Olověná vesta

9 / 10 Neuveriteľne pôsobivý film, ktorý som si bez väčších problémov dokázal pozrieť hneď tri krát za deň (sám, s bratom, bez brata) - Kubrick nám po dlhých siedmich rokoch naservíroval skutočnú filmovú gurmánsku lahôdku a dal svojej povesti perfekcionistu zadosť. Ďalšie slová by už boli zbytočné, to treba vidieť - ale len v origináli! (19.11.2005)

Stejně jako v případě jiných žánrů, kterých se Kubrick autorsky chopil, také jeho "válečný film" ignoruje obvyklé postupy, schémata či motivy dané kategorie a zaměřuje se na niterné a základní principy v jejich jádru. Ostatní válečné i protiválečné filmy publiku předkládají glorifikované či naopak znepokojivé výjevy, které svorně kloužou po obvyklých imperativech "Válka dělá z chlapců muže a z mužů hrdiny" či "Válka je vůl, případně naprosté zlo". Ty jsou ale obě pro Kubrickův pohled příliš banální. Jeho vyprávění je sice zasazeno do prostředí války ve Vietnamu, ale zaobírá se nadčasovými tématy. Kubricka nezajímají jednotliví vojáci, nýbrž válka a její nejničivější zbraně, které ale nemají žádnou spoušť či zásobníky. Zkoumá samotný vojenský indoktrinační aparát, vyobrazuje jej jako institucializovanou radikalizaci a jako její hlavní a nejmocnější nástroj ustanovuje slovník a vulgarismy. Klasický citát tvrdí, že pero je mocnější než meč, ale jak nám s decimující nesmlouvavostí demonstruje R. Lee Ermey, zoufale zaostává za verbálním kulometem vojenského instruktora. Kdo říká, že vojenská služba či válka zbavuje lidi osobnosti a dělá z jednotlivců stroje na zabíjení, má sice pravdu, ale pouze v povrchní rovině. Kubrick s mrazivou děsivostí zpřítomňuje, že cílem vojenského drilu není vymazat osobnost, nýbrž ji přeprogramovat extrémními machistickými hodnotami, které právě proto, že snadno strhávají pozornost a vyzařují sílu a sebevědomí, tolik imponují mladým mužům. Obě poloviny snímku pak nejen že jsou provázané, ale vyloženě neoddělitelné. Neukazují totiž jen nějaké prosté "těžko na cvičišti, lehko na bojišti" nýbrž proces, kdy vojáci implementované vzorce myšlení přejímají za vlastní a utužují. Vojáci se během tréninku neučí jen zacházet se zbraněmi, nýbrž také předvádět maskulinitu v její nejextrémnější podobě. Následné epizodky z Vietnamu všechny mají společného jmenovatele v macho pavím čepýření, kdy jde jen o to neztratit před protivníkem tvář, což znamená předhánět se v co největším excesu. Oním protivníkem příznačně (až do závěru) není nikdo konkrétní z protistrany konfliktu, nýbrž jen další američtí borci indoktrinovaní v machismu. Čechraným peřím jsou zpočátku jen vulgarismy, jenže ty záhy nestačí a potřeba prokázat dominanci vede k reálným excesům, krutostem a zvěrstvům. Právě tím, že poukázal na spojení indoktrinace i performace machismu s jejich verbálními projevy, vytvořil Kubrick znepokojující a bohužel nadčasově platné dílo. "Full Metal Jacket" sice své dění situuje do kulis výcvikového tábora a válečné zóny, ale dnes stejnými nástroji probíhá macho indoktrinace a radikalizace mladých mužů na sociálních sítích. (22.09.2024)

