The River Is Performing Magic
Obsahy(1)
Zestárlý pražský podnikatel a člen bezpočtu dozorčích rad Leopold Kohák (František Hanus) požívá značnou úctu svého okolí. Málokdo tuší, že veškerý majetek vyženil a že o všem ve skutečnosti rozhoduje jeho panovačná žena (Růžena Šlemrová). Leopold se utápí v nečinnosti a jeho jedinou radostí jsou vzpomínky na dávného kamaráda Lebedu (Jaroslav Marvan) a především na rodnou Sázavu, kde vyrůstal. Jednoho dne mu však dojde trpělivost. Předstírá nervové zhroucení a naoko odjede do zahraničních lázní. Ve skutečnosti však vyrazí do rodného kraje. A stane se malý zázrak: po koupeli v Sázavě začne Leopold mládnout. Navíc ho vykutálený tulák Štverylka (Jindřich Plachta) připraví o všechno noblesní oblečení. Ze starého unaveného Leopolda se tak pomalu opět stává tentýž člověk, kterým kdysi skutečně byl: okouzlující mladík Poldík... (Česká televize)
(více)Recenze (65)
Krška měl pro tyhle novodobě - romantické filmy čuch. Je to o znovurození člověka, o sebeúctě a lásce k životu. Přesto, že moc pana Hanuše nemusím, tady doslova zazářil. Za zmínku stojí i výkony ostatních herců, zejména nedoceněné Růženy Šlemrové, která hrát uměla. 3,5 * velmi slušný průměr. ()
Trochu cynická oslava kultu mládí, ale vzhledem k době svého vzniku vcelku pochopitelná. Postarší podpantoflák a pan rada se po návštěvě svého rozšafného přítele z dětství rozhodne vrátit na svou rodnou hroudu a vzepřít se tak svému dosavadnímu životu, v němž se zpronevěřil všem svým mladickým ideálům. A po návratu ke své milované řece Sázavě zjišťuje, že putuje proti proudu času a dostává tak druhou šanci žít. Václav Krška pak se svým hrdinou Františkem Hanusem rozjíždí bezstarostnou jízdu plnou vášně, lásky i lehké erotiky doprovázenou poetickými obrazy naší krajiny a krásně formálně přizdobenou technickými kouzly s prolínačkami a líbivou hudbou. Dysharmonický akord pak zazní ve scéně setkání s první láskou, kde zděšený pohled hrdiny na svůj zestárlý objekt prvotní touhy čpí právě oním cynismem v počátku zmíněným a je doražen její náhradou v podobě (až árijsky) dokonalé Lidušky, s kterou hlavní hrdina započne ten ideální nový život... Ale ruku na srdce, kdo z nás by po takové šanci nesáhl? ()
Krásný a velmi působivý lyricko-poetický film (komedie) z ještě krásnějšího a mého oblíbeného prostředí Posázaví. Film ač teprve první Krškův jako samostatný, tak už s jeho typickým pozdějším rukopisem, co víc si tedy může milovník těchto filmů přát. Dále bych ještě samozřejmě ocenil perfektní exteriérovou kameru a Srnkovu hudbu. Jako nejzdařilejší se mi jevili role Františka Hanuse, stárnoucího, životem zklamaného muže (Leopold Kohák), Jindřicha Plachty (Čtverylka) a panovačné a rázné Růženy Šlemrové (manželky Leopolda Koháka), ale také Deylova policajta, to byla ale komická figurka:-) Po všech stránkách nadprůměrný film. ()
