Probuzení

"Snad to všechno ani nemuselo být, snad...kdyby...dobře že je to za námi." I když člověk od začátku ví, že hlavní protagonistka filmu Jitka v podání jako vždy kouzelně krásné Jany Brejchové se z těch "omylů, křižovatek a bludných cest" nakonec nějak dostane, nějak jsem celý film čekal, co z těch různých "lotrovin" (alkohol, cigarety, kradení peněz, útěky z domova a školy, bezdomovectví) pro ni nakonec vzejde. Docela měla tedy štěstí, protože to co ti tři kluci z party (výborný je hlavně Petr Kostka) postupně vyváděli, byla docela síla. Asi ještě víc jsem po celou dobu trnul, zda se něco nestane Tonkovi, který se do party dostane jednak kvůli lásce k Jitce a pak taky kvůli nepochopení doma (hlavně ze strany své macechy). Tady si myslím, že by film mohl být ještě zajímavější, kdyby nám o osudech Tonky a hlavně o jeho "probuzení" toho řekl přeci jen trošku víc. Jinak za nejkrásnější scénu z celého filmu považuji tu od řeky, při níž si Jitka máchá ruce ve vodě, směje se a do toho se na hladině zrcadlí ranní sluníčko. Bravo Krejčík, chtělo se mi v onu chvíli říct. Škoda, že takových scén nebylo ve filmu víc. Možná ještě stojí připomenout tu skoro na konci, kdy se Jitka s Tonkem prochází po nábřeží Vltavy a definitivně se probouzí ze "zlého snu", do něhož se díky té party delikventů dostali. Ono probuzení však možná začalo právě při té ranní "romanci" u řeky. Probudit se totiž znamená začít vidět "světlo na konci tunelu" a to se Jitce u té vody myslím poštěstilo. (04.09.2020)

Opätovný kontakt s Probuzením ho stál hviezdičku, čo sa u starších filmov pomaly stáva štandardom. Film, svojho času vnímaný ako "prelomový", nie je podľa mňa ničím iným ako cenzormi povoleným fiktívnym príbehom z fiktívneho sveta a primerane vtedajšej ideológii v čierno-bielom ladení. Že film uviedol mladú generáciu hercov do povedomia divákov? No dobre, Brejchová bola síce nadštandardne pekná, ale jej herecký prejav bol príliš afektovaným na to, aby pôsobila vierohodne. Ani Kostka s Kodetom a Šmíd sa nedokázali vymaniť z ideoškatuliek, do ktorých boli zavretí. Ale koniec koncov je dobré pozrieť si filmy tohto typu. Minimálne preto, aby divák pochopil, ako sú Hřebejk a jemu podobní ďaleko, keď odvážne nakrúcajú filmy z doby, ktorú nezažili a pravdepodobne ju nikdy v celej jej zložitosti nepochopia. (14.08.2015)

Až při čtení zdejších komentářů jsem si uvědomil, že na svou dobu mohlo být zobrazení delikventní mládeže na filmovém plátně velmi odvážné a na diváky muselo působit jako zjevení. No, tento čas je pryč. Dneska už těžko bude někoho Probuzení šokovat. Jinak jde ovšem o stále velmi dobré drama. Po filmařské stránce možná trochu zestárlo, z některým scénáristých motiů lehce čpí naivita, ale možná i kvůli těmto věčem, mě překvapilo jak má film velmi zajímavý a dodnes aktuální příběh o partě problématických delikventů, který mě pohltil a bavil po celou dobu. A to dokonce i při nekterých zdánlivě hlušších chvílich. V popředí je určitě provokativní dívka Jitka v podání Jany Brejchové, pro kterou byl tento film bezpochyby zajímavou příležitostí. Nejvíce mě ale asi zaujala postava Tonka s největším a nejzájímavějším vývojem.. Zpočátku slušný kluk, který se ovšem (Pozor Spoiler!) postupně pod vlivem zamilovanosti a vlivem nové zkažené party nakonec neštíti ani krádeže a nakonec s nimi musí dále prchat a je do všeho jakoby omylem zapletený (Konec Spoileru!) Skvělý psychologický materiál, který si v ničem nezádá s tématy staršího Krejčíkova filmu Svědomí. A je jen trochu škoda, že snad nejzajímavější Tonkova linka a to ta rodinná s náhradní matkou a nervózním otcem trochu zapadne, není rozvinuta a vyzní do ztracena. Stejně zamrzí i kiksy typu, že partu (Pozor Spoiler) celou dobu nikdo nechytil (ani když předtím Jitka utekla z napravného Domova mládeže). I ten idealistický konec trochu praští, (Konec Spoileru!) ale je alespoň stejně jako ve Svědomí takový pěkný a zahřeje u srdce. A celkově určitě musím další drama pana Krejčíka opět ocenit. (28.01.2021)

Krejčík opět zaválel. Svého času veliký hit mezi mladými u nás i v zemích ´východního bloku´, který udělal z mladičké Jany Brejchové mezinárodní hvězdu. Bez jakkýchkoliv náznaků ideologizace generační výpověď mladé generace, která se v poststalinské době pozvolna tajících ledů může začít zhluboka nadechovat, rebelantství a nesměle nastupující rock´n´roll. Vynikající Petr Kostka ve svém hereckém debutu. Závěrečná optimisticky laděná scéna znovusetkání byla i přes nesouhlas Krejčíka dodána na popud schvalovatelů. (19.08.2006)

Obrovské překvapení. Zprvu nenápadný snímek mě očaroval neopakovatelným duchem přelomu dvou odlišných tváří režimu a nástupem uvolnění, jenž zde charakterízuje hlavně nevázaná rock´n´rollová hudba. Brejchová v roli mladé rebelky naprosto exceluje a baví i dojímá zároveň. Za zmínku stojí i nepřehlédnutelný výkon J. Kodeta. A tolik propíraný konec mi v tomto případě nikterak nevadil. (25.02.2008)