Z mého života

Citlivý a romantický Václav Krška neměl ani v době slavné herecké generace lehký úkol, kohože obsadit do role našeho hudebního genia Bedřicha Smetany. Volba mistra Högera byla zodpovědná a tím měl vlastně napůl vyhráno. Umím si představit, že milovníci vážné hudby a jejích osobností, ale i příznivci životopisných filmů, mohli hodnotit klidně výše. Velice zdařilý snímek pro menšinovou cílovou skupinu. Koho by asi obsadili do této role dnes? A který režisér by se toho zhostil…? (11.05.2008)

Pro mě příklad toho, jak se životopisný film dělat nemá - Smetana je podán až na pár malých výjimek pouze vnějškově, jeho život je navíc pojat ubíjející formou inspirace-tvorba za podopory i pochybností ostatních-slavná premiéra podána filmovými scénami (ty jsou jedinou světlou výjimkou a dokladem, že Krška měl režii v merku). Nejzajímavější materiál Smetanova sklonku života je jen tak letem světem přeběhnut a zakončen dlouhým záběrem z ovací po jeho Libuši, jenž jistě má dojemný účinek, ale spíše svým podáním než vztahu k načrtnuté osobnosti. Pro mě promarněná příležitost, na které má však spoluvinu i přímočarost ve vyprávění diktována dobou. (04.12.2009)

Žaluji zde na CSFD české komunistické školství, že nám vlastence a génia zprotivilo na umrdum utrum. Smetana nám byl vtloukán do hlavy stejně jako Žižka, Husák a Lenin. Proto má tento film Krškův asi tak slabé hodnocení. Je to poetický příběh o vlastenci muzikantovi, který se na boj se zrůdností monarchie mohl taky pěkně vysrat a dělat kariéru ve Švédsku. Šel do českých hvozdů a skládal a skládal, až z toho zblbnul a onemocněl. Hudební motivy čerpající z přírody a z národních velmi debilních popěvků dokázal prodat do zahraničí tou měrou, že se Japonci rozhodli podle jeho "Má vlast" (či Vltava ale to je jedno) udělat etalon nového hudebního nosiče Compact Disc. Tehdy jsem byl hrdý na to, že jsem Čech, neboť je mi fotbal i hokej naprosto U prdele. Filmu vyčítám pouze zdlouhavé záběry z oper v exteriérech, tam, kde se jasně hovoří o interiérech. Hogerovo pojetí hlavní role beru beze zbytku. (05.02.2013)

Vlastní životopisná linka se mi líbila dost, a to Högera nijak zvlášť nezbožňuji. Mám ráda tenhle Krškův styl, jeho roztomilé herce (Cupák, Rybářová), roztomilé dialogy, Pečenkovu kameru, přes značnou idealizaci a naivitu citelné napětí i smyslnost. Dlouhé ukázky z oper jsou sice obohacující a jejich výprava velkolepá, ale přecejen příjemné plynutí filmu svou statičností zbrzdily. (11.05.2008)

3,5*. Takto nějak si představuji životopisné drama o velikánovi české hudby. Určitě mě zaujal více, než před pár dny zhlédnuté snímky o Dvořákovi (Americké dopisy, Koncert na konci léta). Karel Höger se na Smetanu hodí, zaznívá tu dostatek jeho hudby, vidíme i scény, kde skladatel přímo komponuje, kde dostává své hudební nápady a opomenuta není ani nastupující hluchota. Jediné, co bych snímku vytkl, je přílišná rozvláčnost, kdy některé scény mohou i nudit. (17.11.2017)