Barry Lyndon

Vizuálně dokonalé dílo mistra Kubricka! Z technického hlediska není snímku co vytknout. Na člověka úplně dýchne atmosféra té doby. Úžasná kompozice obrazů, vynikající kamera ( po zásluze odměněna oscarem ), dokonalý výběr in ( ex) teriérů, parádní dobové kostými, vše doplněno vhodně zvolenou hudbou. Vynikající herecký výkon zde podává Ryan O' Neal jako Radmond Barry. Barry Lyndon je lehce sarkasticky vyprávěný příběh bezvýznamného Ira, kterému se podaří vystoupit na vrchol společenského žebříčku, aby následně zažil tvrdý pád. Snímek ( ač má 184 minut ) nenudí , ba právě naopak a pokud se člověk naladí na pomalé tempo vyprávění příběhu, tak si to bude parádně užívat ( tak jako já) . Největší podíl na výsledku má bezesporu mistr Stanley Kubrick ( toho oscara by si zasloužil ) . Jedná se o nadčasové dílko. p.s. nemůžu nezmínit vynikajícím způsobem odvedenou práci vypravěče, který má na výsledné podobě snímku velkou zásluhu. Kdo viděl, ví o čem mluvím! (29.05.2009)

Jednou jsi dole, jednou nahoře. Tohle rčení dokonale vystihuje životní peripetie dobrodruha Redmonda Barryho, který se z pozice nýmanda z malého irského hospodářství dokáže vypracovat na majitele šlechtického titulu a vítaného návštěvníka domácností těch nejvyšších společenských kruhů. Pravda, prostředky, které při svém vzestupu volí, nejsou tak úplně košer, a tak se změna jména a identity celkem hodí. Ne nadarmo se ale říká, kdo s čím zachází, tím taky schází. Stanley Kubrick byl známý svou precizností hraničící s posedlostí a megalomanstvím. Úzkostlivě dbal o každý detail, nechal vyrobit kostýmy a doplňky podle dobových náčrtů, pečlivě vybíral lokace a z pohledu fanouška historického žánru se mu stěží dá něco vytknout. V případě Barryho Lyndona platí snad ještě víc než v jiných Kubrickových snímcích, že zde vyniká jeho schopnost vytvářet výtvarně úchvatné obrazy s dokonalým barevným provedením a kompozicí. Panoramatické záběry krajiny, sídel, armádních ležení a bojových střetnutí představují pastvu pro oči, podobně jako divákův sluch potěší přesný výběr hudby různých žánrů, který charakterizuje různá sociální prostředí a dotváří náladu. Barry Lyndon znamená pro zachycení atmosféry 2. poloviny 18. století totéž, co Amadeus pro období rokoka a Markéta Lazarová pro raný středověk. Celkový dojem: 95 %. (06.08.2018)

Konečně jsem splatila starý dluh...Barry Lyndon je ledovec. Monumentálně chladný a úchvatný. A většinu z něho tvoří část, která je skryta. Ano, pohltil mě. 184 minut zhudebněných obrazů, fascinující odcizení, které paradoxně přitahuje.....Ne, tohle kouzelné dílo neoplývá duchaplnými dialogy ani nečaruje s psychologickým vývojem hlavního bezkrevného anti-hrdiny..... Středobodem Kubrickovy pikareskní adaptace (Thackerayovo porozumění upravil k nemilosrdnému obrazu svému) pro mě nebyl průměrný hochštapler Barry a jeho sinusoidní toulky světem nahoru a dolů po společenském žebříčku, ale vypravěč, jehož neúhybnou metodou je satirický komentář. Distance je velmi mocnou zbraní, protože nutí diváka pod lupou sledovat dílo, které není řinčivým historickým filmem, ale ani příběhem hrdiny, kterému straníme. Jeden z filmů, kde můžete převyprávět děj obraz po obrazu a přitom o něm nevypovíte vůbec nic. Tenhle obtížně uchopitelný portrét z časů Sedmileté války nenese žádné jednoduše dékodovatelné poselství a ponoření do něj je jiného druhu, protože má jinakou strukturu a pomalost tu není pomalostí, ale procítěností tahů na plátně. Zvláštní smyslový zážitek, ve kterém se i ostrý otisk režisérovy osobnosti nádherně rozpil v barvách a tónech. Drama, díky kterému se mi záhadně zkrátily tři hodiny života, potože v Barry Lyndonovi čas plyne jinak. Kubrick natočil svým způsobem nonverbální film- říká toho hodně, ale jen málo z toho říká slovy. (10.05.2007)

Jsou filmy, které jsou dokonalé a pak jsou filmy, oproti kterým jsou ty dokonalé pouhopouhou odpudivou slizkou (nic proti slizkám) a tohle je jeden z nich, naprosto špičkově odvedená práce ve všech možných ohledech a nehynoucí slávu a vzývání by si zasloužila i ta nejšpinavěší přezka od bot zde se vyskytující a Cubrick je jednoduše mág filmových pásů (proto si také jeho filmy dávkuju hodně pozvolna, neboť vypackat si je během pár dní by bylo nezměrné plýtvání, další si možná dovolím na vánoce). Skvěl odvyprávvěnej příběh, který by snad u jakéhokoliv jiného režiséra neobstál (a i tady druhá polovina trochu nestíhá, chybí ji lehce ironizující jiskra a i hudební doprovod není tak silný, ale to jsou výtky podřadné) a nevadí tomu ani jindy trochu děs vyvolávající tříhodinová stopáž, která není překážkou, protože tróchen sarkastické podání výsledku hrozně sluší (a taky dokonalá kamera, herci, sličné děvy, výprava, bla, bla blábolobly, bláá). Ideálnější film pro tří tisící hodnocení na čsfd sem si vybrat nemohl. Nemrzí mě to. ... Neomluvím se. Půjdu stejně rád do pekla, jako do Dubinu (30.08.2014)

O Kubrickovi se říká, že nebyl – a ani nechtěl být – skutečným vypravěčem; místo toho přes mrtvoly (herce a štáb) ilustroval svoje postoje a estetické teze. „Kubrick je chladný intelektuál bez smyslu pro humor a jeho filmy jsou přesně takové a stejně jako romantický sadista Hitchcock si i Kubrick počíná jako obsedantní technokrat, který se k umění nachomýtl omylem“ hřímala kritika v roce 1975. Točil filmy o lidech, nebo točil filmy o strojích? Toť věčná polemika salónních debatérů. Na rozdíl od otřesného Spartaka, k němuž se dostal Kubrick takříkajíc na poslední chvíli a nemohl ho kontrolovat, Barry Lyndona si pohlídal a náležitě vyladil a nalezl způsob, jak technicky a autenticky zachytit minulou dobu skrze speciální objektivy (Kubrick si liboval v práci se světlem a sluncem, v aranžování a alternování „magické hodiny“). V tomhle směru suverénně nekolísá, věci jsou přesně na svých místech, srovnané podle zvláštních pravidel, jimž někdy nerozumí ani Kubrick sám. Ale v tom je právě ta síla, krása a čistota Kubrickova díla, a tedy setrvalá (věčná) hodnota – v tom nezúčastněném podání pravdy, v badatelské lhostejnosti. Proto je Barry Lyndon asi jediný film, který přestože vás znaví a emocionálně neuspokojí, máte po jeho skončení nutkavou touhu dopřát si ho znovu. (22.02.2008)