Olověná vesta

První třetina je nezapomenutelná, dokonalá, úžasná a neopakovatelná. Výcvikový tábor se sadistickým velitelem, který dokáže deset minut nadávat bez toho, aniž by se opakoval, je skutečně sousto z nejchutnějších. Ovšem, když potom vojáci vyražejí do akce, dochází Kubrickovi šťáva. Jak je v jiných jeho filmech rozvleklost většinou kladem, tady působí opačně. Nicméně je to stále velmi nadprůměrný film s nezapomenutelným úvodem! Až po zhlédnutí Olověné vesty pochopíte, odkud se vzali všichni ti drsní velitelé výcvikových táborů :-) (10.01.2004)

Čestně – nedivím se, že Stoneova Četa si ve své době vedla lépe... Kubrickův Vietnam je pro oko diváka přeci jen méně atraktivní, urbanističtější (žádné ztísněné džungle se nedočkáme), méně akční, rozvláčnější a obšírněji pojatý. Přesto je působivý, byť na můj vkus jaksi odosobněný a chladný. Za vůbec nejlepší považuji úvod a závěr filmu – mariňácká přípravka se sestává z neustávajícího řvaní péráka, otupujícího drillu a zpěvu oslavných písní. To vše v tradičně vynalézavém vizuálním podání made in mr. Kubrick (scéna kontroly ostříhaných nehtů se špalírem vojínů na bednách je nezapomenutelná). Závěrečná scéna se sniperem je naopak to nejosobnější, co dává všemu dosud viděnému zrůdný smysl... a patří mezi to nejdrastičtější, co je v tomto žánru k vidění. Za nejproblematičtějčí rys Olověné vesty považuju postavy, které jsou až příliš schematické a nenápadné, o to však více vyniká naprostá absurdita a odlidštěnost války. A samozřejmě též Kubrickův cit pro dramatičnost situace a její vizualizaci. Výtečný je i "dobový" písničkový soundtrack. Suma sumárum, Olověná vesta patří mezi ty mezi divácky "méně atraktivní" Vietnamy, ale po stránce ideové mezi nejzajímavější. (19.10.2004)

Válka je svinstvo co teče světu do bot a Stanley Kubrick to pojal ve velkém stylu. Ač Full Metal Jacket není nějaká typicky akční válečná řežba a ani by jí být nemohla, má hodně silný náboj. Říct, že je to jen dobře natočený film by byla celkem krutá lež. Tohle je totiž další bohatá ukázka toho, že označovat Kubricka za génia filmového průmyslu není žádné přehánění. „Jak můžeš zabíjet ženy a děti?“..... „LEHKO!“.....“No není válka peklo?“ Absurdita, ne ale filmová, nýbrž ta realitová. Zase a znova dokazující smysl a význam těch prvních slov co jsem u tohodle komentáře napsal. „Myslíš, že střílíme rákosníky za svobodu? To jsou jatka!“ Další hláška, která geniálně ukazuje pravdu, takovou tu často falešnou a přehnanou hrdost k vlajce a ten překýčovaný patriotismus, který už překračuje smysl a obsah toho slova samotného. Dokonalá kulisa hořícího města, do kouře se halící temně modré oblohy, amíci jeden po druhém padají tváří k zemi a skupinka těch, co nás jako diváky provázejí dějem se tenčí jako stránky právě dočítané knížky. Zatraceně vypjaté situace ukočíroval Kubrick s bravurou sobě vlastní. Krev, křik, střelba, děsně moc krve, cinkání nábojnic. Noční vize apokalypsy, kdy město leží v plamenech a jednotky kráčí v jejich svitu je díky skvěle vedené kameře dokonale autentická. Scénář se vyhýbá přílišným moralitám a příběh tak leží na místy trochu k nudě směřující ose, kterou ovšem závěr bohatě vykompenzuje. „Jsem v průseru to jo. Ale sem živej!“ Poslední slova a vlastně dokonalý završení předešlého představení. V celým tom pitomím válečným blbnutí si člověk uvědomí jakou cenu má jeho vlastní život, i když tam šel s tím, že ostatním ten život bude brát. Po dlouhých 7mi letech po Osvícení přivedl Kubrick svoje další dlouho natáčené dílo, do poslední scény dokonale symbiózní se svou představou. Dávám mu 5 hvězdiček, ne však za válečný film standardního střihu, ale právě za válečný film o svém vlastním stylu. Ten Vietnamec v jeden okamžik říká: „Šuk-fik dlouho. 10 Dolars.“ V tom případě si připravte americkou měnu, protože Olověná vesta za ten špás rozhodně stojí! (23.10.2004)

Už dlouho mě film nedostal od prvních vteřin. Už dlouho jsem neviděl nikoho tak přesvědčivě zahrát magora, jako D'Onofria. Olověná vesta na vás v první půli dolehne svým tempem - nejsou tu titulky, jen vidíme řvoucího R. Lee Ermeyho. Výcvik, šikana, ponižování… to vše předtím, než se vůbec dostanou do boje. Druhá půlka je o něco akčnější, Vietnam je udělán zajímavě a opravdu mě to bavilo. Celým filmem se táhne depresivní atmosféra, která vás rozkrájí, vymáchá v bordelu války a pak složí, abyste si to pořádně užili. Full Metal Jacket je pro mě nevšední zážitek. A po tomhle můžu s klidným svědomím prohlásit to, co ostatní už vědí dávno - Kubrick je Bůh! (01.02.2010)

Stanley Kubrick už měl v roce 1987 za sebou například historický film, sci-fi, drama či horor a tak se rozhodl zabrousit také do válečného žánru. Kopec ultradrsných mariňáckých hlášek, ze kterých pískalo v uších vystřídá druhá polovina z Vietnamu, která mi sice seděla o trochu méně, ale závěr s odstřelovačkou nemá chybu. Odznak míru a nápis Born to kill, vážně nejdou příliš dohromady a Kubrick mě tak opět dokázal zaujmout originálním filmem. (01.12.2013)