Z mého života

Chápu, že rozepsat písničku Kočka leze dírou pro celý symfonický orchestr a výsledek pojmenovat Vltava mohl dokázat jedině génius, ale přesto... film velice nepřesvědčivý a až příliš idealizující a zkreslující postavu Bedřicha Smetany, v jehož nadlidskou, bezbřehou genialitu v té době věřil snad jen exministr školství Nejedlý, který Smetanův kult udržoval i v době, kdy už neudržel nic jiného. Karel Höger nebyl vskutku špatný, za což mu dávám dvě hvězdy. Akorát jsem postrádal ve filmu okamžik, kdy se Bedřich Smetana nakazil syfilidou, což považuji v kontextu jeho úmrtí za docela podstatný okamžik v jeho životě. (06.08.2010)

Na jedné straně vynikající Karel Höger a scény typu úžasné montáže před položením základního kamene Národního divadla, Smetanova mimopražského pobytu, a přehrávání motivů z Vltavy a velmi dramatického ohluchnutí. Na straně druhé ale jakási Krškova režijní nenasytnost, kvůli níž se ve filmu na úkor děje roztahují sáhodlouhé výjevy ze Smetanových oper, které - natočené bůhvíproč v exteriérech - vypadají spíš jako od Otakara Vávry. Dal bych tři hvězdy, jenže Z mého života je ještě něčím jiným než oslavou Bedřicha Smetany a jeho krásné hudby. Ona se totiž při jeho natáčení sešla taková jména jako Talich, Blachut, Podvalová, Žídek, Bednář, čímž pro současného diváka a posluchače vzniklo vlastně něco jako dokument na druhou... A za to tu čtvrtou hvězdu prostě dám. Škoda, že dnes už se takových snímků, z nichž by sálala oprávněná česká hrdost a pýcha, zřejmě jen tak nedočkáme. (02.06.2013)

Vlastní životopisná linka se mi líbila dost, a to Högera nijak zvlášť nezbožňuji. Mám ráda tenhle Krškův styl, jeho roztomilé herce (Cupák, Rybářová), roztomilé dialogy, Pečenkovu kameru, přes značnou idealizaci a naivitu citelné napětí i smyslnost. Dlouhé ukázky z oper jsou sice obohacující a jejich výprava velkolepá, ale přecejen příjemné plynutí filmu svou statičností zbrzdily. (11.05.2008)

3,5*. Takto nějak si představuji životopisné drama o velikánovi české hudby. Určitě mě zaujal více, než před pár dny zhlédnuté snímky o Dvořákovi (Americké dopisy, Koncert na konci léta). Karel Höger se na Smetanu hodí, zaznívá tu dostatek jeho hudby, vidíme i scény, kde skladatel přímo komponuje, kde dostává své hudební nápady a opomenuta není ani nastupující hluchota. Jediné, co bych snímku vytkl, je přílišná rozvláčnost, kdy některé scény mohou i nudit. (17.11.2017)

Není pochyb, že tento film je neobvyklý a že víc než kterékoli jiné dílo naší kinematografie vyžene na ostří spor „pro a proti", tím spíše, že je věnován osudům tak velké postavy naší národní hudby, jako je Bedřich Smetana. Autor scénáře — zřejmě ve snaze neopakovat ani v nejmenším methodu dřívějších našich i zahraničních životopisných filmů — zvolil cestu, která ho nakonec přivedla nikoli k obrazu Smetany jako dramatické postavy, ale k rozkouskovaným ilustracím ze skladatelova života, počínaje göteborským pobytem až téměř do jeho smrti, a k přehlídce jeho operní tvorby. Větší dramatickou roli než Smetana sám tu má jeho hudba — je to vlastně film o Smetanově hudbě, méně už o Smetanovi. Scénář byl přeplněn ukázkami z jednotlivých oper, a tak zbylo jen skrovně místa k vysvětlení skladatelovy životní cesty, toho, jak se dobíral svého hudebního, čistě národního výrazu, pro který ho milujeme. Smetanův osud je tu obsažen jen v narážkách a poznámkách, často srozumitelných jen dobrým znalcům jeho života. Vytvořit Smetanův filmový životopis byl náročný úkol. Film důstojným způsobem ukazuje letmé záběry ze skladatelova života a úryvky oper. Filmový přehled 38/1955 (09.11.2009)