Osvícení

9 / 10 Strašná bolesť hlavy skĺbená s priam extatickým obdivom - to sú bezprostredné pocity, ktoré som mal po vzhliadnutí The Shining. A skutočne, dve hodiny plné tej najhustejšej atmosféry akú si len viete prestaviť, vynikajúci herci na čele s Nicholosonom, ktorý len potvrdil, že na absolútnom vrchole môjho osobného rebríčka hercov nie je náhodou, a samozrejme samotný Stanley Kubrick a jeho neuveriteľná réžia, to všetko dokopy dáva vzniknúť filmu, ktorý ostatné rádoby horory nielenže strká do vreca, ale si s nimi aj s prehľadom vytiera zadnicu, do slova a do písmena. Dôkaz namiesto sľubov - hneď začiatok filmu zachytávajúcii cestu Jacka Torrenca do Overlook Hotelu je vďaka pomalým leteckým záberom a dunivej, kakofonickej hudbe Wendy Carlos a Rachel Elkind mrazivejší ako absolútna väčšina dnešnej hororovej produkcie a je akýmsi varovaním: "Pozor! Tento film nie je pre slabšie povahy!" Bravó, Stanley, bravó, bravó, bravó a jedno hip-hip-hurá ako bonus... (14.05.2005)

Stanley Kubrick nebyl žádným horrormanem, ale jako mnoho jiných ambiciozních umělců bral možnost, natočit si něco v tomhle žánru, jako výzvu. Inspirován úspěchem Carrie Briana De Palmy, vzal si na mušku další Kingovo dílo. Pečlivě studoval slavné horrorové snímky 70. let (zvláště Omen a The Exorcist) a snažil se nejsilnější ingredience, které v nich objevil, transformovat do svého filmu. Jeho cílem bylo natočit "nejlepší filmový horror všech dob", a nutno uznat, že výsledek se této definici hodně přibližuje. Tím, že se Stephen King od tohoto snímku distancoval, jen potvrdil, že filmovému umění zas tak moc nerozumí. Ale co. Ken Keasey také všude rozhlašoval, že Přelet od Formana je shit, a pak byl několikrát spatřen, jak se na něj v převlečení plíží do kina. :-) Ostatně, je celkem známo (a je to pochopitelné), že spisovatelé obecně trpí tím, jak si filmaři jimi stvořený svět přizpůsobují vlastnímu vidění. Dodatek 2018: V době psaní komentáře jsem vycházel z tehdy u nás oficiálně šířené teze o Kingově postoji. Objevovala se zvláště v souvislosti s novější adaptací Shiningu z roku 1997, na níž King spolupracoval. Ve skutečnosti však spisovatel nebyl ke Kubrickově verzi zdaleka tak kritický, jak se tvrdilo. V jeho teoretické práci Danse Macabre, věnované horrorovému žánru všeobecně, se můžeme dočíst, že byl k filmu naopak mnohem vstřícnější, než se tvrdilo. Zmíněný Kingův spis u nás poprvé vyšel až minulý rok, proto připisuji tuto poznámku alespoň nyní. ... Na druhou stranu je docela možné, že King v souvislosti s novější adaptací Shiningu svůj názor na Kubrickovu verzi poněkud vyostřil. (25.05.2007)

Redrum. Redrum. Redrum. Hlavní devizou není ani excelentní Nicholson, ani precizní Kubrickova režie, ale dokonalá atmosféra v čele se samotným horským hotelem. Kubrickovo volné pojetí Kingovy předlohy je přitažlivé právě z důvodu, že je opravdu velmi volně na motivy jedné z nejlepších "kingovek" a není tedy pouhou suchou adaptací "jedna ku jedné" (jakkoli je Torrancův sešup na můj vkus oproti pozvolnému pádu v knize přeci jen poněkud moc hrrr). redruM! (30.01.2007)

,,Mami? Vážně chceš jet do toho hotelu na celou zimu?". ,,Chci. Bude to velká legrace". ,,Jo. Asi jo". ..... Chcete aby vám běhal mráz po zádech? Tak přijměte pozvání na show S.Kubricka, J.Nicholsona, S.Duvall a D.Lloyda. Znepokojující kamera, hudba a postavy, které nahánějí hrůzu i když v podstatě ještě o nic nejde. Kam se hrabou všechny ty KRUHOVÝ odnože. Duchařina a psychárna jako prase! A nezapomeňte: KDO JEN PRACUJE A NEBAVÍ SE, ZHLOUPNE. A když hotel, tak né pokoj č. 237. (31.03.2007)

Asi jsem divný brouk, ale Kingovu knihu jsem zkoušel číst třikrát a vždycky jsem ji po zhruba sto stranách odložil. Nelíbila se mi. Zato film mě okamžitě dostal svojí sugestivní atmosférou plíživého děsu, na níž má olbřímí podíl mistrovský výkon Jacka Nicholsona. Jacka Torrance rozehrává jako harfu, nejdříve potichoušku se všemi temnými podtóny, aby pak náhle začal rvát všechny struny. Jackova proměna v monstrum je postupná a vpodstatě "dělá" tenhle film. Kubrickovi se obdivuhodně podařilo vytvořit strach bez tmy a stísněných prostor. Strach Osvícení je strach vzdušný, světlý, prostorný... A tím naprosto unikátní. K autenticitě filmu přispívá i to, že zlo jakoby nemělo zdroj – přícházi "zevnitř" Jacka, nebo je to zlo vtělené do genia loci? Je Jackovo šílenství skutečně pouze dílem jeho pošramocené psychiky? Divák vězí ve stejné nejistotě, v jaké uvíznou hlavní hrdinové snímku, těžko určuje rozložení sil mezi realitou a nadpřirozenem. Ale vše vede jen k jednomu.. REDRUM... také z toho máte husí kůži? (30.01.2004)