Čintamani & podvodník

Náhled na ranou tvorba Jiřího Krejčíka u mě kolísá mez nadšením (Svědomí, Probuzení) a nezájmem (Svatba jako řemen, Hry lásky šálivé). Tenhle snímek bohužel patří do té druhé kategorie a i přes legendární předlohu a ikonické herce mě zaujal, stejně jako ostatní, Jiří Sovák, který předvádí extra herectví a vše ostatní převyšuje o dvě hlavy. (18.03.2020)

Obě povídky především příjemně překvapí naprosto suverénním herectvím. I malé role jsou tu výborně obsazeny a velmi slušně zahrány. Převod dvou Čapkových povídek "Z druhé kapsy" ovšem překvapuje také svou různorodostí. Zatímco první povídka je zpracována natolik volně, že snad lze mluvit spíš o pouhé inspiraci námětem povídky než o klasickém filmovém přepisu, pak ta druhá je převyprávěna téměř otrocky. Nutno říci, že v tohle případě se rozhodně víc povedl "otrocký přepis". Čintamani působí nevyrovnaně, zbrkle, místy i nelogický a je vybudován dosti zběžně a se značnými posuny oproti předloze. Ostatně, Krejčík zde evidentně chce především bavit, což se mu sice víceméně daří, ovšem atmosféru celé povídky tím pouze rozmělní, nemluvě o citelném oslabení Čapkovy brilantně vybudované pointy. Naopak "Podvodník" je vysloveným vtělením Čapkovy předlohy. Jak Brodského policajt tak především Sovákův delikvent dosti přesně odpovídají předloze a přestože i zde si Krejčík neodpustí místy snad až přílišné doplňky (hra na housle), čímž se i zde ocitá na samé hraně karikatury, vcelku lze tuhle adaptaci považovat nejen za nepřekonanou, ale asi i nepřekonatelnou... Celkový dojem: 75% (Čintamani 60%, Podvodník 90%) PS: Jen na okraj poznamenávám, že kdybych u tohoto počinu měl hodnotit podle klíče "film vs literatura", dostane literatura 100% a film s bídou 50%. Tohle svrchovaně literární dílko jednoduše nelze fo filmové podoby převést bez toho, že by spoustu věcí nenávratně zmizelo... (10.07.2014)

Plejáda výtečných českých herců - třebaže často v epizodních roličkách. Výtečná Scheinpflugová (přítelkně K. Čapka) ukazuje, jak výtečná to byla herečka - škoda, že filmový pás nám ji mnohokrát nezachoval. Dále v ženské roli zazářila herečka staré nepříjemné hraběnky Zanelliové. Ani ostatní herci se nadali zahanbit. Neprávem opomíjený film. (13.03.2015)

Není to sice to nej od Krejčíka, ale hodně se povedlo vystihnout '"čapkovitost" předlohy, zejména ve druhé povídce, kde to mezi Brodským a Sovákem funguje vynikajícím způsobem. Největší slabinu vidím ve chvílích, kdy se film od předlohy poněkud vzdaluje, zejména "humorná" scéna s Hlinomazem to docela shazuje. Nicméně chápu, že úlitba pro masy, co se chtějí bavit, byla asi nutná. (05.02.2021)

Přestože Čapkovy povídky byly za kvalitní považovány za každého režimu, ve filmu se dlouho neobjevily. Jiří Krejčík si vybral dvě z nich a vytvořil neuvěřitelně laskavé dílo, vracející se do dob slavné první republiky. Režisér zachoval úctu k této době i tím, že nechal zahrát spoustu prvorepublikových hvězd, které se před kamerou po roce 1948 příliš neobjevovaly, jako např. Věra Ferbasová, Václav Trégl či Světa Svozilová. V první povídce Čintamani a ptáci exceluje Vladimír Šmeral, František Filipovský a v roli popíjejícího zlodějíčka Josef Hlinomaz. V epizodní roličce se objevili takoví herci jako Vladimír Menšík či Václav Trégl. První část filmu lze hodnotit jedině pozitivně. Druhá povídka o sňatkovém podvodníku má možná malinko pomalejší začátek, ale když se objeví Jiří Sovák divák náhle ožívá a dle mého názoru to je jedna z jeho nejpovedenějších rolí. Dvojice Sovák - Brodský se natolik osvědčila, že se spolu před kamerou objevovali i nadále. Mírně koketní roli zde měla Jiřina Bohdalová a rád jsem po letech zase viděl Věru Ferbasovou. Režisér symbolicky obsadil i Čapkovu osudovou partnerku Olgu Scheinpflugovou. Oproti první povídce má tato daleko lepší pointu. Škoda, že podobných filmů nebylo natočeno více! (08.05.2009)