Režie:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(více)Diskuze
jasné, ale samé vulgarizmy 4. cenovej, tak sa ani Pohlreich nevyjadruje, myslím že hromadou nadávok shodiť takýto film je úbohé
dorazil mňa komentár a hodnotenie Odpad!, ktoré tomuto filmu dal Verbal, sledujem jeho primitívne komentáre už dlho a myslím že ten človek by mal byť zavretý niekde v ústave pre duševne chorých
na příspěvěk reagoval JohnnyBane
Trochu netradiční videorecenze. :-) https://www.youtube.com/watch?v=M9LFpNNj5Z
Tento film není vůbec nudný. Jen je zvoleno tempo úměrně hloubce tématu.
na příspěvěk reagoval fefee
Škoda že to nemohli natočít více o tom filmu docela se mi to líbilo .
Neví někdo proč to bude znova v kinech? Nějaký remaster nebo něco? Že by 3D? :-D
na příspěvěk reagoval L_O_U_S, shootThemUp
Tak tedy jsem včera opět po nějakém čase a zcela náhodou shlédl tento opus .A nenásilně mne to přeneslo do počátku nás všech .Ono rozjímání a následný ohromný intelektuální výkon praprapraživočišného prapředka, který díky jednoduché asociaci uchopil do ruky kost a zabil. Cosi zemřelo a cosi mohlo žít, jít dál, otevírat další a další dveře. Obrovské množství bílkovin ve stravě nutných k rozvoji mozku a inteligence. Nevyhnutelné a nutné zabíjení a dravost vedly k čemusi, co tyhle fenomény začalo regulovat a zneužívat současně. Fantastické. A my jsme tady a myslíme, že ovládáme, myslíme, že řídíme, žijeme a přemýšlíme. Jen díky počáteční asociaci.......Onen živočich na počátku jistě nepřemýšlel, snažil se přežít a předat své geny s těmi drobnými korekcemi od "tam těch" z vesmíru těm dalším....tedy nám v konečném důsledku. Sakra, ale co s tím vlastně děláme???? Jsem Ten, jenž hledí na Měsíc? Jo, jo, to kdybychom věděli.....A
na příspěvěk reagoval stuntmanMIKE
Doporučuji vyslechnout rozhlasový pořad o filmu s doc. Vladimírem Suchánkem:
http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/krestanskavlna/_zprava/vesmirna-odyssea--1185130
Jsem do klasické hudby absolutní blázen, ale osobně "Modrý Dunaj" a další vídeňské valčíky z pera rodu Straussů také zrovinka moc nemusím (vlastně vůbec); ovšem ve spojení se záběry v tomto filmu to pro mne bylo labůžo. ;-D Dílo páně Richarda Strausse (pozor - kdyby náhodou někdo nevěděl - nemá se stejnojmennou rakouskou dynastií pranic společného!) a G. Ligetiho je mi naopak velmi blízké, takže mne (nejen) ve filmu těší. Avšak i já mám mnohem oblíbenější skladatele (ať už klasické či filmové hudby).
rounen: jo, jo, znám ty filmy. Odysea je víc o estetice, skloubení obrazu a hudby. Někdo ty pasáže s valčíkem nazývá tancem kosmických lodí. Není to možná moc cool v dnešní době, ale musíš uznat, že uměleckou hodnotu to má (nejsem teda žádný znalec, ale rozdíl mezi moderním uměním a Odyseou je znatelný i pro laika jako jsem já). Navíc ten film byl točen v době, kdy se nepodnikaly cesty robotů na Mars, jako dnes – pro tehdejší diváckou obec to musel být jistě vzrušující zážitek (naštěstí myšlenka filmu přetrvává dodnes, zejména proto se říká, že film nestárne, že je nadčasový).
Mikesz_ff: ta hudba mi nějak nevadí, ale nepříjde mi nijak zvláštní... prostě pohodovka... pokud jsi viděl třeba Mechanický pomeranč, Osvícení, nebo Eyes wild shut, tak tam byla psychologická hudba, která ti dělá film napínavější a hraje ti na emoce... no je to o vkusu, každý to bere jinak...
rounen: asi je to jak píšeš o vkusu. Odahuduji, že si pěstuješ lehký odpor ke klasické hudbě a výtvarné umění tě asi také ve volném čase příliš nenaplňuje.
