Osvícení

Typický Stanley Kubrick. Vo filme niet chvíle, ktorá by nebola súčasťou prepracovanej mozaiky psychologického labyrintu. Všetko je perfektne načasované, plynulé, kamera sa väčšinu času pohybuje v pravých úhloch a v rozvnobežkách so stenami šablónovitého hotelu. V hudbe nezaznie jediný tón, ktorý by v nej nebol nevyhnutný. Výtvarný i hudobný minimalizmus najhrubšieho zrna, dokonale umocňujúci stiesňujúci pocit z prázdneho prostredia, kde sa príbeh odohráva. Jacka Nicholsona nesledujeme iba ako filmovú postavu, ale vďaka Kubrickovmu vizuálne naturalistickému režijnému pojatiu sa ním stávame. Rovnako ako v ňom, aj v nás sa stupňuje nervozita, až sa sami obávame, čoho by sme boli na jeho mieste schopní. Shining sa takmer ani nedá označiť nálepkou "horor", ktorá náleží bežným hororom pre žánrové pobavenie. A hoci je škoda, že mi jeho chlad a precízna vykalkulovanosť neumožňujú prežiť príbeh hlavných postáv ináč než iba myslou, dávam plné hodnotenie. Rešpektujem Kubrickovu odosobnenú cestu, ktorou sa vydal, pretože v tomto šialenstve budem nachádzať pri každom zhliadnutí niečo nové. (05.06.2002)

Velice psychologický film, který je tak úspěšný díky opravdu hrůzostrašnému Jacku Nicholsonovi, ztísněné atmosféře hotelu, kde nikdo není v okolí několika desítek kilometrů a nakonec k dokonalé hudbě, kterou S. Kubrick použil opravdu skvostně a donutí Vás sledovat scény, kde se nakonec nic nestane nebo stane a díky tomu nutí diváka stále sledovat film. Už ze začátku, kdy je Jack na pohovorech a dozvídá se historii hotelu je navýsost zajímavé a divák sleduje jeho změnu během celého filmu. A nebyl by to Kubrick kdyby nedokázal hned několikrát překvapit tak, že nad tím budete přemýšlet a rozhodně Vás to nenechá chladným. Tímto narážím na konec, který rozhodně k těmto scénám patří a abych se přiznal po shlédnutí filmu jsem si stále promítal film a vždy se mi připomněl nesnesitelný řev Jacka Nicholsona. ...Johnny is here (15.10.2006)

Excelentní minimalistický soundtrack nemohl být lepší a některé scény - hlavně ta koupelnová a chlapcova vize rozsekaných dětí v hotelové chodbě - jsou opravdu děsivé. Ale pár výhrad bych měl. Jack Nicholson, jakkoliv excelentní, v některých scénách nechutně přehrává, pokud je to režisérův záměr, tak jsem ho tak úplně nepochopil. A Shelley Duvall, když běhá po hotelu s nožem v ruce, snaží se zahrát vyděšenou, ale ve tváři je vidět, že jí to moc nejde. Ale to jsou jen takové mini-pihy na kráse celku. (11.11.2003)

Stanley Kubrick nebyl žádným horrormanem, ale jako mnoho jiných ambiciozních umělců bral možnost, natočit si něco v tomhle žánru, jako výzvu. Inspirován úspěchem Carrie Briana De Palmy, vzal si na mušku další Kingovo dílo. Pečlivě studoval slavné horrorové snímky 70. let (zvláště Omen a The Exorcist) a snažil se nejsilnější ingredience, které v nich objevil, transformovat do svého filmu. Jeho cílem bylo natočit "nejlepší filmový horror všech dob", a nutno uznat, že výsledek se této definici hodně přibližuje. Tím, že se Stephen King od tohoto snímku distancoval, jen potvrdil, že filmovému umění zas tak moc nerozumí. Ale co. Ken Keasey také všude rozhlašoval, že Přelet od Formana je shit, a pak byl několikrát spatřen, jak se na něj v převlečení plíží do kina. :-) Ostatně, je celkem známo (a je to pochopitelné), že spisovatelé obecně trpí tím, jak si filmaři jimi stvořený svět přizpůsobují vlastnímu vidění. Dodatek 2018: V době psaní komentáře jsem vycházel z tehdy u nás oficiálně šířené teze o Kingově postoji. Objevovala se zvláště v souvislosti s novější adaptací Shiningu z roku 1997, na níž King spolupracoval. Ve skutečnosti však spisovatel nebyl ke Kubrickově verzi zdaleka tak kritický, jak se tvrdilo. V jeho teoretické práci Danse Macabre, věnované horrorovému žánru všeobecně, se můžeme dočíst, že byl k filmu naopak mnohem vstřícnější, než se tvrdilo. Zmíněný Kingův spis u nás poprvé vyšel až minulý rok, proto připisuji tuto poznámku alespoň nyní. ... Na druhou stranu je docela možné, že King v souvislosti s novější adaptací Shiningu svůj názor na Kubrickovu verzi poněkud vyostřil. (25.05.2007)

Hodnotit si nedovolím, ale musím alespoň napsat komentář (to abych se k tomuto filmu omylem v budoucnosti nevrátila:) ). Opravdu nejsem hororový fanoušek a psycho napínáky taktéž nemusím. A když se k tomu přidá ještě to obsazení, doba a skutečnost, že je to podle Kinga.. zkrátka mi to opravdu nesedlo, ani jsem to nedokázala dokoukat. Stupňující napětí u takových žánrovek mi hrozně vadí, zdá se mi předvídatelné a nesnáším to, jak v každé postavě hledám již od začátku nějakou zvrácenou osobnost. Pro mě prostě takové typy filmů nejsou... (09.08.2012)