Režie:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(více)Recenze (1 625)
Neuveriteľne nadčasový film, dychberúce efekty (v kontexte ich vzniku), škoda len, že pointa tak trochu ušla a ťažko povedať, či by mi druhé zhliadnutie pomohlo ju nájsť. Veľmi dlhá stopáž, neskutočne sa to vlieklo, ale na druhej strane oddychovka ktorá ostane v hlave ešte nejakú dobu. 3* za nadčasovosť a osobitý štýl. ()
Arthur C. Clarke vraj raz povedal: "Pokiaľ chápete 2001, zlyhali ste. Chceli sme položiť viac otázok než odpovedí." Toto vyjadrenie ma uspokojilo. Vesmírna Odysea sa zrejme pochopiť ani nedá, no každopádne ide o umelecké dielo, ktoré neskutočne predbehlo dobu (hlavne efektami). Každopádne som si toto dielo úplne neužil a nadšenie striedalo nudu. ()
Nevím úplně co si o tomhle myslet. Vyloženě jsem se nenudil, ale taky vůbec nebavil. Samotné téma je zajímavé a řada věcí ve filmu docela hezky promyšlená, zpracování je ale poněkud zvláštní. Nemá takřka žádné emoce, žádnou atmosféru, řada scén je nesmyslně roztahaných a to i těch, kde se prakticky nic neděje, Nechápu jaký k tomu měli důvod, dlouhé je to i bez toho. Konec je pak vyloženě abstraktní, asi má nějaký umělecký význam, ale já ho nechápu. Celkově bych do toho znovu nešel. ()
SCi-Fi je můj oblíbený žánr, ale toto byla jedna velkáááááááááá nudáááááááááááááá. Efekty na svou dobu nevídané, ale to je tak asi všechno... ()
Nuda až to bolelo..... ()
V 68 bych z toho byl asi na větvi, ale dneska.... bože, taková píp... Neskutečná nuda a spíš koncert než film. V životě už ne, fuj tajbl to bylo strašný.. brr ()
Film má až únavné tempo, avšak pokiaľ sa dokážete prispôsobiť tomu, ako film pracuje s tempom, je naopak ono tým, ktoré vás drží v pozornosti. Kamerovo je film až dramaticky presný a svojimi zábermi vytvára dojem bez gravitačného stavu a akéhosi "plávania" po vesmíre. Myšlienka obáv z umelej inteligencie, je v tomto kontexte aj dnes, možno povedať, niečím veľmi aktuálnym. Od začiatku až do konca tak film presahuje svoju dejovú líniu scénami, ktoré sa snažia znázorniť estetickosť vesmíru, pričom to celé podčiarkuje geometricky presné vesmírne lode a ich elegantné lietanie po nekonečnom vesmíre. Záver už len podčiarkuje to, že film nie je o dejovej linke, ale primárne o ľudstvu, čo potvrdzuje aj začiatok ktorý sa odohráva na "úsvite" toho celého, pričom na konci sa ako keby len náhodne pýtal, kam toto ľudstvo svojim, už vtedy, vedeckým pokrokom smeruje. Film nemožno vnímať ako klasický žáner, ktorý má začiatok, pointu, priebeh a nakoniec záver, ale hlavne ako až metafyzickú snahu o implicitné zachytenie človeka. Nie je toto snáď s časti aj podstata umenia ? Nie len explicitná výpoveď ale aj implicitná otázka ? Aj pre to je to pre mňa film, ktorý určite patrí medzi umelecké diela a má právo, podľa mňa, sa označovať za umenie. ()
Bez ohľadu na to, kto to natočil, kedy a kto napísal knihu, ktorá bola predlohou scenáru, nemôžem hodnotiť lepšie. Pretože som sa 99% filmu nudil, wtf momenty, keď som nechápal vôbec nič z toho, čo sa na obraze deje striedali momenty, keď som dokázal dianie odhadnúť na štvrťhodinu dopredu. NIE, nemám v pláne čítať knihu k niečomu, čo bolo podané tak nudne. Nakoniec som film dopozeral (resp. apaticky dopočúval) na pozadí Možno som len videl priveľa moderných sci-fi filmov a som príliš mladý, aby som dokázal oceniť toto dielo. A možno k tomu ostatní hodnotitelia dostali nejaké drogy. ()