Folwar: samozřejmě jsem film pochopil, ale podle mě tam byly zbytečně nudné scény... ten děj (kde mimozemský objekt dal chytrost opicím a poté jej našli lidé) je příliš zdlouhavý... hodně času zabíralo kecání v raketoplánu... a mě osobně tento film nesedl vkusem... jinak má Kubrick lepší filmy, napínavější, psychologické, s dobrou děsivou hudbou...
tjn prvni je to nekde v zoo a pak v hotelu, nechapu hej max 2*
bohužel tohle byl nejslabší film od Kubricka... absolutně mi nesedl scénář, ani hudba... 3*
PetrVabruscak: Videohovor byl už v Metropolis (1927), o hře nevím.
Byl někdy předtím ve filmu videohovor a počítačová hra?
rscott: vďaka moc za info, pokiaľ sa nič nepredvídané nestane, určite sa zastavím.
Pro případ, že by někdo nepochopil příběh a smysl filmu, zde je vysvětlení v podobě videa http://www.kubrick2001.com/
SPOILERY, tak bacha. Sám Clark píše v úvodu své 2010: Druhé vesmírné odysey, že příběhy knihy a filmu vznikaly současně a navzájem se ovlivňovali. Jinak 2001 vychází ještě ze starší povídky A. C. Clarka Hlídka. Také ve jmenovaném úvodu píše, že se často na přesné podobě příběhu s Kubrickem neshodli a proto se obě verze 2001 často od sebe liší (předfinále v knize je na Japetu -MAT-2 na jeho povrchu-, měsíci Saturnu, kdežto ve filmu je to u Io Jupitera -MAT-2 v prostoru na spojnici středů Io a Jupitera- (v knize použila Discovery přitažlivost Jupitera pro katapultování se dál k Saturnu); sekvence zešílení Hala se taky značně odlišuje v obou verzích - v knize Clark nenechá Bowmana po smrti Poola vyjet zkratkovitě v kapsli ven, ale nedá mu ani vteřinu času a pomocí Hala ho chce vypustit rovnou do vesmíru odsátím atmosféry z lodi; atd...). Nicméně v tom samém úvodu ještě čtenářovi oznámí, že 2010 navazuje ve všech klíčových momentech na film, což mě trochu mrzí, ale nedá se nic dělat.
Přesně tak, správní intelektuálové se stravují pouze ve vybraných kavárnách!
termi: Jestliže si přečteš, co se tady v diskusi píše, a to,co se tady píše je všechno možné, než diskuse, pak nutně dojdeš k otázce, co to tady vlasně je.Další část puzzle získáš na Diskuzi...začátečníci...apod! Je to eklhaft.Tlupaščašků, kteří patří do jídelny mekáče k hamburgerům.Nic víc! Čertví kdo zde filtruje lidi, kteří se do báze dostanou a podle jakých kritérií je sem pouští?.A
děkuji, alespoň někdo
termi: Tak nevím, jak do toho zapasovat filosofii, či ideologii Friedricha Nietzscheho.Svého času jsem četl Zarathustru, s přítelem jsme rozebírali Nietscheho teorii o "nadčlověku", kterou tak odporným způsobem překroutili a zneužili nacisté.Je to u růstu, sebevzdělání a poznání.Román Clarkeho a film Kubricka vyprávějí o jednom a tomtéž.Je tu náznak deismu.Tedy na počátku byl Bůh, který do toho šťouchl a pak se to vše valilo podle fyzikálních, biologických respektive společenských zákonů.Vzpomeň na jednu pasáž Clarkeho románu..."..protože nenalezli ve vesmíru nic cennějšího než myšlení, podporovali jeho vznik, kde jen mohli.Na lánech, které oseli někdy sklízeli, někdy se nevyhnuli plení.Dělali to beze zloby, nenávisti, ale také bez slitování.Věděli, že se sem již nikdy nevrátí.Ale zanechali zde pomocníky, kteeří jim dali včas vědět, kde život vylezl z planetární kolébky a zvedl hlavu ke hvězdám... " Konec citace.Implikuje to otázku proč a kam jdeme, či jsme nasměrováni?Provaz má ale roztřepené oba konce,a to je na tom to krásné.Nevíme, co bylo před tím, než se prapraprapředek chopil kosti a zabil jí prase, aby měl co jíst a nevíme také, co bude potom..Tedy bude-li nehmotná existence jen ve formě záření...Ale dost.Tohle už stačí.Film i román nechává otevřených mnoho dveří, a je to tak dobře!