Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu

A zase jeden vyhnilý film, respektive jeden, kterému záhadně vyfičelo hodnocení. Že by tam bylo nějaké sprosté, ošklivé a nepěkné slovíčko? Třeba prdel nebo kunda? Ale proč bych do hodnocení Kubrikovy nejlepší komedie s mým oblíbeným Sellersem v hlavní trojroli psal kunda, kurva? Možná jsem tam napsal hovno. Nebo debilní američan. Nebo jsem tam nenapsal nic, jen si to, já starej vůl, už nepamatuju:-) Ale já byl na vojně dva roky, tak na to mám nárok, heč. Jinak ovšem souhlasím se všemi, kdo hodnotí vyšším počtem hvězdiček. (01.07.2012)

Já se moc nesmál. Spíše jsem sledoval, jak to nadělení hodlá vláda USA zastavit a v duchu si říkal -i přez počáteční důrazné ujištění USAAF na začátku filmu, že se něco takového nemůže stát - právě zda se něco takového nemůže skutečně stát.... Výstupy Dr. Divnolásky na vozíku na mne měly spíše rušivý efekt a připadaly mi i trapné. Sem tam jsem se pár vtipům a narážkám usmál. To když například ruský premiér vysvětluje proč ještě nikomu nesdělili informaci, že SSSR vlastní zbraň posledního soudu...Závěr filmu s krásnou písní Very Lynn - We'll Meet Again mi však přišel naprosto dokonalý. Vidět to v době kdy to šlo do kin, tak si na zahradě začnu betonovat hodně hluboký atomový kryt se zásobou potravin (dle doporučení Dr. Divnolásky) tak asi na sto let. (23.01.2011)

"Nesmíme připustit závody v zabírání důlních šachet." Studená válka byl velkej prevít a je s velkým podivem, že v bordelu panujícím na obou stranách nikdy nedošlo k doručování jadernejch hlaviček přes oceán. Určitě by to nebyla tak povedená podívaná, jako tento snímek, ve kterým má svý kouzlo i poetika atomovejch hříbků. Byla radost sledovat, jak generál Ripper svévolně vyrazil na fluoridující komunisty, jak hajlující Dr. Merkwürdigliebe osvětloval technickou stránku věci, jak generála Turgidsona uspokojil předpokládanej poměr deset zachráněných plodných žen na jednoho muže i jak prezident Muffley diplomaticky neokecal jaderný výbuchy v zemi, kde včera snědli to, co měli sníst až zítra. (07.02.2012)

Rozhodně tohle není ten typ komedie, při které byste se váleli smíchy. Spíš jsem se jen tak stále pousmívala. Z druhé strany mě tenhle film donutil zamyslet se nad některými problémy a myslím, že v době svého vzniku, za studené války, z něj muselo mrazit ještě mnohem víc. Protože ono to, co se nakonec stane, není zas tak úplně nereálné. Co se týče filmařské, technické a herecké stránky, nemůžu vytknout vůbec nic, snad jen to, že mi připadala jaksi potlačena lidská stránka věci, hrozně špatně se to popisuje, protože lidi jsou na plátně v podstatě pořád a neustále vedou dialogy, ale i tak mi přijdou jaksi v pozadí věci. (27.01.2005)

Zaplať Kubrick to mělo dost humoru a rozumnou metráž, protože když se řekne "kult", znamená to pro mě většinou minimálně dvouhodinové trápení se u něčeho, na co bych potřeboval návod k použití. Film má mezi záběry skrytou určitou vážnost, ale naštěstí je to právě vtip, který mě držel nad vodou. Mimochodem nejzábavnější telefonáty, které jsem kdy v kině slyšel. (05.11.2016)