Vyšší princip

Děvenko, co jí to povídáte, teď v rozhlase říkali, že Vlastík byl... Ticho, křik, střelba. Film o třech mušketýrech, kteří dostáli svému předobrazu, alespoň tím, že zůstali pospolu. Pro mě je Vyšší princip, ani ne tak výpovědí o debilním režimu, jako spíš zpovědí a hlavně vyrovnáváním se se ztrátou blízkých lidí, přátel, dětí. Ta doba byla hodně temná, psychika byla na bodu mrazu a Krejčík jí natočil s přehledem, do detailu skvěle. Herci jsou perfektní a nebudu nalhávat sám sobě, že jsem v jednu chvíli nebrečel a nechtěl vetovat německý jazyk. Pokud budu mít pravomoc někoho z herců vytáhnout, tak Ivana Mistríka, který Vlastíka zahrál nádherně. Byl až do poslední chvíle statečnej a když jsem si vzpomněl na scénu, kdy mu jeho matka říká, že chce aby šel na práva, aby měl velkou budoucnost a hezký život, bylo mi v tu chvíli, milí čtenáři, hodně smutno. Šílenství! " Tak tyhle rakve vyráběl můj táta...." (20.02.2009)

Povídku "Vyšší princip" z Drdovy knihy "Němá barikáda" jsem četl, a pokud si dobře vzpomínám, byla jedna z nejkratších (kolem pěti, max. deseti stránek). A proto jsem zíral, jak s touto silnou povídkou režisér naložil. A nejen on. Práce s kamerou a hlavně hudbou… proč se takhle netočí dnešní filmy? Proč dnešní hudba slouží jen jako výplň filmu, když zde je krásně předvedeno, že může většinu scén dokonale podkreslit? Viděl jsem poměrně dost českých filmů, ale momentálně mě (z těch novějších) napadají pouze Karamazovi, u kterých mi taky přišlo, že hudba nás vtahuje do filmu. Jinak rozepisovat se zde o výkonech mladé elity (Brejchová, Kostka) je zbytečné, ale pro mě neznámý František Smolík podal dokonalý výkon. Zkrátka, tohle zřejmě nešlo udělat lépe. 100 %. (21.04.2011)

Vyšší princip je jeden z těch filmů, které se nebojím prohlásit za dokonalé. Asi šichni, kdo na něm pracovali, od režiséra až po herce ve vedlejších rolí odvedli velice kvalitní práci. Například Václav Lohinský ztvárnil učitele němčiny naprosto geniálně. Ale bezchybí jsou i všichni studenti a František Smolík asi leckomu připomene hodné a zásadové, i když ne příliš autoritaivní kantory a porfesory každému divákovi. Na tomto snímku nejvíce oceňuji, jak se režisérovi daří vytvářet intenzivní pocit tísně a bezmoci. Nemalou zásluhu nese podle mého i Zdeněk Liška, podle mého největší osobnost české filmové hudby. I díky jeho hudbě je tak film napínavý, až do samého závěru. (21.04.2009)

Československé Paths of glory dopadli podobne, ako tie Kubrickove. Ale pochybujem, že ich scenár ten československý nejako ovplyvnil. Krejčírovi sa podarilo vo svojom filme predstaviť nacistickú okupáciu ako peklo, a to bez rozbombardovaných exteriérov mestských ulíc. Skoro tento film pôsobí ako dystopické sci-fi z budúcnosti typu 1984, bohužiaľ iba reálne zobrazil našu realitu. Z technického hľadiska (ktoré tu nie je až také dôležité, že, ide predsa o posolstvo) sa dá skritizovať dĺžka, občas sa film predsa len trochu tiahne. Emócie mu ale nechýbajú. No a na záver iba toľko, že podobné veci v menšom rozsahu sa diali aj v komunizme, lenže my o tomto období točíme radšej komédie. Ale to je zase iba moje, neviem už koľké, hádzanie hrachu o stenu. (27.09.2012)

Heydrichiáda ve své celé ,,kráse''. Střet bezstarostnosti naivního mládí, se světem dospělých. Toho času velmi brutálním světem protektorátu Čechy a Morava úpícím pod naleštěnými nacistickými holínkami. Ladislav Smolík zde asi zahrál svoji životní roli. Skvěle natočeno ! Tady není potřeba víc dodávat, to se musí vidět ! * * * * * (25.05.2019)