Hovorí sa tu o úžasných efektoch a vizualizácii, ktoré sú na tú dobu naozaj úžasné, ale scény boli brutálne dlhé, uspávajúce a vyčerpávajúce. Keby som nastrihal film len na scény, v ktorých sa hýbe príbeh, film by mal z dvoch hodín cca 30-45 minút. Majú byť filmy o tomto!? Myšlienka bola dobrá a pokroková, ale za mňa naozaj zle spracovaná. Je to ako keby som vám chcel vysvetliť prečo jablká padajú zo stromu na zem a začal by som tým ako vyrastá strom, a skončil by som myšlienkou, že jablká sú vlastne ilúzia, ale to už by som vám nepovedal prečo. K tomu by som tam nahádzal nastrihaný dokument prírody s tak dlhými scénami, že by ste pri tom zaspali, no zároveň do toho ešte namiešal epileptické zábery, a do pozadia by som vždy pri pohľade na jablko vložil hudbu, pri ktorej máte chuť sa zavesiť, aby ste to už nemuseli počúvať. Pre mňa zatiaľ najpremárnenejšie 2 hodiny môjho života sprevádzané nudou a nudou. Buď je to šialenou davovou psychózou precenený film, alebo som zlý divák. ()
Tak jsem si to po letech pustila a byla to ztráta času. Už chápu proč jsem si to moc nepamatovala, ono tam není nic, co mě nějak silněji zasáhlo. Je to strašně dlouhé a pointa je taková nejasná. Spousta záběrů vesmíru a klasické hudby. Dalo by se to sestříhat na půl hodinu max hodinu a myslím, že by to vyznělo stejně. Mechanický pomeranč se mi nelíbil, ale je tam spousta věcí, které diváka nějak zasáhnou a nutí přemýšlet. Tohle dílo mě neoslovilo nijak ani před 20 lety ani teď. ()
Absolutní vrchol žánru Sci-fi. Zajímavé je to, že na rozdíl od jiných Sci-fi filmů, není ani trochu akční, není vlastně ani nijak dobrodružný, ale naopak mystický, pomalý a hlavně neuvěřitelně atmosférický. Rozhodně tohle tedy není film pro běžného popcornového diváka. Pokud se ale vžijete do Straussovi hudby, do těch vesmírných záběrů, tak vám tento film přijde hypnotický a pak jenom začnete přemýšlet, co Vám chtěl Kubrick sdělit, a nejspíš, každý ten film pochopí jinak. Na čem se ale nejspíš všichni shodnou, je to, že Kubrick byl génius a vizionář a že tohle je jeden z nejdůležitějších filmů vůbec. ()
Tohle je klasika. Né každého baví, ale mě bavil na tolik, že jsem si ho druhý den pustil znovu. Je to naprosté geniální a úchvatné. ()
Nádhera na oči, krása na uši. Ovšem udržet pozornost celou dobu, od první minuty do poslední, to je nadlidský výkon. Kubrickova díla jsou u mě vždy mezi prvními příčkami, Vesmírná odysea do nich bohužel nepatří. Knihu jsem nečetla a tak nemůžu posoudit, jestli je problém v knize nebo ve filmu. Nebo je taky chyba ve mně? Co já vím. Ale abych nebyla zloun, tak na dobu ve které tento snímek vznikl - jsem nadšená. Atmosféra vesmíru a kosmických lodí číší tak senzačně z každé vteřiny, ve kterých se objeví, že si opět připomeneme, že nekonečný prostor je sakra uchvacující. Kubrick i kameraman Geoffrey Unsworth si s tím neskutečně pohráli a jsem si jistá, že jiní v té době by to nesvedli lépe. ()
Z tohoto audiovizuálního díla mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu skvěle natočené psychologické sci-fi a na druhou stranu v dnešní době pomalé a táhle záběry na vesmírné modely ve filmu či jiné audiovizuální nekonečné scény. Tehdy z toho asi lidé byly unešení dnes už je to spíše natahování horké kaše a filmu by slušelo tyto scény redukovat, ale zachovat i napětí, který tento snímek rozhodně má. Kdyby šlo na CSFD hvězdičky půlit přidal bych půl hvězdičky za všechny ty scény s HALem a posádkou kosmu a herecké výkony. ()
Strašná nuda, příšerná hudba. Nedokážu si představit na tohle jít do kina a vydržet to - to musela být nuda i v tom 68 roce ... To i ještě starší Baron Prášil je proti tomu skutečné sci-fi. ()
Mnoho lidi tento film zavrhuje. Já sám jsem z něj na rozpacích. Nakonec jsem však musel uznat, že na to, jak je film starý, je doslova nadčasový a použité triky jsou dechberoucí. Jen za to si myslím zaslouží alespoň čtyři hvězdy. ()
Nuda,sed,nuda,sed .. , ()
