Prodavač humoru

Vynikající satira na poměry, které panovaly v době komunismu v prostředí umění a kultury vůbec. Stačí se znelíbit a vaše sekretářka, kterou jste jako ředitel musel zkousnout v podobě tlačenky vám rázem dělá šéfovou a vy musíte lítat jako blázen a prodávat humor, který stojí za starou belu. Jako trezorový mohl být film v kinech uveden až po roce 1989. Slabší 4*. (24.06.2008)

- "Dobry den, pane Kandrt. Co se deje? Nic Jozine, nic se prave nedeje, to je ta chyba. Spocitej si je tady. Kolik jich je? 12. Jo, spravne mluvis, 12. Z toho kazdej zivi nejmin 3 dalsi, to je dohromady kolik lidi? 48. Spravne mluvis, 48. Ty lidi chteji zrat! Delam co muzu, pane Kandrt, ale pochopte, nikdo ten Vas ... posranej humor nechce. Jak reknu Kandrt Humor, zenou me svinskym krokem. Je to pres drzku". Realny pohlad do zakulisia soubiznisu vtedajsej socialistickej federacie. Aj ked normalizacne filmy v 1. polke 80. rokov len dodychavali, Prodavac Humoru je stale slusny normalizacny nadpriemer. Film stoji a pada na hlavnom hercovi Julovi Satinskom, ktory uz mal za sebou uspesne filmy /S tebou me bavi svet/, a tak sa rozhodol zahrat si aj pod taktovkou rezisera Krejcika. A film ukazal neprijemnu pravdu o soubiznise byvalej socialistickej federacie. Zaroven aj ukazal, ze pod pozlatkom normalizacnych plytkych estrad sa skryva svet korupcie a otrasnych intrig. Film je drama, fakt ako komedia tu nesedi ani omylom, Petranek nema zaujem ani o sex, napokon drahe slecny a zeny, Petrankov fuz je antieroticky. Proti erotike. Tu musim napisat, ze aj pocas normalizacie som estrady doslova nenavidel, a z toho uhla pohladu aj pisem /u mna vzdy viedol Karel Gott alebo Alla Pugacevovna/. A ta nenavist k estradam ostala vo mne doteraz. Vyborne dialogy su tiez prinosom : "Sakra, to jsou palety! Kterej vul kalkuloval ceny? Vy osobne, pane Petranek. Nashledanou". Sudruhom pochopitelne nevyhovovalo zobrazit realny svet intrig a korupcie vo vtedajsom soubiznise, a tak film putoval do trezoru /ze tam nasiel aj kultove Kladivo na Carodejnice, je momentalne vedlajsie/. Prodavac Humoru sa zacina ako komedia, ale postupom sa meni na psychicky teror a krasne ukazuje "uroven" estradneho humoru. Humor na cestach- pesnicky, vtipy, tance . ktorymi ale ludia pohrdaju, nikto to nechce. No a na com zalezi, je to, ze film Prodavac Humoru je prekrasnou vypovedou o plytkych normalizacnych estradach a urovni "zabavy", ktoru ponukala vtedajsia vladnuca moc. 89 % (27.07.2013)

Tento poslední Krejčíkův film pro kina je z roku 1984 a je neuvěřitelné, jak je pořád aktuální. Změnily se sice některé společenské reálie (agentura v normalizačním ČSSR), a z filmu jsou nepřehlédnutelně cítit 80. léta minulého století, přesto ústřední motivy rezonují i dnes - korupce, klientelismus, vydírání. Ty stupidní estrády jsou vlastně jen vedlejším motivem, jsou jen prostředkem k odhalení zrůdnosti jednání bezskrupulozních lidí typu Kandrta (Vyskočil), Pospíšila (Zedníček) či Binka (Řehák). Ve filmu je několikrát zmíněno, že lidem-divákům se ty blbosti vlastně vůbec nelíbí, že na to nechtějí chodit a odcházejí ze sálů. To je optimistický pohled, že s lidma to nemusí být zase až tak špatné; pouze jsou - a jsme opět u těch hlavních motivů - těmito estrádami sami korumpováni (u těch prostších, aby zapomněli, v jakém marasmu žijí) a vydíráni (u těch vnímavějších, aby kupovali to co je, protože nic lepšího nedostanou, protože by to nevydělávalo dost peněz). No není to jako dnes? Rozdíl je snad jen v tom, že kapitalističtí estrádní "kulturtrégři" se navíc naučili používat stupidní pokrytecký argument "divák si to žádá"... Proto z názvu filmu je nejdůležitější to slovo "prodavač". Pokud bychom chtěli film, kde hlavním motivem bude ten estrádní "humor", pak vzpomeňme na Felliniho Ginger a Fred. (10.08.2013)

Humor na cestách, písničky, vtipy, tance...ano Kandrtův humor a "populární umělci z filmu a televize" - to byla opravdu krásná směsice estrádních zhovadilostí...tenhle film jsem si prostě zamiloval a je mi líto že se v televizi neobjevil už hodně dlouho, kromě Kandrta je ještě špičkový "výběr talentů" na začátku. (19.07.2005)

Šou-business je dřina. A prodávat primitivní šou-business je ještě větší dřina. I když dnes to mají prodavači pokleslé a primitivní zábavy jednoduší. Mají k dispozici novou modlu v podobě televize a pouštěj to všem přímo do bytů...hlavy. Július Satinský a jeho zoufalý pohled naprosto vystihují tento film, plný korupčních praktik, které přetrvaly dodnes. Výborná hudba od Kocába, částečně experimentálně vizuální režie a komediálně dramatický nádech. (23.09.2012)