Pension pro svobodné pány

Zprvu vzácně a krásně zpracovaný pistolnický duel dvou pohlaví s báječným obsazením i dokonalými výkony, jenž se odehrávají v pěkných interiérech skvělé výtvarnice Ester Krumbachové. Stejně, jako ve Vraždě ing. Čerta, i zde stojí na miskách vah všechny základní povahové rysy mužů a žen, jdoucí dále svým tisíce let starým soubojem. Závěr filmu se však mění v přehnanou šílenost, která boří počáteční filozofickou pohodu tohoto jinak hezkého příběhu, škoda. (19.10.2014)

Do pensionu pro svobodné pány mají přísný zákaz dámské návštěvy. Jak se zbavit uprostřed noci otravné ženské, v neopakovatelném podání Ivy Janžurové, poskytne návod neopakovatelně "uksichtěný" Josef Abrhám. A ten začátek je vtipný, ale po nějaké době se dostaví zdlouhavost a přijde se i na to, jak je to tak nějak vesměs o ničem. Pro vybrané herecké výkony a pro pár starých perníčků, když dámu honí mlsná, se to vyplatí vidět. Snad mě cholerický režisér Krejčík nezaškrtí, když si dovolím o jeho filmu prohlásit, že je to vtipná konina natočená s divadelním minimalismem, který je ve filmu vždy spíše na škodu. 60% (03.06.2012)

Jako mala jsem ho nemusela, stvalo me, kdy ta zenska odejde! Jenze ona neodejde a o tom to cele je. Kdyz nemate radi tento typ komorni komedie, ani se nedivejte. Me je ale tento typ humoru vlastni a Janzurova s Abrhamem tam hraji skutecny filmovy koncert, kdy jim skvele sekunduji Herzan a Farbasova. Povedene zpracovani divadelni hry, kterou rezie Krejcika povysila na krasne koukajici film. (26.02.2015)

začátek je velice slibný, ale jakmile se začne charakter postavy Ivy Janžurové ujasňovat a jakmile začne děj nabírat crazy rozměrů, stává se film paradoxně míň a míň zábavný. Po srovnání se starší verzí je nutno ocenit hlavně Ivu Janžurovou, která dodala Andělce narozdíl od Jiráskové pořádnou šťávu a stala se tak Abrhámovi plnohodnotnou protihráčkou. Je to pořád jen hloupá divadelní fraška a v té je nejen dovoleno, ale přímo žádoucí trochu přehrávat. Také Krejčík si druhou verzi ošetřil, hluchá místa osekal (Ferbasové hovory), někde naopak přitlačil na pilu (skříň, šeky). (19.06.2012)

Jiřího Krejčíka vnímám jako člověka zrozeného hlavně pro divadlo. A tento film mě v tom ujišťuje, protože se mi ani trochu nelíbil. Přestože přední čeští herci podávají celou dobu jednoznačně obdivuhodné výkony, výsledkem je laciná fraška, která po pár minutách přestává bavit a člověk čeká, kdy se konečně změní v něco koukatelného. Což se ale nestane. (01.01.2015)