Olověná vesta

Výborný realistický válečný film, jeden z nejlepších, co jsem viděla. Skvělá ukázka vojenské buzerace ve výcvikovém táboře, kdy i ti hodní kluci nakonec podlehnou a pomstí se tlustému nemotornému chudákovi za to, že za něj slíznou tresty. V části, která se odehrává už ve válce je zase nádherný příběh Kovboje, kluka, který se najednou stane velitelem, ale strachy nedokáže velet. V Ocelové vestě je mnoho témat k zamyšlení, jako ostatně v každém Kubrickově filmu. (12.11.2004)

Absurdnost válek, přesně jak je zobrazeno na plakátu...... "co to máte napsáno na přilbě a co ten odznak".....???? Vlastně celý film vás podvědomě směřuje k protiválečnému smýšlení a cítění. Přes jeho vcelku značnou krutost je zcela realistický, tomu všemu měli přidat nekonečně dlouhé dialogy v první polovině a dále nenávist k vietnamcům. "Přesto, že si mysleli, že roboti nejsou, bohužel ve většině případů to pravda byla". Na to, že se Kubrick bál létat v letadle a veškeré natáčení z "Vietnamu" probíhalo v Anglii, je vše opět profesně na úrovni a očividně skutečné a pravé..................... (19.10.2004)

Stejně jako v případě jiných žánrů, kterých se Kubrick autorsky chopil, také jeho "válečný film" ignoruje obvyklé postupy, schémata či motivy dané kategorie a zaměřuje se na niterné a základní principy v jejich jádru. Ostatní válečné i protiválečné filmy publiku předkládají glorifikované či naopak znepokojivé výjevy, které svorně kloužou po obvyklých imperativech "Válka dělá z chlapců muže a z mužů hrdiny" či "Válka je vůl, případně naprosté zlo". Ty jsou ale obě pro Kubrickův pohled příliš banální. Jeho vyprávění je sice zasazeno do prostředí války ve Vietnamu, ale zaobírá se nadčasovými tématy. Kubricka nezajímají jednotliví vojáci, nýbrž válka a její nejničivější zbraně, které ale nemají žádnou spoušť či zásobníky. Zkoumá samotný vojenský indoktrinační aparát, vyobrazuje jej jako institucializovanou radikalizaci a jako její hlavní a nejmocnější nástroj ustanovuje slovník a vulgarismy. Klasický citát tvrdí, že pero je mocnější než meč, ale jak nám s decimující nesmlouvavostí demonstruje R. Lee Ermey, zoufale zaostává za verbálním kulometem vojenského instruktora. Kdo říká, že vojenská služba či válka zbavuje lidi osobnosti a dělá z jednotlivců stroje na zabíjení, má sice pravdu, ale pouze v povrchní rovině. Kubrick s mrazivou děsivostí zpřítomňuje, že cílem vojenského drilu není vymazat osobnost, nýbrž ji přeprogramovat extrémními machistickými hodnotami, které právě proto, že snadno strhávají pozornost a vyzařují sílu a sebevědomí, tolik imponují mladým mužům. Obě poloviny snímku pak nejen že jsou provázané, ale vyloženě neoddělitelné. Neukazují totiž jen nějaké prosté "těžko na cvičišti, lehko na bojišti" nýbrž proces, kdy vojáci implementované vzorce myšlení přejímají za vlastní a utužují. Vojáci se během tréninku neučí jen zacházet se zbraněmi, nýbrž také předvádět maskulinitu v její nejextrémnější podobě. Následné epizodky z Vietnamu všechny mají společného jmenovatele v macho pavím čepýření, kdy jde jen o to neztratit před protivníkem tvář, což znamená předhánět se v co největším excesu. Oním protivníkem příznačně (až do závěru) není nikdo konkrétní z protistrany konfliktu, nýbrž jen další američtí borci indoktrinovaní v machismu. Čechraným peřím jsou zpočátku jen vulgarismy, jenže ty záhy nestačí a potřeba prokázat dominanci vede k reálným excesům, krutostem a zvěrstvům. Právě tím, že poukázal na spojení indoktrinace i performace machismu s jejich verbálními projevy, vytvořil Kubrick znepokojující a bohužel nadčasově platné dílo. "Full Metal Jacket" sice své dění situuje do kulis výcvikového tábora a válečné zóny, ale dnes stejnými nástroji probíhá macho indoktrinace a radikalizace mladých mužů na sociálních sítích. (22.09.2024)

Jeden z těch méně akčních, méně explicitně násilných a více intelektuálních Vietnamů.... Kubrick se jako obvykle vyžívá v symbolice a všemožných metaforách a vede své postavy do extrémních životních situací aby tak konfrontoval jejich žviočisnou podstatu s intelektuálním a etickým duchem, vycvičeným životem v civilizované společnosti. Narozdíl od mnoha jiných tvůrců nepovažuje Kubrick za příčinu všeho toho odlidštění samotnou válku, do té jeho hrdinové nastupují již nadobro deformovaní pobytem ve výcvikovém táboře - v této pasáži také můžeme spatřit Kubrickovu specialitku a to lidský obličej zkroucený do hrozivého, zvířecího výrazu. První část má spád především díky instruktoru Hartmanovi, jehož mimika a nepakovatelné hlášky se chtě nechtě vrývají do paměti jako "full metal jacket" kulky...Ideovéd podhoubí svého filmu pak režisér rozvíjí v následující Vietnamské pasáži, kde také naplno rozvíjí svůj smysl pro technickou brilanci. Co záběr, to dokonalý klenot, v obrazové estetice IMHO patří Full Metal Jacket mezi nejlepší Kubrickovi snímky, hned vedle Vesmírné odyssey.... V realistickém a pohlcujícím podání válečných událostí však Kubrick přeci jen ztrácí na Stonea, byť jej naopak překonává po stránce myšlenkové... (01.12.2007)

Co dělat, když první půlka je skvělá a zbytek ne sice nudnej, ale přesto už mu dost chybí? Ve výcvikovým táboře je to herecký koncert Vincenta a Ermeyho. To ostatní jsou prostě jen nějaký postavičky do počtu, aby tam tihle dva chlapíci nebyli sami (což by se ve výcvikovým vojenským táboře za války dost těžko vysvětlovalo). Jakmile však tito dva z filmu zmizí a následuje druhá část, kdy je Joker nasazen do boje, film už doslova nemá co nabídnout. Průměrná vojenská akce proložená občas nějakým tím zábavným satirohlodem (vizte třeba nápis nad zpravodajci, když Joker poprvé přichází na nové pracoviště). Jenže Jokerova postava není dostatečně odlišný ani výrazný typ, aby to celý utáhl sám jen se spíše obyčejnou střílečkou. Jsou lepší a jsou i horší válečný filmy, jenže toto je v první části skvělý a ve druhé doslova zbytečný kousek. Ale přesto si myslím, že kromě Spartaka je to nejlepší Kubrickův film. (02.10.2006)