Stezky slávy

Lidský život ve válce nemá žádnou cenu. Je to jen číslo. Statistika, kterou je třeba udržovat v přijatelných mezích, aby bylo možno dosáhnout celkového vítězství. Koncepce jednotlivých armádních složek a přístup velení se řídí touto filosofií. Trefovat se do absurdnosti tohoto přístupu, jeho nehumánnosti a právní bezohlednosti, je tak trapně jednoduché. Ale vybrat exemplární případ a problematiku na něm demonstrovat způsobem, který diváka zaujme, jednoduché není. Kubrick to dokázal, a dokázal to hlavně díky svému cílevědomému puntičkářství. Děj jednoduchý, dějové zvraty žádné. Vše je očekávatelné. Z malého filmu udělal velký. Jestli Kubrick něčemu rozuměl vždy velmi dobře, byla to práce s kamerou. Proplouvání kamery zákopy, jeden dlouhý záběr při natáčení útoku. Záběry ze soudní síně skrze židle v popředí. Průhled skrze liniově vyskládaný nábytek, jež kamera obchází, jakoby naznačoval mříž, za kterou se soudní drama odehrává. Symbolická bezvýznamnost soudního procesu jako strojené frašky, která nezná pojem presumpce neviny. Pro mě nejlepší scéna je závěrečné pěvecké vystoupení. Nesmělost a čirá bezradnost ubohé dívky před publikem vojáků se namísto výsměchu setká se soucitným dojetím a upřímnou podporou. Vypovídá to mnohé o tom, jak neutěšená a teskně prázdná je duše vojáka. 78% (13.10.2011)

Excelentní, nádherné dílo od mého nejoblíbenějšího režiséra. Tentokrát ještě taková "normální", leč přesto špičková práce. Bez přehršle patosu a kýčovitosti (alespoň podle mě) se daří mistrovi budovat velmi silnou atmosféru, kdy nezbývá než napůl znechuceně, napůl nechápavě kroutit hlavou nad celým tím armádním molochem, kterému Kubrick uštědřuje tak nelítostný políček. Těžko může toto dílo s někým nepohnout, snad jen pokud už byl objekt vystaven vlivům kýčem prolezlých patriotických válečných opusů v přespřílišné míře. Ale tak perfektní vykreslení postav se nevidí každý den. Všechny charaktery, od Douglase přes vězně až po generály, jsou zobrazeny s tak odzbrojující přesností a silou, že snad není možné nefandit Kirkovi, aby tam oba své nadřízené na místě neodprásk:). No myslel jsem, že budu psát něco chytrého, a zatím to jsou jenom kecy, tak to utnu s tím, že mě Kubrick jako obvykle nezklamal a jako obvykle velmi zasáhl. Tleskám. (09.02.2008)

Už samo téma je silné, dramatické a ve scénáři zrealizované bez zbytečných kliček a možná s až příliš výslovným patosem spravedlnosti v některých momentech (nicméně nepopírám, že mě v tomto ohledu mohl ovlivnit strašidelný český dabing). Vzhledem k době a zemi původu by jistě mohlo působit tezovitě a strnule, jenže Kubrickova realizace je virtuózní. Od úvodního navození atmosféry zákopů (dokonalé průjězdy kamery i práce s kompozicí), přes bojové sekvence až po stěžejní část – soudní proces se třemi náhodně vybranými zbabělci. Drama sporu mezi velícím právníkem (Kirk Douglas) a ctižádostí zešílevšího generála Mireaua (George Macready) i gerontofilním sadismem generála Broularda (Adolphe Menjou) vede Kubrick úsečně, občas překvapí výborně zvoleným záběrem (soudní proces s polodetaily), nijak nevydírá diváka, ale předhazuje mu syrovou žalobu armády, nesmyslnost glorioly důstojníků-bohů a zoufalství bezmoci běžných vojínů, které mašinérie vlastní armády semlela. Přesto Stezky slávy končí netuctovým zdůrazněním humanity, které na mě svou jednoduchostí zapůsobilo opravdu mocně. Na dobu vzniku se jedná o film nadčasový, o drama provedené tím nejbrilantnějším způsobem, o drama sdílné, nepřikrášlované a strhující. (17.01.2007)

No jelikoz se jedna o Kubricka, tak jsem ocekaval hodne. A hodne jsem dostal. Zacatek se jeste tvari jako regulerni valecnej film, kde nepujde o nic jinyho, nez utok na nepritele. Vse vybuchuje, vojaci umiraj, skvele natoceny. Ale nekdy po pulhodine se to presune do soudniho drama a kritiky armady, obzvlast dustojniku a rozjede se sice jednoduchej, ale hodne zajimavej pribeh, s paradnima hercema v cele s Douglasem, kterej se zdarne vyhejba klise, kolikrat dovede prekvapit a kdyby tu sem tam nebylo nejaky hluchy misto a ten divnej zaver, sel bych asi na maximum, takle jen dobry 4*. (15.03.2010)

Stanley Kubrick, režisér, který natočil celou řadu skvělých a kultovních snímků, ale téměř každým se mu podařilo škovat celou společnost. Stezky slávy nejsou vyjímkou, kdy se mu podařilo velmi nevybíravým a drsným způsobem vylíčit naprostou zbytečnost a nespravedlnost války. Ačkoliv snímek neobsahuje téměř žádnou velkolepou válečnou scénu, tak se jedná o jeden z nejlepších antimilitaristických snímků jaký kdy spatřil světlo světa. Kirk Douglas nezklamal a role "klaďase" se zhostil s naprostým přehledem. Už jen samotný fakt, že se snímek nesměl ve Francie reprodukovat až do roku 1975, naznačuje, že je to neobyčejný snímek a svým způsobem i ojedinělý. Povinnost pro každého kdo se o filmy alespoň trochu zajímá...... (30.04.2008)