Z mého života

Žaluji zde na CSFD české komunistické školství, že nám vlastence a génia zprotivilo na umrdum utrum. Smetana nám byl vtloukán do hlavy stejně jako Žižka, Husák a Lenin. Proto má tento film Krškův asi tak slabé hodnocení. Je to poetický příběh o vlastenci muzikantovi, který se na boj se zrůdností monarchie mohl taky pěkně vysrat a dělat kariéru ve Švédsku. Šel do českých hvozdů a skládal a skládal, až z toho zblbnul a onemocněl. Hudební motivy čerpající z přírody a z národních velmi debilních popěvků dokázal prodat do zahraničí tou měrou, že se Japonci rozhodli podle jeho "Má vlast" (či Vltava ale to je jedno) udělat etalon nového hudebního nosiče Compact Disc. Tehdy jsem byl hrdý na to, že jsem Čech, neboť je mi fotbal i hokej naprosto U prdele. Filmu vyčítám pouze zdlouhavé záběry z oper v exteriérech, tam, kde se jasně hovoří o interiérech. Hogerovo pojetí hlavní role beru beze zbytku. (05.02.2013)

Citlivý a romantický Václav Krška neměl ani v době slavné herecké generace lehký úkol, kohože obsadit do role našeho hudebního genia Bedřicha Smetany. Volba mistra Högera byla zodpovědná a tím měl vlastně napůl vyhráno. Umím si představit, že milovníci vážné hudby a jejích osobností, ale i příznivci životopisných filmů, mohli hodnotit klidně výše. Velice zdařilý snímek pro menšinovou cílovou skupinu. Koho by asi obsadili do této role dnes? A který režisér by se toho zhostil…? (11.05.2008)

Pro mě příklad toho, jak se životopisný film dělat nemá - Smetana je podán až na pár malých výjimek pouze vnějškově, jeho život je navíc pojat ubíjející formou inspirace-tvorba za podopory i pochybností ostatních-slavná premiéra podána filmovými scénami (ty jsou jedinou světlou výjimkou a dokladem, že Krška měl režii v merku). Nejzajímavější materiál Smetanova sklonku života je jen tak letem světem přeběhnut a zakončen dlouhým záběrem z ovací po jeho Libuši, jenž jistě má dojemný účinek, ale spíše svým podáním než vztahu k načrtnuté osobnosti. Pro mě promarněná příležitost, na které má však spoluvinu i přímočarost ve vyprávění diktována dobou. (04.12.2009)

Není pochyb, že tento film je neobvyklý a že víc než kterékoli jiné dílo naší kinematografie vyžene na ostří spor „pro a proti", tím spíše, že je věnován osudům tak velké postavy naší národní hudby, jako je Bedřich Smetana. Autor scénáře — zřejmě ve snaze neopakovat ani v nejmenším methodu dřívějších našich i zahraničních životopisných filmů — zvolil cestu, která ho nakonec přivedla nikoli k obrazu Smetany jako dramatické postavy, ale k rozkouskovaným ilustracím ze skladatelova života, počínaje göteborským pobytem až téměř do jeho smrti, a k přehlídce jeho operní tvorby. Větší dramatickou roli než Smetana sám tu má jeho hudba — je to vlastně film o Smetanově hudbě, méně už o Smetanovi. Scénář byl přeplněn ukázkami z jednotlivých oper, a tak zbylo jen skrovně místa k vysvětlení skladatelovy životní cesty, toho, jak se dobíral svého hudebního, čistě národního výrazu, pro který ho milujeme. Smetanův osud je tu obsažen jen v narážkách a poznámkách, často srozumitelných jen dobrým znalcům jeho života. Vytvořit Smetanův filmový životopis byl náročný úkol. Film důstojným způsobem ukazuje letmé záběry ze skladatelova života a úryvky oper. Filmový přehled 38/1955 (09.11.2009)

Výborný Krškův životopisní film přibližující zákulisí hudební kariéry a tvorby jednoho z nejznámějších českých klasických skladatelů. Výprava velkofilmu na barevném plátnu je opravdu velkolepá, stejně jako herecké i pěvecké obsazení využívající mnohé tehdejší hvězdy divadla i opery. Jen mi místy mi přišlo, že na svou délku snímek nenabídl dostatek prostoru pro herectví většiny zde přítomných hvězd a naopak tady přebývalo moc těch videoklipů (jinak vizuálně pěkně udělaných) k vážným áriám z Branibořů a Dalibora, které jsou hůře strávitelné a zaujmou jenom fanoušky opery. Jinak dojem z filmu vynikající! Karel Höger si opět spestřil filmografii, tentokrát rolí slavného skladatele, v scénách s dialogy s dalšími mistry nebo nácviků oper na jevišti doslova exceluje. Psychologická scéna Smetanova ohluchnutí u klavíru mezi hosty působí mrazivě i navzdory velmi staré filmové technice bez možnosti větších zvukových triků. Historky kolem vzniku ústředních pasáží z libret oper nebo vzniku jejich názvů (Prodaná nevěsta) jsou někdy tolik úsměvné, že působí jen stěží uvěřitelně, ale proč bychom se netěšili, když nám pán Bůh zdraví dá...:-) (deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) (12.05.2017)