A Clockwork Orange
A Clockwork Orange
Mechanický pomaranč
A Clockwork Orange
Režie:
Stanley KubrickScénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrají:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Miloval násilí, sex a Beethovena. Malcolm McDowell v britském kultovním filmu. Žije jen pro tři věci: násilí, sex a Beethovena. Alex deLarge, vůdce čtyřčlenné party výtržníků, před níž si není nikdo jistý. Chodí v buřinkách a bílých kostýmech s velkými suspenzory, navštěvují mléčný bar „Korova" a pijí tamní specialitu – drogami obohacené „moloko", které je pokaždé vybudí k pořádné dávce ultranásilí. Tu brutálně zmlátí opilého tuláka kdesi v podchodu, tu se servou s konkurenčním gangem, tu přepadnou poklidný dům spořádaných občanů... Pak se však jednoho dne ono pověstné ucho utrhne a Alex skončí ve vězení. Ve vězení, z něhož je jediná cesta: stát se pokusným králíkem, nechat si v nejnovějším experimentu „vymýt mozek" tak, aby vše, pro co dosud žil, začal nejen nenávidět, ale přímo fyzicky nesnášet...
Kriminální satira s prvky sci-fi je jedním z nejprovokativnějších filmů režiséra Kubricka. V příběhu, natočeném podle románu Anthonyho Burgesse a odehrávajícím se „v Londýně nedaleké budoucnosti", se – zejména v poruštěné angličtině – projevují vlivy dnes již odeznělé studené války a překračují mnohá tabu, která do té doby v kinematografii byla. Film vzbudil samozřejmě rozporuplné ohlasy, bylo mu dokonce vytýkáno, že díky němu vzrostla kriminalita městské mládeže. O dva roky později, kdy již Kubrick pracoval na Barrym Lyndonovi, bylo násilím vyhrožováno jemu i jeho rodině. Ze všech těchto důvodů byl film – na režisérovu vlastní žádost – v tichosti stažen z kin a až do Kubrickovy smrti nebylo ve Velké Británii povoleno jeho promítání.
Rozporuplný postoj k filmu se projevil i při mezinárodních hodnoceních. Kromě Ceny Kruhu newyorských kritiků za nejlepší film a režii nezískal totiž Mechanický pomeranč nic z řady cen, na něž byl nominován. (Konkrétně na 4 Oscary, 7 cen BAFTA, 3 Zlaté glóby...). Při udílení Oscarů v r. 1972 Kubricka „porazil" William Friedkin se svou Francouzskou spojkou, nicméně při slavnostním ceremoniálu on sám vyslovil to, co si zřejmě myslelo i mnoho dalších: že nejlepším filmovým tvůrcem roku je právě Stanley Kubrick...
Film stojí a padá s výkonem Malcolma McDowella, bez něhož – jak se režisér vyjádřil – by nemohl vzniknout. V hercově filmografii je to nepochybně nejvýraznější a nejlepší role, jakou kdy odvedl, nicméně ani on se žádného oficiálního ohodnocení nedočkal.
(Česká televize)
Diskuze
To, že léčba skutečně fungovala a skutečně konkrétní hudbu následně nesnesl, je autorův záměr - hudba měla ukazovat selhání státní léčby, kdy lékaři nepochopili člověka. Léčba samotná je podstata knihy/filmu (byť se budu opakovat - zde Kubrick selhal ve vysvětlení) a přestože zde hraje spíše filosofickou roli, tak autor jí postavil na skutečné léčbě homosexuální v Británii v šedesátých letech.
"ale to se má v tomto století změnit, a také Kubrick jasně uvědomoval." to je Kubrickův vývod, protože/proto použil vydání bez 21. kapitoly knihy. Burgess naopak očima Alexe přemítá, že jednodušší by bylo se svobody vzdát výměnou za prostou zábavu a v podstatě nudný život. Což je třeba něco, co mi v tom filmu vysloveně chybí a neodpustím mu to.
Sám Burgess nicméně přiznává, že vývod z jeho knihy je obecně nepochopen a že za to může kniha sama, protože upřednostňuje dialektiku před zamýšlenou myšlenkou (imho na to samé ovšem trpí film a to ještě mnohem víc).
U Burgesse jde pak o vývod z Orwellovy myšlenky Angsocu, strachem z Bakunina a sovětského formování člověka, stejně tak o pozitivní formování dle B.F.Skinnera, s oporou v Huxleyho Brave New World. Nutno dodat, že závěr Burgess nedělá (viz "Modleme se za dr.Skinnera, Pavlov ať odpočívá v pokoji. Amen"), ale stejně jako překladatel (p.Šenkyřík), i já toto chápu tak, že daleko větší strach má v závěru právě z přístupu B.F.Skinnera a antiutopistickém vidění Aldouse Huxleyho, protože se narozdíl od sovětského přístupu Pavlova daleko blíží původnímu evropskému humanismu a tkz. svobodná společnosti k němu má neskutečně blíže, zatímco se obáváme (i historicky) spíš toho sovětského člověka a Orwella. *[zde poznámka vedoucí níže] (pozn. Burgess měl zkušenost se sovětskou společností, proto na ni M.P. tak navazuje, nicméně neměl skutečnost jako kupříklad ČSSR , proto Česko-Slovenský čtenář může mít krapet jiný pohled na věc, resp. jinak formovaný, ale myslím, že toto není pro pojetí díla podstatné).
