Režie:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(více)Videa (5)
Recenze (1 630)
Životanázor vizionára, vyslovený filmovými obrazmi a hudbou v prostredí sci-fi žánru. Tematický záber je absolútny, od zrodenia myslenia a uvedomenia si vlastnej osobnosti na úplnom počiatku ľudstva až po hrozbu nadvlády umelej inteligencie vyspelej civilizácii v budúcnosti. Trpezlivosť vyžadujúce tempo filmu výstižne alegoruje dĺžku života človeka, a v prepojení s hĺbkou a tajuplnosťou vesmíru i vzdialenosť odpovedí na jeho existenčné otázky. Až na tie zastaralé inverzné filtre pri záverečných preletoch nad krajinou úžasne nadčasová záležitosť. Obraz reštaurovanej verzie, ktorá vchádza do našich kín vďaka Projektu 100, je perfektný. ()
Příliš zdlouhavé a příliš nudné. Knížku jsem četl a ne že by se mi nelíbila, ale už i ona byla zdlouhavá. Nemylte se, na Clarkea nedám dopustit. Například Zpěv vzdálené Země nebo Měsíční prach, Město a hvězdy či Setkání s Rámou jsem četl jedním dechem. Ale Vesmírná odysea je v pravdě Odyseou. Straussův valčík Modrý Dunaj mám rád, ale ne když se na něj musím dívat půl hodiny s nejdříve nádhernými (a to i dnes) triky z vesmíru, který jsou však příliš ospalý a únavný po deseti minutách (a ony trvají mnohem dýl). Navíc mi přišlo, že někdo omylem zavadil o hlasitost a tak se z toho stal spíš koncert. Příběh je sice zajímavej, ale muselo by se to prostříhat aspoň na 90 minut. Takhle je to příliš zdlouhavý, některý pasáže jsou tak únavný, že u toho vydrží jenom odhodlanej divák. Mamka to po prvních 35 minutách zhodnotila slovy: "Kdo se na to může dívat?" A já s ní souhlasím. Film, kde se něco děje prvních a posledních dvacet minut z celkových 140 není nic, co bych chtěl vidět příliš často. Ale za perfektní zpracování prostředí, triků a miniatur musím ty dvě hvězdy dát. ()
To by mě zajímalo kdo to bez přečtení knihy pochopí. Kubrick nějak z čistokrevné Clarkovy sci-fi udělal něco velice divného. Ano začíná to stejně, zhruba, pak jako kdybychom přeskakovali kapitoly a konec, který jsem považoval za důležitý, tady jaksi není. Filmu chybí účel, který je v knize poměrně dobře popsán. Cesta prostorem je prezentována jinak. Místo Saturnova měsíce se letí jen k Jupiteru. Je tu spousta odchylek, které mě mrzí, ale spousta věcí, které předčily má očekávání. Černá deska nebo třeba pohodářský sympaťák HAL 9000 zůstal stejný. No víceméně docházím stejně k závěru, že srovnávat se moc nedá právě kvůli jisté osobitosti, které obě média mají. Snad jen místy mě mrzela zbytečná roztahanost způsobená nejspíš Kubrickovou fascinací prázdým vesmírem. Hvězdička dolů je za jistou pitoresknost v první půli, která je způsobena tím, že "budoucnost" místy stále působí jako 70tá léta, zároveň je však neuvěřitelně pokroková a promyšlená. Je to čistě subjektivní pohled na věc a starým pardálům to asi ani nepříjde, jenže já jsem v tomhle ohledu dost choulostivý. Může za to právě ta věc, že snímek předběhl svou dobu. Díky tom ale stanovil jisté standardy v žánru takže... pff. ()
Stanley to vychytal. Planeta opic nebyla první. První byla Planeta opic Stanlehyo Kubricka:) Pravdou je, že toto umělecké dílo rozhodně není pro každého a může být vnímáno odlišnými směry. Ona zdlouhavost záběrů mi vůbec nevadila. Stejně jako jejich mlčenlivost a klid. Jako bych úplně vnímala tu nicotu vesmíru, nekonečný prostor a "hvězdný" klid. Vizuálně je Vesmírná odysea excelentní, stejně jako svým operním hudebním doprovodem, který společně dohromady vytváří zvláštní, specifický a těžko popsatelný zážitek. O čem vlastně je Vesmírná odysea? Nevím. Slovy je těžko definovatelná. A přesně tak to mistr Kubrick chtěl. Je to skryto v časoprostoru, v nekonečnu, do kterého nevidíme, nevíme, co se v něm skrývá a jeho hloubku si možná ani nedokážeme představit. ()
Tak jsem se rozhodl, že si zase jednou rozšířím filmové vzdělání a kouknu se konečně na opěvovaný Kubrickův kousek. A musím říct, že jsem docela zklamán. Vizuální stránka filmu je opravdu vynikající a předběhla svou dobu, o tom není pochyb. Též po hudební stránce nemám co vytknout. Jinak je to ale nuda s hodně pomalým tempem, nad kterým jsem pomalu ztrácel nervy. Tenhle Kubrick mě zkrátka absolutně minul a radši si pustím ještě několikrát svůj oblíbený Mechanický pomeranč, než tohle. ()
Galerie (329)
Zajímavosti (242)
- Hlas počítače HAL 9000 (Douglas Rain) chtěl ve své písni "A Perfect Sense (Part 1)" použít Roger Waters, ale Stanley Kubrick mu to nepovolil, protože v roce 1971 mu skupina Pink Floyd, jejíž součástí Waters byl, nedovolila použít instrumentální skladbu "Atom Heart Mother" do filmu Mechanický pomeranč (1971). Waters proto místo tohoto hlasu nakonec použil hlas jednoho ze svých hudebních techniků. (Beckett51)
- V roce 1958 natočil Pavel Klušancev v tehdejším Sovětském svazu naučný dokumentární film Doroga k zvezdam (1958), který velmi realistickým způsobem zobrazuje budoucnost dobývání kosmu člověkem. V tomto dokumentu použil speciální efekty a postupy, které Stanley Kubrick o více než desetiletí později zkopíroval právě v tomto filmu. Některé záběry se zdají být doslovnými kopiemi původních scén z dokumentu. (_ksilt)
- Stanley Kubrick žádal o pojistku u světově známé pojišťovny Lloyd's of London k náhradě škod pro případ, že by došlo před vydáním filmu k objevu mimozemského života. Pojišťovna toto zamítla. (HellFire)
Reklama