Polnočná omša

Málokdo umí podat vnitřní dilema takovým dechberoucím způsobem, jako Jiří Krejčík. Propracovanost postav činí z Polnočnej omše mnohem rozvitější drama než ve Vyšším principu. I role Hasseho je vykreslenější a dostává mnohem více prostoru. Zde není ani stpy po lidském pochopení, ukazuje chladnou tvář německého vojáka, který bez mrknutí oka nechá postřílet kohokoliv. Celá rodina Kubišových je plejáda postav, která stojí za pozornost. Syn partyzán stojící na straně odboje, jeho bratr je hlinkovec, který se postavil na stranu nacistů nebo druhý bratr ztvárněný Ladislavem Chudíkem, který se snaží s mírným úsměvem urovnat neurovnatelné, ale v závěru příběhu neváhá postat svou sestru do postele německému majorovi. Velká rodinná tragédie se zrcadlí v postavě matky, která má pochopení pro všechny své děti a o všechny se stejně bojí. Asi nepůsobivější je ale bezesporu Angela. Ať už jsou její pohnutky jakékoliv, zůstává tragickou postavou celého příběhu. Přitažlivost k německému oficírovi a loajalita vůči své vlastní rodině rozkrývá spletitost lidských pohnutek. O to víc zamrazí, že maďarskou herečku postihl podobný osud jako Lídu Bárrovou, kdy byla nařčena z kolaborace s nacisty a lidé se jí začali stranit.                                                                                                                                                                                       Do konfliktní situace je postavený i místní lékař. Zavázal se přísahou, aby chránil život a pomáhal dle svých schopností. Je ale život pacienta cennější než život vlastní? Napřed odmítne, ale pak je přemoženou obětavou sestrou Katkou a rozhodne se pomoct. Ne náhodou si vybral Krejčík dvě povolání, kde hraje služba a svědomí takovou úlohu. Místní farář usiluje o povolení k půlnoční mši, odvolává se na svou službu bližním. Doba vánoční nebývá pro válečná dramata vybíraná náhodou. Kde jinde by mělo kontrastovat zabíjení a násilí než v době klidu a míru, kdy se slaví narození děťátka? K dramatickému vyhrození dochází právě při půnoční. Má kněz právo porušit zpovědní tajemství? Je oprávněný obětovat život jednoho za život celé vesnice? Mše je slavení Kristovy oběti. Bůh obětoval svého syna, aby zachránil lidstvo. Kdo má ještě právo obětovat syna za spásu jiných? Jeho matka? Co všechno může člověk udělat pro vlastní záchranu? V Polnočnej omši předvedl Jiří Krejčík strhující podívanou, která by si zasloužila mnohem větší pozornosti od diváků i od televizních stanic. (09.03.2015)

Slovenské drama zasazené do období Štědrého dne 1944 sice rozhodně nezapře původ v divadelní hře, ale jako psychologická studie několika lidí s nelehkými dilematy funguje více než dobře. Režisér Jiří Krejčík si k realizaci přizval celou řadu českých spolupracovníků (i pár českých herců), takže je to jeden z mála opravdu československých filmů. Samostatnou pochvalu jako obvykle zaslouží i skladatel Zdeněk Liška, který tu moudře vycítil, že méně je někdy více. (12.05.2020)

Kvalitná dráma so zaujímavou zápletkou zasadená do Nemcami okupovaného Slovenského štátu, plná skvelých hercov, z ktorých by som najviac vyzdvihol Karola Machatu a Meličkovú. Hasse sa osvedčil už vo Vyššom princípe a tu to potvrdil. Pekne gradujúca atmosféra, ktorá postupne otvára všetky svoje tajomstvá a divák s očakávaním sleduje reakcie protagonistov na vzniknuté, resp. nastavené situácie. Plus ten paradox s dobou Vianoc. (27.10.2015)

Celkem dobře zpracovaná atmosféra SNP, nacistických čistek i toho jak v této pohnuté době probíhal štědrý den plus ještě zaměření se na vztahy v jedné konkrétní rodině, kterou rozdělila politika a přesvědčení. Do poloviny filmu fakt dobrý, hromadný popravy pěkně syrově natočený, pak už se nemůžu v druhé polovině která je spíš komorním psychologickým dramatem zbavit pocitu, že tempo opadá a film už tolik negraduje, takže to bude za lepší trojku. Ps : Můj oblíbenec Laco Chudík byť ve vedlejší roli opět nezklamal.65% (30.10.2020)

Myslel som si, že všetko podstatné, čo Slovensko vyprodukovalo som videl. Som rád, že som sa mýlil a stále sa nájdu filmy, ktoré dokážu prekvapiť. Výborne obsadená vojnová dráma prináša pohľad do rodiny Kubišových. Jeden z trojice synov je partizán (Mistrík), druhý gardista (Machata) , ale aj pre zvyšok ich rodiny i celé mestečko predstavuje major a jeho jednotka nebezpečenstvo. Druhá polovica filmu je o čosi komornejšia ako úvod, ale karty sú rozdané dobre, preto film určite zaujme. Škoda, že častá nemčina nebola otitulkovaná. Dá sa to domyslieť, ale pomohlo by to. Súhlasím s užívateľom nascendim, že je to jeden z filmov, ktorému doba v ktorej vznikol veľmi neublížila a keby sa v závere trošku pritlačilo na pílu, bolo by to dokonalé. Napriek tomu mnoho takto silných filmov v bývalom Československu nevzniklo, takže plný počet. Tradične skvelá hudba od Lišku. 90%. (22.06.2012)