Tohle GENIÁLNÍ NADČASOVÝ DÍLO zasahuje do oblastí jako vědeckofantastickej žánr, kvantová mechanika a optika inflačního multivesmíru, kosmologie, sociologie, morfický pole, filozofie, morfická rezonance, kompendium Akasha, efekt Vyššího muže a unitární kvantová dimenze. Pracovali na něm společně dva lidé: anglickej spisovatel, vědec, vynálezce a badatel Arthur Charles Clarke (16. 12. 1917 – 19. 3. 2008) a americkej režisér, scénárista, producent, kameraman, střihač, zvukař a herec Stanley Kubrick (26. 7. 1928 – 7. 3. 1999). Vytvořili tak uměleckej skvost, jakej nemá obdoby. Je však nutný podotknout, že ne každej ho pochopí. Film „2001: A Space Odyssey“ (v Kubrickově režii), jehož stopáž činí 149 minut, měl svou světovou premiéru ve Washingtonu, D. C. dne 2. dubna 1968 a v československejch kinech pak 29. května 1970 pod názvem „2001: Vesmírná odysea“. Tenhle snímek jsem několikrát viděl a vždycky při jeho zkouknutí mě nadchne. Kniha „2001: A Space Odyssey“ (jejím autorem je Clarke) poprvý vyšla v Americe 6. června 1968 a její první vydání v češtině pod názvem „2001: Vesmírná odysea“ se datuje do roku 1971 (nakladatelství Svoboda). A přiznám se, že tenhle román jsem čet dvakrát. Celej příběh se odehrává v rozpětí milionů let a začíná v době, kdy na planetárním nosiči Gaia žili lidoopi. Nedaleko týhle tlupy se objeví černej monolit, jenž ovlivňuje myšlení lidoopů. Další část se odehrává v roce 2001. Lidstvo objeví na Měsíci záhadnej útvar neznámýho původu, zvanej monolit. Po přistání na Měsíci se Dr. Heywood Floyd (herec William Sylvester) vydává k vykopanýmu monolitu (byl vykopán z podzemí). Ten náhle vyšle rádiovej signál k planetě Jupiteru (v knize k Saturnu). Po roce se k Jupiteru vydá kosmická loď Discovery s úkolem zjistit údaje o příjemci signálu. Kvůli utajení ale přinejmenším bdělá část posádky (druhá část posádky je v hibernaci) nezná celej obsah mise. Palubní počítač HAL 9000 je o skutečném cíli mise informován, což vede ke konfliktu v jeho „vědomí“. Tento rozpor ústí ve snahu odstranit zdroj konfliktu, kterým je jeho lidská posádka. Film tak zobrazuje střet člověka s umělou inteligencí… Snímek naznačuje, že jeden z možnejch výkladů je zánik starý formy lidský existence a posun lidstva k jiným měřítkům a dimenzím. A celej tenhle geniální nápad se zrodil v 60. letech 20. století ve vědomí pánů Clarke a Kubrick. ()
Tento film je definitívne jedným z najlepších filmov sci-fi žánru, a pravdepodobne jeden z najlepších filmov v celej histórii kinematografie, filmov, videí, pohyblivých obrázkov vo všeobecnosti. Je prototypom, stelesnením, esenciou, archetypom a typickosťou celého média. Všetko od celej filozofie je absolútne úžasné (prvých 20 minút je bez akéhokoľvek dialógu), špeciálne efekty sú nad svoju dobu a čas kedy bol film natočený. Príbeh je veľmi krásny a Stanley Kubrick si naozaj zaslúži veľmi špeciálne a jedinečné miesto v histórii vďaka vytvoreniu tohto filmu (a samozrejme ďalších filmov). Film tiež obsahuje najlepší, najvýnimočnejší a najfascinujúcejší strih v histórii filmu. Je to tiež stručná história celého ľudstva (od úplného začiatku) - prehistorická doba po prítomnosť a aj budúcnosť. Tento film je doslova vhodný pre každého jedného človeka na tejto planéte Zem. Aj pre ľudí, ktorí nemajú radi sci-fi. ()
Kinematografie by se dala rozdělit na dvě etapy - filmy, které vznikly před Odyseu a filmy které vznikly až po ní. Revoluční film. A jak řekl sám Kubrick spolu s Clarkem - naším záměrem bylo položit víc otázek než odpovědí. Abych upřímně řekl doteď jsem pochopil z filmu minimum a to jsem to viděl už 2 krát. Není to pro nikoho, který chce scifárnu všech možných epických scén. Tohle je filozofický film o celém lidstvu, života a smyslu. A hlavně je třeba mít na to čas a náladu. Když by se tyhle 2 věci nestřetly, tak byste mohli vypnout film po prvních minutách. Film je neskutečně pomalý, ale zároveň je to záměrně. Kubrick si nepřál nedočkavý diváky, ale diváky, kteří budou bedlivě sledovat každou scénu a neustále o snímku přemýšlet. Připravte se na scény typu 2 minuty černa jen s divnými zvuky apod. ()