Režie:
Jiří KrejčíkKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
František Smolík, Jana Brejchová, Ivan Mistrík, Jan Šmíd, Alexandr Postler st., Petr Kostka, Radovan Lukavský, Václav Lohniský, Marie Lukášová (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Slavný film o zradě, kolaboraci a především o morální odpovědnosti jednotlivce, se odehrává na malém městě v době začínající heydrichiády. Sledujeme osud tří nevinných maturantů, kteří se stanou obětí msty, jež v dané době nemůže mít jiné, než tragické vyústění. (Filmexport)
Videa (2)
Recenze (760)
Aj napriek tomu, že tomu filmu chýba precíznejšie vykreslenie postáv a prehĺbenie emócií k nim, je to počin nadštandardný, a príbehovo dušu trhajúci, presne tak, ako to máme radi. Na pravosti historických udalostí by sa dalo diskutovať dlho, no o tom táto webstránka nie je. Filmový zážitok silne doporučiteľný, a hotovo. 92% ()
Dokonalý, mistrovský klenot naší kinematografie. Zničující, kruté a nelidské svědectví o tehdejší době, odehrávající se ve školním prostředí. O její moci, necitelnosti a lhostejnosti. Bezmoc a strach je nejvíce ukazován prostřednictvím hlavních hrdinů, studentů, kterým nebylo dopřáno, aby plně prožili svá bezstarostná, studentská léta. Vše se změní díky jednomu nevinnému, avšak neomluvitelnému žertu, díky němuž se stali nečekaným terčem vyslanců protektorátu, a který bude mít děsivé následky jak pro ně, tak jejich rodinu a vyučujícího profesora, excelujícího Františka Smolíka. Vše se vytratilo a oni přestali být naivními, rozjařenými lidmi, s lehkostí a úsměvy v obličeji, a během filmu se stali těmi, jimž se prožité události nesmazatelně podepsaly na tvářích. Milostné vzplanutí Jany Brejchové ke spolužákovi Ivanu Mistríkovi, tvořící jednu z vedlejších dějových linií, nabývá nešťastných rozměrů právě proto, že vzniklo ve chvíli, kdy již nebylo možno, aby jejich láska dostála svého naplnění. Strhující herectví, velmi hustá a tíživá atmosféra, všudy přítomný strach a zdrcující konec, neodvratitelně završující celý film. ()
Studie strachu, lhostejnosti i nezměrné odvahy obyčejného člověka. Scéna stanného soudu, kdy sekretářka píše rozsudek smrti a žvýká u toho tlustě namazaný chléb se vryje pod kůži jako máloco. Mohu si přitom klást otázku: kdyby otec Jany Skálové dokázal najít odvahu jít na Gestapo včas, mohl přece jen kluky zachránit? Podle mě mohl. Ale nemohl to vědět. Měl to zkusit? Profesor Málek to zkusil. I když, jak řekl Commisar Worliczek, žil ještě v Trojské válce, kde bylo místo pro shovívavost... "Když jsi sužován nepřátelskou mocí, neustup. Chraň si místo dané ti přírodou. Ptáš se, jaké že je to místo? Místo muže." ()
Ano, bylo to hrozné. Byla strašná doba, ve které se to odehrává, celá ta strašná tragedie války a zmaru mladých životů. Jejich odvaha a vzdor. Strašná byla i doba, ve které to vzniklo, snad ještě víc, protože nepřítel neměl jméno Adolf a Reinhardt, ale Klement a Rudolf a Gustáv a vlastně jakékoliv. Patos, který z tohoto dílka teče proudem, po chvíli omrzí a z mrazení na dějem se stane mrazení nad formou ()
Doteď byl pro mne Vyšší princip pouze položkou v maturitní otázce. Nyní dostal i fyzickou podobu. Na ní mi vadila zejména Skálová a také rozvláčnost děje. Film sice není viditelně natahovaný, ale celou dobu se tak nějak vleče. No a Skálová. Ta mi začala svým pohledem a řečmi, ať už když lovila Ryšánka nebo prosila tatínka, lézt na nervy hned po pěti minutách a lezla po nich úspěšně až do konce... Překvapil mne Hujer jako uvědomělý kolaborant a zejména vysoké požadavky na znalost němčiny... 80% ()
Galerie (46)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (19)
- Film byl několik let zakázán v Západním Německu, kvůli údajnému antiněmectví. (RUSSELL)
- Prípravy na natáčanie sa oneskorili, scény z júna sa natáčali až v októbri a okresné mesto, v scenári nazvané Hvozdnice, bolo nakoniec premenované na Kostelec. (Raccoon.city)
- Pro hlavní roli ušlechtilého představitele a statečného profesora, studenty přezdívaného "Vyšší princip", původně Jiří Krejčík zvažoval Jindřicha Plachtu. Nakonec však z tohoto sešlo, poněvadž v době, kdy se začal námět natáčet, byl už Jindřich Plachta po smrti. Roli režisér nabídl Františku Smolíkovi, který se svým velmi sugestivním hereckým projevem v této roli proslavil. (Karlos80)
Reklama