Citace: "Román nebyl správně pochopen. Čtenáři a diváci filmu(...) přijali za své, že já, vcelku nenásilnický člověk si libuji v násilí. Nelibuji. Ale dopostil jsem se svobody volby, což znamená, že když si nesmím vybrat činit zlo, nesmím si vybrat činit ani dobro. Je lepší mít ulice zamořené mladými vraždícími chuligány, než popřít individuální svobodu volby. (...)..jelikož si to žádá morální tradice, kterou jsem zdědil jako člen západní civilizace. Ať se podmínky nutně pro zachování společnosti měníí jakkoliv, základní lidský dar nesmí být popřen". (Burgess, kniha 1985, část Mechanické pomeranče)
Nutno dodat, že Burgess hodně reagoval na vývoj v Británii a specificky pak na potírání tehdy ilegální homosexuality (celá tkz. léčba Alexe je vlastně na tomto postavená a sám to v 1985 potvrzuje).
"Myslím, že ukazuje absurditu světa" - ano, ukazuje ji právě tím, že existuje smýšlení, které přirozeně bude dělit lidi na ty ne-nemocné a nemocné. Respektive ty méně nemocné označíme za zdravé a zbytek za nemocné a MY musíme léčit JE. MY a ONI. Burgess právě toto MY a ONI označuje za samotné jádro Mechanického pomeranče a to, čeho se nejvíc bojí, že toto je předpoklad vzniku jakékoliv totality a nesvobodného myšlení, které je ale aplikovatelné právě i na plně tkz. svobodné a demokratické země. Toto semínko vyčlenění funguje, fungovalo a fungovat bude, pouze před ním varuje. Lidé si mají být skutečně rovni a žádné MY a ONI nemá v duši svobodného člověka co pohledávat. *[zde navazuje ta poznámka z třetího odstavce] - a právě zde a proto v tomto Burgess vidí ono riziko a pociťuje strach.
spoilery
V zajímavostech je toto:
Keď sa budete pozorne pozerať, nájdete niekoľko indícii, že Alex (Malcolm McDowell) svoje vyliečenie celú dobu predstiera, čo by dej prekopalo kompletne naruby. (Zdroj: moviezone.cz) (classic)
Nejsem toho názoru. Pokusil se předstírat vyléčení u scény s nacisty, protože už toho měl dost. Na svobodě se nemohl nijak bránit napadení bezdomovců. Až do vyskočení z okna se mu chtělo zvracet. Poté byl nějakou dobu v kómatu, což mu zřejmě stav vrátilo zpět. Pak mu už nevadila 9. symfonie od Beethovena (úplný konec) a ani nějaké zvrhlé choutky :)
Tento film ve mně vyvolal víc otázek než odpovědí. Poskytuje krásné zamyšlení nad politickou situací, nad intriky, levicí a pravicí. Ukazuje nám, že je takřka jedno z jaké strany volíme, ať už je to totalita z leva či prava, následně zdá se mi vykreslí liberalismus v celé jeho kráse, ale poté jej zase shodí, a čím? Ten krásný a šťastný jedinec, který žije ve svém světě Beethovena, násilí a vražd... Však už jsem odpověděl. Dále také poskytuje náhled do života psychicky nemocných lidí. Nicméně co to znamená, být psychicky nemocný? Jediné, nebýt schopen fungovat ve většinovéí společnosti. Myslím, že ukazuje absurditu světa v celé její kráse. Je to jeden velký paradox, ze kterého není východiska. Nu a nakonec ten jedinec kývne autoritě a podřídí se, protože stále pro nás není svoboda více než pohodlí, ale to se má v tomto století změnit, a také Kubrick jasně uvědomoval.
na příspěvěk reagoval Juklitz
Uživatel majo25 smazal svůj příspěvek.
Dočetl jsem knihu, brutalnařez. Sice fakt nesnáším porovnávání knihy a filmu, protože to jsou naprosto odlišné věci, ale na filmu se mi více líbilo, kde/kdy skončil.
+ něco doplním ohledně toho překladu: Poznámka překladatele: Anthony Burgess použil za základ jazyka Týnů ruštinu. Vzhledem k tomu, že z důvodů lingvistických i historických nepovažuji pro český překlad tento způsob za nejšťastnější, je výsledný tvar směsí anglismů, rusismů, germanismů, výrazů vycházejících z rómského lexika a nově vytvořených slov (která používá i autor).
Ale jako nevím, jak to bylo řešeno ve filmu. Sledoval jsem pouze s anglickými titulky.
Tak ono překládat Nadsat není žádná prdel, ale nejde mi do hlavy proč nebral vůbec v úvahu českej překlad knihy. Ulehčil by si s tim hodně práce a lidi by pak nekroutili hlavou nad tim kam zmizel Tupoun a proč je místo něj ve filmu Dim :D. Píšu o překladu filmu&knihy bakalářku a zajímalo mě kdo konkrétně ty titulky dělal. Vim jen že to byla firma Gelula/SDI, asi na tom dělalo teda víc překladatelů
Související novinky
Zemřel představitel Darth Vadera David Prowse
Ve věku 85 let zemřel po krátké nemoci britský herec a bývalý bodybuilder David Prowse. Prowse budou fanoušci nejlépe znát jako muže, který na sobě v původních Star Wars nosil ikonický kostým Darth… (více)
Projekt 100 / 2007
Již 13. rokem se můžeme těšit laskavé péči organizátorů putovní filmové přehlídky Projektu 100, AČFK. Ti kažodorčně dbají o pravidelný přísun deseti mimořádně kvalitních filmů na stříbrná plátna po… (více)