Poslední růže od Casanovy

Zcyničtělý a nevrlý Giacomo Casanova (Felix LeBreux ve své snad jediné hlavní roli) dožívá v ústraní na Duchcově, ale ještě jednou (naposled?) ožije, když na zámek přijede Vladimír Brabec se svou okouzlující ženou Milenou Dvorskou... Rád bych ten film zase po letech viděl, abych se přesvědčil, zda je tak dobrý, jak si pamatju. Vzpomínám si na něj jako na velmi duchaplnou konverzační komedii s notně překvapivými hereckými výkony. On je totiž vůbec zvláštní zážitek vidět české herce v rokokových parukách a kostýmech, úplně to mění jejich způsob řeči, pohybu, chůze... inu, noblesse oblige. 80% (01.02.2006)

Co růže, ale jmelí...! Omluvte, Giacomo, neoriginální pokus o vtip z české kotliny. Opravdu je to jen žert, protože ač růže nepatří mezi moje nejoblíbenější květiny, tak i ta poslední od vás voní mnohem víc než orchidej z rukou někoho, kdo se neumí těšit z krás života. A vy tohle moc dobře víte, že? Inu, zase se vám to podařilo, protože vaše zraky dohlédnou pod utažené korzety i moderní kostýmky a vaše uši proniknou za všechna hrdá slova a odhalí jednoduchou pravdu: že jsme pořád stejné a bez ohledu na století, v němž žijeme, toužíme bojovat, vzdávat se, dávat a dostávat stejně jako kdykoli předtím. Tu poslední růži od vás budu s úctou opatrovat. Jsem si jistá, že neuvadne. (30.11.2007)

Půvabný snímek, který je vzorovou ukázkou jemné historické konverzační komedie. Vynikající byl už nápad využít postavu slavného duchcovského bibliotekáře, podařilo se napsat velmi obratný scénář, obsadit výborné herce, kteří to pak také výborně zahráli. Skvělý je samotný představitel hlavní role Felix le Breux, jinak vlastně docela mezi širší veřejností neznámý herec, přesný je Záhorský, příjemně překvapil Vladimír Brabec a Milena Dvorská v hlavní ženské roli byla minimálně okouzlující. Vznikl originální snímek, ke kterému je možno se vracet. Nejlépe tak ještě za zimních večerů u planoucího krbu, to by pak byl divácký požitek dokonalý. (20.05.2009)

"Zavolejte publikum, ať vypíská starého šaška" Nevím jak jiní, ale já tvůrce této poměrně roztomilé milostné komedie, rozhodně vypískávat nemíním. Dialogy pro hlavní aktéry ( Felix le Breux, Milena Dvorská) jsou napsány na výtečnou, Krškova režie má v sobě odpovídající mírně nostalgický nádech  (viz zejména pasáže, kdy se  Casanovovi "zjevují" jeho dávné milenky a vedou s ním zajímavé promluvy) a odpovídající (rokokovou) atmosféru tomu dodává skvělá hudba Václava Trojana. Hlavní motiv (píseň pro dostaveníčko) svým stylizovaným charakterem umně připomíná hudbu W. A. Mozarta. (26.03.2024)

Vzpomínám si, jak mě tenhle film kdysi těžce zklamal. Čekala jsem totiž, neinformovaná, nějakou možná i krapet lechtivou romantiku. No, ono je to spíš o knihovníkovi než o milovníkovi. I z dnešního pohledu se mi nejvíc líbily ty scény, kde se Giacomovi zdají jeho dávné milenky. Jinak je to taková konverzační TV inscenace. (07.12.2013)