Barry Lyndon

Kubrick je prazvláštní mimo jiné tím, že se neopakuje a každý jeho film se zdá být velmi precizním cvičením na téma některého filmového žánru. Berry Lyndon je v podstatě životopisný film, vyprávějící o vzestupu a úpadku hlavní postavy. Kubrick si ponechává po celou dobu vypravěčský odstup od jeho životního příběhu a stejný odstup vnucuje i divákovi. Setkávám se tu už po několikáté s jeho bezprecedentním chladem, který je patrný snad v každém jeho díle. (S téměř badatelským odstupem sledujeme přípravu zločinu a jeho nešťastné selhání v noir-ovém příběhu „Killing“. S chladnou estetizující magičností se k nám obrací film „2001:Vesmírná Odysea“. A právě lhostejný přístup hlavního hrdiny „Mechanického pomeranče“ k násilí je zdrojem šokujícího působení tohoto filmu.) - Také Barry Lyndon se staví jako pomalá nezaujatá životopisná studie, jež nic (hlavního hrdinu ani děj) nesoudí, jen pozoruje. Přes leckdy emočně vyhraněné události, jež se na plátně odehrávají, působí film překvapivě (téměř) jen na naši rozumovou stránku. Nutí diváka aby sám věci racionálně, bez citového zaujetí posoudil. A právě to je zdrojem jistého neladného dojmu, který z tohoto filmu mám. - Nedozvíme se mnoho o pohnutkách Lyndona k jeho činům. Musíme buď sami začít jeho pohnutky a plány rekonstruovat anebo vnímát jeho činy jen jako projevy nahodilosti. Na svém bohatství, stejně jako na jeho ztrátě, se hlavní hrdina podíllí jen menší měrou. Ani jedno není tak docela důsledkem jeho vědomého úsilí, ale spíše štěstí či naopak fatálního neštěstí. Jeho příběh je nám tak představen jako osudový. Ale třebaže divák sleduje vše jako neodvratné drama, samotný Lyndon se může jen podivovat, kdy vlastně nastoupil cestu neodvratného pádu.- Dějově mi film nejvíc připomínal Zweigova Fuschého, v němž autor rovněž detailně a při tom s odstupem bez stranění sleduje kariéru ctižádostivého a bezzásadového muže i jeho pád. Pokud jde o filmový projev je srovnatelný s pomalými historickými filmy jako Věk nevinnosti nebo třeba Portrét dámy. Svým citovým chladem mi připomíná zejména posledně jmenovaný film , který se předstíráním a nedostatkem citů přímo námětově zabývá. - Ať se na to dívám z jakékoli stránky. Existuje mnoho lepších a zajímavějších Kubrickových filmů. To neznamená, že je tenhle špatný. Není však nadprůměrný nebo geniální. Je jen velmi, velmi precizní. (05.10.2004)

93% - Barry Lyndon je zatraceně dlouhý film, a po celou dobu jeho trvání má stále o čem vyprávět. Miluji Kubrickovu schopnost zachytit kamerou prostor. Na mnoha místech jsem u tohoto filmu užasle zíral, co se všechno do kamery vejde. Děj má fakt spád, a jeho rozdělení na dvě části s přestávkou jsem ignoroval. Vše je jedna linie, kterou člověk pozorně sleduje od začátku do konce. Herecké výkony jsou skvostné. Ryan O´Neal dokázal přesvědčivě předvést vývoj osobnosti během jejího života. Vývoj tak nenápadný, a přece jsem si na konci filmu vzpoměl, jak na mě působil Redmond Barry na začátku... Výběr hudby (Händel, Schubert, Vivaldi, etc.) je už u Kubricka konstantně geniální. Zejména když se po dlouhé době hudba znovu opakuje, a symbolicky tím uzavírá příběh. Nádherný film. (02.02.2006)

Tento Kubrick mě dlouho trošku míjel a popravdě se mi do něj ani moc nechtělo. Přece jen 3 hodiny nejsou málo. Nakonec film díky vybroušeným dialogům a skvělé umělecké kameře pěkně uběhne. Právem může být film považován za nejlepší snímek z 18. století. Protože opravdu tak působí. Veškeré záběry kamery působí jako plátno obrazu. PS: Doporučuji scénu záverečného střeleckého souboje ve stodole. S odstupem času považuji Barryho Lyndona za nejlepšího Kubricka. 110% (15.03.2009)

[9/10] ♫10/10♫ (Hawk, Peregrine) (Eastmancolor /// Produkce: Stanley Kubrick, Bernard Williams /// Scénář: Stanley Kubrick podle románu Williama Makepeace Thackeraye /// Kamera: John Alcott /// Hudba: Leonard Rosenman /// Nepůvodní hudba: The Chieftains, Johann Sebastian Bach, Georg Friedrich Händel, Wolfgang Amadeus Mozart, Giovanni Paisiello, Franz Schubert, Frederick The Great, Antonio Vivaldi /// Oscar: Ken Adam, Roy Walker, Vernon Dixon (výprava), John Alcott (kamera), Ulla-Britt Söderlund, Milena Canonero (kostýmy), Leonard Rosenman (hudba) /// Nominace na Oscara: Stanley Kubrick (nejlepší film), Stanley Kubrick (režie), Stanley Kubrick (scénář)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (31.12.2009)

#76 Tak tentokrát se pan Kubrick příliš netrefil do mého vkusu. Především stopáží, abych byl přesnější. Což o to, prostředí mi nevadilo, dobová hudba byla vskutku libová a herci opět skvělí, ale příběh mě prostě nezaujal natolik, abych se vydržel kochat celé dvě a půl hodiny ! Barry Lyndon je jeden z těch filmů, které dokáži ocenit ale nebudu lhát, že jsem si ho užil, protože upřímně, ke konci to bylo spíše o síle mé vůle. 6,9/10 (20.06.2011)