Režie:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(více)Videa (5)
Recenze (1 625)
Představte si tvůrce, který dokázal maximální vrchol ve své práci, kde dosahuje vrcholné limity - tam si Stanley Kubrick pohrává a přidává další detaily do naprosté dokonalosti (tam, kde Stanley Kubrick ve své práci skončil ho nemůže jiný režisér jakkoliv následovat). Dílo, které pochází z jiného světa, nebo dílo, které může být odkazem naší civilizace pro mimozemskou civilizaci (jak to všechno kolem nás vzniklo?). 2001: A SPACE ODYSSEY mi mluví z duše. Tohle dílo mně zavedlo daleko za náš svět, při prvním zhlédnutí jsem se možná dotknul hvězdy, to jsi přesně nepamatuju, ale jedno vím jistě, nikdy na ten pocit nezapomenu. Vesmírná představivost už není minulostí, je nám odhalena, můžeme sledovat její krásu, tajemství a její nekonečnost. Existuje konec? Jiné světy? Nebo můžeme proniknout do jiné galaxie, jiné dimenze, nebo se vrátit v čase? ******* Myšlenka, která spadá do nejpřitažlivějších snů - ve snech, kterých se může divák během sledování dotknout a po skončení díla ve svých myšlenkách i splnit. **************************** ()
Na dnešní poměry velice náročný film (je nutné vidět víckrát), který by v současnosti komerčně neuspěl. Kubrick dává divákovi zabrat (film nemá hrdinu, chybí jasné vysvětlení), ale přesto (možná právě proto) je to takový klenot. I po 30 letech uchvacuje výtvarnou propracovaností, triky nepůsobí nijak trapně. Rozhodně jeden z nejlepších sci-fi filmů všech dob. Lituji jen toho, že jsem to nikdy neviděl na velkém plátně. ()
To by mě zajímalo kdo to bez přečtení knihy pochopí. Kubrick nějak z čistokrevné Clarkovy sci-fi udělal něco velice divného. Ano začíná to stejně, zhruba, pak jako kdybychom přeskakovali kapitoly a konec, který jsem považoval za důležitý, tady jaksi není. Filmu chybí účel, který je v knize poměrně dobře popsán. Cesta prostorem je prezentována jinak. Místo Saturnova měsíce se letí jen k Jupiteru. Je tu spousta odchylek, které mě mrzí, ale spousta věcí, které předčily má očekávání. Černá deska nebo třeba pohodářský sympaťák HAL 9000 zůstal stejný. No víceméně docházím stejně k závěru, že srovnávat se moc nedá právě kvůli jisté osobitosti, které obě média mají. Snad jen místy mě mrzela zbytečná roztahanost způsobená nejspíš Kubrickovou fascinací prázdým vesmírem. Hvězdička dolů je za jistou pitoresknost v první půli, která je způsobena tím, že "budoucnost" místy stále působí jako 70tá léta, zároveň je však neuvěřitelně pokroková a promyšlená. Je to čistě subjektivní pohled na věc a starým pardálům to asi ani nepříjde, jenže já jsem v tomhle ohledu dost choulostivý. Může za to právě ta věc, že snímek předběhl svou dobu. Díky tom ale stanovil jisté standardy v žánru takže... pff. ()
Zvláštní kombinace hudby a obrazu, legendární "Modrý Dunaj" a vesmírné stanice, tajemný monolit a cesta do neznáma. Ve své době nejpřevratnější scifi svým významem daleko překonávajícím Star Wars, Star Trek a podobné ptákoviny. Těžko se to porovnává s knihou, oboje má svoje. Kdo nečetl, ať letí do knihovny. Všiměte si, jak Kubrick dokáže mistrně budovat tísnivou atmosféru s minimem akce. Obyčejná výměna řídící jednotky antény má napětí pěti filmů s přemírou efektů a akce. Film má v sobě ještě to nadšení a radost z poznávání nového a neznámého, kterou jsem cítil jako kluk nad dobrodružnými knížkami. Film tak chápu jako oslavu člověka a jeho schopností podnikat a pronikat do neznámých oblastí vesmíru i poznání. ()
Co je vlastně zač onen mysteriózní černý monolit? Je HALovo nabytí vědomí nevyhnutelným mechanismem evoluce, anebo jen nešťastnou poruchou? Je osud, který postihl astronauta Davea happy endem, či tragédií? Počínaje Wikipedií a konče snad každou filmovědnou encyklopedií si můžete projít, o čem všem Vesmírná odysea možná je; ale možná také není. Především se totiž dodnes jedná o opojný audiovizuální zážitek, který má smysl především prožít – a to pokud možno v kině. Více zde. ()
Galerie (326)
Zajímavosti (240)
- Film byl už několikrát parodován v seriálu Simpsonovi (od r. 1989). Například ve 43. dílu (Cena lásky, 1991) se Homer Simpson coby opice opře o černý monolit a nakloní jej. Ve 24. epizodě 3. série s názvem Brácho, můžeš postrádat dva tácy? (1992) se Homer dotkne nebe, když dá Uvolňovač páteře 2000 naplno. V 15. epizodě 5. série s názvem Hrdinný kosmonaut Homer (1994) se Bartem vyhozená fixa změní – střihem přes osu – na satelit stanice Fox, jenž uhodí hvězdné dítě do hlavy. A ve 270. dílu má centrální procesor Ultradomu 3000, kterému propůjčil svůj hlas Pierce Brosnan, stejné sklony jako HAL 9000 (Douglas Rain). (smirdik)
- Natáčelo se od 29. prosince 1965 do 7. července 1966 ve Španělsku, Anglii a Utahu (USA). (Varan)
- Najobľúbenejší film Toma Hanksa. (MikO_NR_1909)
Reklama