Motýlek

Zcela ze zvědavosti jsem se rozhodl podívat se na toto nové zfilmování Motýlka. Musím přiznat, že nebylo špatné, ale přece jenom původní Motýlek je mnohonásobně lepší. Po celou dobu sledování filmu mi vadilo, že hlavní postavy vypadají jinak, než na jaké jsem si zvykl v původní verzi. Podívaná to nebyla špatná, ale stačila mi jednou, zatímco původního Motýlka jsem viděl už mnohokrát a ještě se na něj mnohokrát rád podívám. (15.08.2019)

Ničím nevynikající přepis románu. Ve scénách ze samotky jsem měl pocit, že sedím v divadle a sleduji Hunnama, jak se na jevišti snaží evokovat vězení. McQueen a Hoffman pojali v roce 1973 své role komplexně. McQueenovi jsem věřil tu jeho zarputilost, tu jeho touhu utéct, i ten jeho boj se šílenstvím na samotce, Hoffmanovi jsem věřil tu ztracenost a závěrečnou rezignaci. Tady vidím Hunnama a Maleka, jak si s pomocí maskérů hrají na vězně. Motýlek má cenu být vyprávěn znova a znova, protože to, co se dělo na Guayaně, je docela nedávná minulost. Ale tomuto přepisu chybí síla a emoce. (18.10.2019)

Drsné prevedenie drsného príbehu o nezlomnej túžbe prežiť v neľahkých časoch. Myslím, že to prostredie väzenia mohlo byť ešte horšie, ale všetky aspekty boli nejak tak ukázane. Od jeblého vezniteľa, cez nejaké medziväzenské vzťahy, psycho v úplnom tichu a skoro happyend. Dobré obsadenie, dobre zahraté, správne vygradované. 3 z 5 (31.03.2019)

Musím dát 5*, tohle je naprosto skvěle natočené životopisné drama. Naprosto strhující příběh, který mě bavil od první do poslední minuty, od filmu jsem se nemohl odtrhnout. Musím ocenit především naprosto brilantní herecké výkony Charlieho Hunnama a Ramiho Maleka, kteří film pozvedli na tu nejvyšší úroveň. (01.01.2020)

Doba remaková stále neskončila a tak se nám dostává recyklací a nových adaptací všeho, na co si jen vzpomenete, stále dokola. Motýlek patří k těm  příběhům, které byly  prostřednictvím filmových políček odvyprávěny téměř až zcela dokonale a tak je  další pokus zkrátka a jednoduše zbytečný. Proto jsem tuto verzi i docela opomíjel a do jejího sledování jsem se prakticky pustil jen díky výročí úmrtí Henriho Charriera. A de facto se dá říct, že ač platí výše uvedené o zbytečnosti,  Michael Noer alespoň nestvořil nic ostudného.  Co do charismat mi sice pánové Hunnam a Malek  Hoffmana a McQueena nepřipomínali ani vzdáleně a ani co do prostředí jsem si nepřišel jako na vězeňském ostrově. I ta scéna se samotkou tu byla prostě řidší, ale  za přece jen  slušné filmové  řemeslo klidně tu čtyřku obětuju. (05.12.2022)