Polnočná omša

Myslel som si, že všetko podstatné, čo Slovensko vyprodukovalo som videl. Som rád, že som sa mýlil a stále sa nájdu filmy, ktoré dokážu prekvapiť. Výborne obsadená vojnová dráma prináša pohľad do rodiny Kubišových. Jeden z trojice synov je partizán (Mistrík), druhý gardista (Machata) , ale aj pre zvyšok ich rodiny i celé mestečko predstavuje major a jeho jednotka nebezpečenstvo. Druhá polovica filmu je o čosi komornejšia ako úvod, ale karty sú rozdané dobre, preto film určite zaujme. Škoda, že častá nemčina nebola otitulkovaná. Dá sa to domyslieť, ale pomohlo by to. Súhlasím s užívateľom nascendim, že je to jeden z filmov, ktorému doba v ktorej vznikol veľmi neublížila a keby sa v závere trošku pritlačilo na pílu, bolo by to dokonalé. Napriek tomu mnoho takto silných filmov v bývalom Československu nevzniklo, takže plný počet. Tradične skvelá hudba od Lišku. 90%. (22.06.2012)

Kvalitní psychologické drama z posledních vánočních dnů roku 1944. Malý spolier: Maloměštácká rodina Kubišových (jak příznačné jméno) touží přečkat konec války bez úhony a v bezpečí, avšak vážným ohrožením pro rodinu se stává návrat jejich zraněného a zbídačeného syna Jurka (Ivan Mistrík), který bojoval na straně partyzánů proti okupantům. Konec spoileru. Režisér Krejčík se dva roky po skvělém "Vyšším principu" a se dvěma stejnými herci (Hanjo Hasse-officír a Ivan Mistrík) pustil opět do válečné tématiky a opět to byl pokus zdařilý. Dusná atmosféra (např. ta u piána), všeobecný strach, skvělá, hluboká psychogická studie jednotlivých postav, trocha patosu neuškodí a tradičně vyhrocený konec. To byly asi hlavní klady filmu spolu s Liškovou hudbou. Ta paralera v přítomnosti idyly vánočnoch svátků v boji s odporným koncem fašismu, tu byla nastiněna velmi dobře. 3,5/5*. (23.08.2009)

Okrem skvelého príbehu ide aj vystihnutie Slovenska v kocke. Pod jednou malou strieškou sú nútení vzájomne kooperovať rôzne povahy, národnosti, idey. Pretože každý každého pozná a veď napokon sme tu všetcia jedna veľká rodina. A tak sa gardista bratá s ideovo opačne naladeným rebelom, nacista s umiernenými inteligentami. Pospolu sa stretajú v rodičovských dvoroch pri príležitosti sviatkov a ceremónií. Všetko s láskavým požehnaním Cirkvi, ktorá urobí pre dietky Božie naozaj čokoľvek. Svojich barančekov miluje bezhranične a tak ich v zlomových chvíľach často neváha obetovať na oltár Svätej inštitúcie. Každý udatne plní svoju ideovú rolu a zároveň - veď sme jedna rodina - v čomsi poľaví. A aby tie vnútorné rozpory dokázali ľudkovia v sebe prekonať, tak mohutne a nahlas pijú a spievajú. Nuž a tí, čo im pitie nešmakuje, tak aspoň podvádzajú, aby neboli ochudobnení a ochutnali trošíčku slastného ovocia zo stromu poznania tisícorakých rozkoší. (22.08.2014)

Úplne na päť hviezd vygradované mi to neprišlo (nepretržitý  nervák Obchodu na korze je tam počas ukrývacej scény možno raz), ale je to skvele zahrané, a v úvode a závere riadne nemilosrdné. A kamerou v interiérových scénach mi to miestami pripomínalo Kalatozova. Raz by som to chcel vidieť v kine. 90% (30.08.2022)

Málokdo umí podat vnitřní dilema takovým dechberoucím způsobem, jako Jiří Krejčík. Propracovanost postav činí z Polnočnej omše mnohem rozvitější drama než ve Vyšším principu. I role Hasseho je vykreslenější a dostává mnohem více prostoru. Zde není ani stpy po lidském pochopení, ukazuje chladnou tvář německého vojáka, který bez mrknutí oka nechá postřílet kohokoliv. Celá rodina Kubišových je plejáda postav, která stojí za pozornost. Syn partyzán stojící na straně odboje, jeho bratr je hlinkovec, který se postavil na stranu nacistů nebo druhý bratr ztvárněný Ladislavem Chudíkem, který se snaží s mírným úsměvem urovnat neurovnatelné, ale v závěru příběhu neváhá postat svou sestru do postele německému majorovi. Velká rodinná tragédie se zrcadlí v postavě matky, která má pochopení pro všechny své děti a o všechny se stejně bojí. Asi nepůsobivější je ale bezesporu Angela. Ať už jsou její pohnutky jakékoliv, zůstává tragickou postavou celého příběhu. Přitažlivost k německému oficírovi a loajalita vůči své vlastní rodině rozkrývá spletitost lidských pohnutek. O to víc zamrazí, že maďarskou herečku postihl podobný osud jako Lídu Bárrovou, kdy byla nařčena z kolaborace s nacisty a lidé se jí začali stranit.                                                                                                                                                                                       Do konfliktní situace je postavený i místní lékař. Zavázal se přísahou, aby chránil život a pomáhal dle svých schopností. Je ale život pacienta cennější než život vlastní? Napřed odmítne, ale pak je přemoženou obětavou sestrou Katkou a rozhodne se pomoct. Ne náhodou si vybral Krejčík dvě povolání, kde hraje služba a svědomí takovou úlohu. Místní farář usiluje o povolení k půlnoční mši, odvolává se na svou službu bližním. Doba vánoční nebývá pro válečná dramata vybíraná náhodou. Kde jinde by mělo kontrastovat zabíjení a násilí než v době klidu a míru, kdy se slaví narození děťátka? K dramatickému vyhrození dochází právě při půnoční. Má kněz právo porušit zpovědní tajemství? Je oprávněný obětovat život jednoho za život celé vesnice? Mše je slavení Kristovy oběti. Bůh obětoval svého syna, aby zachránil lidstvo. Kdo má ještě právo obětovat syna za spásu jiných? Jeho matka? Co všechno může člověk udělat pro vlastní záchranu? V Polnočnej omši předvedl Jiří Krejčík strhující podívanou, která by si zasloužila mnohem větší pozornosti od diváků i od televizních stanic. (09.03.2015)