,,Svobodní člověk. Co může býti víc... Vysvléct se z fraku a bílých rukavic, třeba po pěšině k řece se dát, z pramene pít a jahod si nasbírat, jít proti proudu a zpívat zas, ať je bouře, déšť, či sluneční den... Jen pryč, jen odtud, jen z toho ven!" Pohádková balada o člověku, který odhodil a pohřbil své minulé já. Stačil krátkodobý pobyt v přírodě a ve vodě, odhození brýlí, nemuselo ještě přijít na řad ani oholení brady a nikdo mu svou reální identitu nevěřil. Vrámci své proměny, téměř čarovné, prožije řadu podivných až trpkých chvil včetně noci ve vězení, ale poznává současně dlouho odpíranou krásu života a mládí. Nebyl by to ale Václav Krška, kdyby kouzlo filmu zůstalo jen v rovině obsahu. Ještě víc než samotný příběh mě učarovaly nádherné poetické pasáže s prolínáním záběrů přírody a pocitů hrdiny, podbarvené rovněž kouzelnou hudbou Jiřího Srnky nebo veršovanými komentáři o životě, svobodě a mládí (v úvodě, během cesty vlakem a skoro každého pobytu u řeky). Mladý František Hanus se své role plné proměn chopil s velikou grácí, potěšila postava tuláka Štverylky v krásném lidovém podání Jindřicha Plachty. ... Opravdu nádherný start nové epochy československé kinematografie po ukončení 2.světové války v roce 1945. 90% (deníček - Krátká éra československého filmu 1945-1948) ()
Dalo by se toho napsat mnoho, čím je tento film speciální. Umím si představit kolik slz bylo uroněno lidmi, kteří šest let čelili válečným útrapám. Byl jim vyslán vzkaz, že svět je pořád krásné místo a že i když čas navrátit nelze, můžeme začít znova a lépe. Bolest a smutek ze zpronevěření se sám sobě odnáší proud řeky, návrat domů ke kořenům, znovuzrození...to vše se mohlo podvědomě objevit v hlavách vojáků, kteří se vraceli z fronty, vězňů, kteří se vrátili z koncentráků... . V kontextu doby je pozoruhodné, že se našli tvůrci, kteří takto citlivě dokázali pohladit diváky poetikou a humorem. Řeka čaruje je pozitivní film, který tenkrát lidé potřebovali. V průběhu let se z kinematografie stává čím dál víc jen zábavotvorný stroj na rýžování peněz. Přitom filmy mohou povzbuzovat, vzdělávat, léčit... . Dnes by byl podobný příběh zařazen jako fantasy a poetika by byla vytlačena hloupou linkou o úniku chemikálií do Sázavy, které způsobily omládnutí... . Ještě v polovině filmu bych dal plné hodnocení, ale chybí mi lepší vypointování toho všeho. Možná pár silnějších okamžiků, které by se týkaly setkání s Emou, nebo sblížení se Poldy a Helenky. Ona by nakonec porozuměla a mohla by s ním sdílet tajemství řeky. Přestože má tento námět obrovský potenciál, neumím si představit, jak to mohlo fungovat na divadle. Nicméně i dnes po osmdesáti letech, je to film krásný. ()
Galerie (8)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (5)
- Václav Krška začal snímek natáčet ještě v době okupace u společnosti National. Jeho práce byla záměrně pozdržována a film měl premiéru až v roce 1946. (Teres)
- Film se stal druhým českých snímkem uvedeným po osvobození v roce 1945 a v pražských premiérových kinech se udržel na programu dvanáct týdnů. Do srpna 1976 jej navštívilo 4 807 856 diváků. (Zdroj: Boskovice Festival)
- Hrady, zámky a města kolem Sázavy, které jsou ve filmu: Sázava (nedokončená jižní loď kostela v kláštěře svatého Prokopa), Rataje nad Sázavou (náměstí mezi zámkem a biografem, schody u kostela svatého Matouše), Český Šternberk, Lipnice nad Sázavou (.. ta je v filmu i přímo jmenovaná..), Havlíčkův Brod (náměstí), Ledeč nad Sázavou, Zruč nad Sázavou. Místem pohřbu komerčního rady Leopolda Koháka (František Hanuš) je hřbitov ve Stříbrné Skalici. (VMa)
Reklama