Svatba jako řemen

Co věta, to perla. Naprosto jedinečný a snad nejdůmyslnější český scénář. Kromě toho se mi moc líbily dvojzáběry, kdy třeba ženich Hrzán na popředí sepisuje dopis Bláže a na pozadí orgán Pucholt rychlopsaním zavařuje služební stroj. Skvělé jsou i pasáže, kdy se dialogy vytratí do hudby a hercům zůstává jen gestikulace. Svatba už je trochu nastavovaná kaše. (04.04.2014)

Film, který skvěle podemílá autoritu tehdejší policie, a ukazuje všeobecnou lidskou malost. Z dnešního pohledu se ale jeví jako dost necitlivý k otázce znásilnění. Dokonce i oficiální text distributora mluví dehonestujícím tónem o "domněle znásilněné dívce", přestože znásilnění fakticky proběhlo. Její obvinění nepřichází "nerozumu, msty nebo vypočítavosti", ale prostě toho, že se stal zločin, který nejde obhajovat tím, že dotyčná byla opilá, měla krátkou sukni, nebo na vyjížďku do lesa jela dobrovolně. Snímek tak vlastně v komediálním duchu omlouvá tradiční předsudky a humorně ukazuje, jak ponižující proces je vyšetřování znásilnění. Není ale moc zřejmé, nakolik to ukazuje kriticky a nakolik hlavně pro pobavení nad slabší/mi. Zdá se, že od doby, kdy byl film natočen, česká společnost moc hodnotově nepokročila, čemuž odpovídají i nedávné výzkumy, v nichž si přes 60 % respondentů myslí, že za znásilnění si ženy mohou tak trochu samy. Jedním ze zdrojů tohoto přesvědčení může být i tak skvěle zahraný, zrežírovaný a přesvědčivý film Svatba jako řemen. Ono se ale není čemu divit, když scénář je dílem jednoho z nejvýraznějších českých šovinistů, Zdeňka Mahlera.:) (14.12.2015)

Když jsem včera (24.11.09) sledoval tento film, uvědomil jsem si, v čem také spočívala genialita české nové vlny v 60. letech: 1. schopnost režisérů obsazovat herce i neherce, kteří však umělí hrát:-) 2. v každém filmu je obměna hereckého osazenstva, ne jak dnes, kdy v podstatě filmují pořád ti stejní (Polívka, Liška, Trojan apod.). Svatbu jako řemen by měli všichni sledovat minimálně kvůli těm policistům, když už nic... kdoví, co by bylo, kdyby Pucholt neemigroval... (25.11.2009)

No tohle to byla bomba. Zaujala mě už Liškova skvělá hudba u úvodních titulků a pak ta herecká smršť, co jede od začátku do konce. "No co co co co co?" Vladimír Pucholt a Jan Vostrčil v přesně těch rolích, v kterých je mám nejrači. Přirození, hláškující, vtipní, dokonalí. Nejsou to žádné zalamovačky, ale usmíval jsem se u toho celou dobu - a sem tam přifrčel i nějakej super fór ("Vždycky jak píšu rychlejc, tak se mi to takhle zasekne."). Celý děj je jedna velká veselohra a u většiny situací si člověk už jen tak říká: "to už se v dnešní době nemůže stát" nebo "tenkrát se to řešilo ještě jak mezi slušnejma lidma" nebo "tenkrát se nic tak nehrotilo" nebo "tenkrát byly některé věci jednodušší". Každopádně potlesk všem, kteří tenhle skvělý český kousek vymysleli, sehráli, zrežírovali a jinak se podíleli. (11.03.2021)

Pár vtipných situácií v doprovode vynikajúceho herectva väčšiny hercov sa tu našlo, no celkovo ma príbeh nedokázal upútať natoľko, aby som si túto veselohru pamätal aj o pár dní. Druhá polovica však našťastie bola v tomto smere trochu lepšia. Konečne to dostalo nejaký ten život či šmrnc. Lepší priemer. 65/100 (04.03.2020)