Válka je svinstvo co teče světu do bot a Stanley Kubrick to pojal ve velkém stylu. Ač Full Metal Jacket není nějaká typicky akční válečná řežba a ani by jí být nemohla, má hodně silný náboj. Říct, že je to jen dobře natočený film by byla celkem krutá lež. Tohle je totiž další bohatá ukázka toho, že označovat Kubricka za génia filmového průmyslu není žádné přehánění. „Jak můžeš zabíjet ženy a děti?“..... „LEHKO!“.....“No není válka peklo?“ Absurdita, ne ale filmová, nýbrž ta realitová. Zase a znova dokazující smysl a význam těch prvních slov co jsem u tohodle komentáře napsal. „Myslíš, že střílíme rákosníky za svobodu? To jsou jatka!“ Další hláška, která geniálně ukazuje pravdu, takovou tu často falešnou a přehnanou hrdost k vlajce a ten překýčovaný patriotismus, který už překračuje smysl a obsah toho slova samotného. Dokonalá kulisa hořícího města, do kouře se halící temně modré oblohy, amíci jeden po druhém padají tváří k zemi a skupinka těch, co nás jako diváky provázejí dějem se tenčí jako stránky právě dočítané knížky. Zatraceně vypjaté situace ukočíroval Kubrick s bravurou sobě vlastní. Krev, křik, střelba, děsně moc krve, cinkání nábojnic. Noční vize apokalypsy, kdy město leží v plamenech a jednotky kráčí v jejich svitu je díky skvěle vedené kameře dokonale autentická. Scénář se vyhýbá přílišným moralitám a příběh tak leží na místy trochu k nudě směřující ose, kterou ovšem závěr bohatě vykompenzuje. „Jsem v průseru to jo. Ale sem živej!“ Poslední slova a vlastně dokonalý završení předešlého představení. V celým tom pitomím válečným blbnutí si člověk uvědomí jakou cenu má jeho vlastní život, i když tam šel s tím, že ostatním ten život bude brát. Po dlouhých 7mi letech po Osvícení přivedl Kubrick svoje další dlouho natáčené dílo, do poslední scény dokonale symbiózní se svou představou. Dávám mu 5 hvězdiček, ne však za válečný film standardního střihu, ale právě za válečný film o svém vlastním stylu. Ten Vietnamec v jeden okamžik říká: „Šuk-fik dlouho. 10 Dolars.“ V tom případě si připravte americkou měnu, protože Olověná vesta za ten špás rozhodně stojí! (23.10.2004)

Jeden z těch méně akčních, méně explicitně násilných a více intelektuálních Vietnamů.... Kubrick se jako obvykle vyžívá v symbolice a všemožných metaforách a vede své postavy do extrémních životních situací aby tak konfrontoval jejich žviočisnou podstatu s intelektuálním a etickým duchem, vycvičeným životem v civilizované společnosti. Narozdíl od mnoha jiných tvůrců nepovažuje Kubrick za příčinu všeho toho odlidštění samotnou válku, do té jeho hrdinové nastupují již nadobro deformovaní pobytem ve výcvikovém táboře - v této pasáži také můžeme spatřit Kubrickovu specialitku a to lidský obličej zkroucený do hrozivého, zvířecího výrazu. První část má spád především díky instruktoru Hartmanovi, jehož mimika a nepakovatelné hlášky se chtě nechtě vrývají do paměti jako "full metal jacket" kulky...Ideovéd podhoubí svého filmu pak režisér rozvíjí v následující Vietnamské pasáži, kde také naplno rozvíjí svůj smysl pro technickou brilanci. Co záběr, to dokonalý klenot, v obrazové estetice IMHO patří Full Metal Jacket mezi nejlepší Kubrickovi snímky, hned vedle Vesmírné odyssey.... V realistickém a pohlcujícím podání válečných událostí však Kubrick přeci jen ztrácí na Stonea, byť jej naopak překonává po stránce myšlenkové... (01.12.2007)

První půlhodinu jsem jenom nevěřícně zíral, občas se pousmál a neskutečně si to užíval (mladý a ošklivý Vincent D'Onofrio top!), pak se to přehouplo v něco přecejen trošku jiného, částečně taky celkem odlišného, než na co jsme z Vietnamské války zvyklí, ale Kubrick prostě nikdy nešlápl vedle, škoda těch dlouhých režisérských odmlk,. (09.04.2018)