodnotě koberce tušení, a tak jej používá jako pelíšek pro svou fenku Aminu. Majitelka koberce, vdova Zanelliová, má kus u paní Severýnové jen v úschově, a protože jde o rodinnou památku, nechce ani slyšet o jeho prodeji. Noblesní doktor Vitásek se kvůli své vášni nakonec spaktuje s lupičem… V povídce Příběhy sňatkového podvodníka pátrá inspektor Holub po dosud neznámém a nepolapitelném elegánovi, který na starších osamělých ženách vylákal desetitisíce korun. Jaké je jeho překvapení, když po nějaké době vypátrá známou firmu, bývalého podvodníka s losy pana Plichtu. Ten si po pobytu ve vězení musel opatřit pět zlatých zubů, čímž pro starosvětské paničky začal působit přitažlivě a důvěryhodně. A tak začal svou nově nabytou schopnost patřičně využívat. A nedokáže s tím přestat ani po svém zatčení, cestou na policejní stanici… Obě povídky poskytly řadě populárních českých herců příležitost k vynikajícím kreacím. V úsměvných prvorepublikových historkách zazářili mj. Vladimír Šmeral, František Filipovský, Olga Scheinpflugová, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák a řada dalších. (Česká televize)
(více)Recenze (100)
Není to sice to nej od Krejčíka, ale hodně se povedlo vystihnout '"čapkovitost" předlohy, zejména ve druhé povídce, kde to mezi Brodským a Sovákem funguje vynikajícím způsobem. Největší slabinu vidím ve chvílích, kdy se film od předlohy poněkud vzdaluje, zejména "humorná" scéna s Hlinomazem to docela shazuje. Nicméně chápu, že úlitba pro masy, co se chtějí bavit, byla asi nutná. ()
Příběhy obou povídek jsou takový docela nic moc, jejich zápletky jsou bez nápadu a celkový odvíjení příběhu je otravně roztahaný. Ze sraček k nadprůměrnýmu hodnocení to ale pak tahají herecký výkony Hlinomaze, Sováka, Scheinpflugový a v epizodní roli i Bohdalky. Šmerala ani Bróďu jsem nikdy moc nemusel, ale nijak zvlášť mi v těhle povídkách nevadili. Atmosféra povídek, situovaných do dob první republiky, připomíná povídky Haškovy, ale jsou lepší, řekl bych ostatně, že Haškovo povídky jsou obecně dost přeceňovaný. No a ještě mě napadlo, že když se v první povídce občas mluví německy, anglicky a dokonce i italsky (bez titulků), může to mnohého diváka trochu mást. ()
Vynikajúce. Absolutórium si zaslúži predovšetkým príbeh s prevzácnym kobercom, na ktorom sú vtáky. Keď už pre iné nie, tak jeden významný rozdiel medzi oboma poviedkami je. Spočíva v cieli podvodného jednania. Adrenalínové dobýjanie vzácnych a výnimočných zberateľských kúskov, hoci nie vždy úprimné a čestné mi vždy prišlo oveľa zaujímavejšie (v literatúre, výtvarnom umení i vo filme) aj morálnejšie, než uslintano - falošné- nadbiehavé získavanie fyzickej lásky obstarožných dám či slečien, o ktoré by dotyčný za normálnych okolností ani len pohľadom nezavadil, za účelom vydrancovania ich usporených peňazí, starostlivo uložených v bankách, alebo kdesi medzi zatuchnutým, dlho nepoužívaným spodným prádlom. ()
Poctivá Krejčíkova filmařina a jeho návrat k povídkám Karla Čapka. Za vydařenější (téměř za plný počet hvězdiček) považuji tu druhou s výtečným Jiřím Sovákem coby sňatkovým podvodníkem. Zajímavostí téhle povídky je, že se tu v roli policejního rady "vacátkovského" střihu objeví Jaroslav Marvan. Povídka o sběratelské vášni lékaře Vitáska mi už tolik nesedla. Nedokážu přitom úplně říct, nakolik za to může Vladimír Šmeral v titulní roli. ()
Atmosféra jako z Hříšných lidí města pražského (dokonce Jaroslav Marvan si tu čtyři roky před legendárním seriálem střihl roli pana rady), Liškova (v první povídce obzvlášť) výtečná hudba, herecké veličiny v čele s Vladimírem Šmeralem, Jiřím Sovákem, Vlastimilem Brodským, Františkem Filipovským a Josefem Hlinomazem, typický čapkovský humor... Moc povedená věc. Abych ale pravdu řekl, kdyby v druhé povídce nehrál Jiří Sovák, tolik by se mi nejspíš nelíbila. Zatímco originální příběh o zapáleném sběrateli koberců, kterého neústupnost zarputilé vetešnice dožene až ke krádeži, jsem miloval už na papíře a tady byl neméně skvělý. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (5)
- Snímek byl natočen na motivy knihy "Povídky z druhé kapsy" Karla Čapka. (Terva)
- Při natáčení scén z nádraží si režisér Krejčík nechal přinést megafon, aby přeřval vlaky. Megafon byl ale poruchový, proto byly jeho pokyny slyšet jen částečně. Krejčík se rozčílil a praštil megafonem o zem. Rekvizitář, který stál vedle režiséra, po něm skočil a narazil si o jeho hranu ret. Krejčík skončil u lidového soudu, protože byl obžalován z „brutálního napadení“ rekvizitáře. Byl odsouzen k veřejné důtce. (raininface)
- Povídka Karla Čapka, která má i filmovou podobu – Čintamani a ptáci, vychází ze skutečného příběhu. Karla Čapka k jejímu napsání inspiroval orientální koberec, který někdy kolem roku 1924 objevil v pražském obchodě Heleny Zajíčkové. Přesně o devadesát let později koupila Čapkem obdivovaný koberec pražská Národní galerie a získala tím jeden z vůbec nejstarších orientálních koberců v českých sbírkách. (rakovnik)
Reklama